Po letech útlaku pod nigerijskou vojenskou vládou vyhlásil dne 30. května roku 1967 separatistický stát Biafra nezávislost na Nigérii. Biafra se rozkládal na území dnešních nigerijských států Bendel, Rivers, Imo, Akwa-Ibom, Cross river a Anambra. Existence republiky však neměla dlouhého trvání, protože již v roce 1970 došlo k jejímu zániku.
Náboženský spor
V roce 1960 získala Nigérie nezávislost na Velké Británii. O šest let později začali muslimští Hausové v severní Nigérii masakrovat křesťanské Igby v regionu, což přimělo desetitisíce Igbů k útěku na jihovýchod, kde byl jejich národ dominantním etnikem.
Igbové pochybovali, že jim utlačovatelská vojenská vláda Nigérie umožní rozvoj, nebo dokonce přežití, a tak 30. května roku 1967 podplukovník Odumegwu Ojukwu a další neigbští představitelé oblasti založili republiku Biafra, zahrnující několik států Nigérie.
Občanská válka
Poté, co diplomatické snahy Nigérie o znovusjednocení země selhaly, vypukla v červenci 1967 válka mezi Nigérií a Biafrou. Ojukwuovy síly dosáhly několika počátečních úspěchů, ale převaha vojenské síly Nigérie postupně podstatně zmenšila území Biafry.
Válka byla vedena neobvykle brutálním způsobem. Počet obětí je odhadován až na několik milionů. Ze strany nigerijské armády pak bylo naprosto typické ostřelování a bombardování nemocnic, zvláště pak křesťanských kostelů.
Konec Biafry
Stát přišel o svá ropná pole, a tedy o hlavní zdroj příjmů. Bez prostředků na dovoz potravin zemřel v důsledku těžké podvýživy odhadem milion civilistů. Dne 11. ledna roku 1970 se nigerijské jednotky zmocnily hlavního města provincie Owerri, jedné z posledních biafranských bašt, a Ojukwu byl nucen uprchnout na Pobřeží slonoviny.
Vojska separatistů kapitulovala 12. ledna. O tři dny později se Biafra vzdala Nigérii a stát zanikl. Území bylo následně rozděleno do několika států federace a stejnojmenný záliv byl přejmenován na „záliv Bonny“.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Komerční článek
