Královská smrt opředená mýty: Zabilo Ladislava Pohrobka otrávené jablko? – G.cz
Vyhledávání

Královská smrt opředená mýty: Zabilo Ladislava Pohrobka otrávené jablko?

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

12. února roku 1440 se narodil Habsburk s lucemburskou krví, Ladislav zvaný Pohrobek. Pohrobkem byl nazván, protože se narodil čtyři měsíce po smrti svého otce, Albrechta II. Habsburského, v pořadí druhého panovníka z Habsburské dynastie na českém trůně. Své narození načasoval poměrně nešťastně a způsobil tím zmatky a rozbroje ve středoevropských královstvích, především v Uhrách a českých zemích.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 12.2.2020, 16:27

Dětský král

Ladislavova matka Alžběta Lucemburská, dcera Zikmunda Lucemburského, se usilovně snažila uhájit synova dědická práva na trůn, především v Uhrách. Ladislav, zvaný také Holec, byl totiž dědicem hned tří evropských trůnů, a to Uherského, Rakouského a Českého. Situace však byla kvůli Albrechtově smrti složitá, země potřebovaly silného a dospělého panovníka, ale Ladislav byl novorozenětem, což zmíněné podmínky samozřejmě nesplňovalo. V Uhrách si tedy s vyhlídkou silného vládce, který zemi ochrání před tureckým nebezpečím, zvolili polského krále, Vladislava III.

Naproti tomu v Čechách propukla po smrti krále Albrechta anarchie a české stavy byly nuceny taktéž vyhledat vhodného následníka trůnu. Řady zájemců však nebyly široké, a to zejména proto, že se České království nenacházelo zrovna v nejlepším stavu, majetek koruny byl totiž téměř celý rozkraden. Volba nakonec padla na Albrechta Bavorského, který určitou dobu pobýval na pražském dvoře a uměl česky. Ten však českou korunu odmítl a království tak musely spravovat zemské sněmy.

Vyrůstal bez otce i bez matky

Aby to neměl Ladislav příliš jednoduché, zemřela mu v jeho dvou letech v roce 1442 také matka a v roce 1444 ji následoval Vladislav III. Jagellonský, král uherský. Ladislavova dědická práva byla tedy uherským sněmem uznána a on se stal již ve čtyřech letech vládcem země. Kvůli panovníkově nezletilosti, a tedy neschopnosti vědomě vládnout, se však musel někdo stát správcem království, a tou osobu byl sedmihradský vévoda János Hunyadi, dle dobových pramenů nazývaný také jako Bílý rytíř či Turkobijec.

V českých zemích byla situace opět poměrně složitá a zmatená. Ladislav zde byl přijat až v roce 1453 a to v srpnu na Moravě a v listopadu v Čechách, což způsobilo další svár mezi českými a moravskými stavy. Téhož roku byl ve svých 13 letech zvolen a následně korunován českým králem a jeho zemským správcem se stal budoucí král český Jiří z Poděbrad.

Kvůli nestabilní situaci v Uhrách si král zvolil za své rezidenční město Prahu. Zde se měl také oženit s francouzskou princeznou Magdalenou, ovšem během svatebních příprav Ladislav náhle onemocněl a po třech dnech na lůžku zemřel. Českému království vládl Ladislav Pohrobek necelé čtyři roky, během kterých země zažívala hospodářský růst a díky tomu tu prý bylo velice lacino. Zásluhy v této oblasti však nelze upřít především Jiřímu z Poděbrad, Ladislav měl na ekonomickou stabilitu zřejmě jen malý vliv.

Smrt zahalená tajemstvím

Panovníkova náhlá smrt byla opředena mýty a nikdo nevěděl, jak to ve skutečnosti bylo. Spekulovalo se o nemocích či naplánovaných vraždách. Dalších scénářů, které připadaly v úvahu, bylo mnoho, jelikož se při ohledávání králova těla na jeho těle našly četné a nepřehlédnutelné hematomy. Král se během svého života těšil plnému zdraví, náhlé panovníkovo onemocnění tedy všechny zaskočilo.

Příčinou smrti mohla být morová epidemie, ale také otrava. Jednou z možností, která se stala velice populárním scénářem, byla také královražda a podezřelým nebyl nikdo jiný než Jiří z Poděbrad, který se později ujal vlády. Stín nedůvěry padl i na manželku Jiřího Johanu z Rožmitálu, která měla údajně Ladislava zavraždit otráveným jablkem. Motivy pro odstranění Ladislava by z pohledu Jiřího byly evidentní. Jiří z Poděbrad sloužil králi jakožto zemský správce Českého království, v zemi měl vliv a řídil ji zodpovědně. Posledních několik let Ladislavova života mu byl navíc stále nablízku, zastával funkci rádce a svým způsobem i mentora a politického vychovatele.

Na vysvětlení, jak vlastně Ladislav Pohrobek zemřel, jsme si museli počkat až do roku 1985, kdy paleoantropolog Emanuel Vlček dospěl po výzkumu králových kosterních pozůstatků k závěru, že Ladislav trpěl velice vzácnou formou leukémie, tedy formou nádorového onemocnění, které vychází z lymfatických uzlin a krvetvorné tkáně a postihuje celý organismus.

Spor o dědictví Ladislava Pohrobka

Stejně tak jako Ladislavovo narození vneslo nestabilitu do středoevropských království, vnesla i jeho smrt svár mezi dva tehdy nejmocnější rody ve střední Evropě, Jagellonce a Habsburky. Obě dynastie si totiž po Ladislavově smrti nárokovaly dědická práva na českou a uherskou korunu a není se čemu divit. Tímto mocenským ziskem by dosáhly absolutní převahy nad svými konkurenty ve střední a východní Evropě. Oba účastníci klání však odešli s prázdnou, jelikož v českých zemích i Uhersku vzešli noví panovníci z řad domácích šlechtických rodů. V Uhrách se stal vládcem syn Jánose Hunyadiho Matyáš I. zvaný Korvín a králem českým byl zvolen již zkušený Jiří z Poděbrad.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu