... zároveň ale rádi Vietnamce dáváme Romům za příklad ohledně pracovitosti a schopnosti začlenit se do společnosti. Pro zboží do vietnamských večerek chodíme všichni, protože, co si budeme povídat, vždycky je fajn, když člověk má možnost dojít si v deset večer koupit pár lahví vína nebo obří salátovou okurku. newtime7webnode.cz Vietnamskou píli a pracovitost nemá cenu zpochybňovat. Stejně tak je pravda, že vietnamské děti mluví plynně česky a ve školách patří mezi nadprůměrné žáky. Ale zrovna fenomén neustále otevřených večerek a obchodů s levným zbožím stojí za prozkoumání. Vietnamský úspěch je v tomto případě jen parazitováním na hodnotách, které se v Evropě utvářely po staletí. Než se začnete nadechovat a křičet něco o rasismu, zamyslete se nad následujícím příkladem: Bydlíte na malém městě. Vlastníte prodejnu, lhostejno s čím. Jako každý slušný obchodník otevíráte ráno mezi osmou a devátou, večer zavíráte kolem šesté. V sobotu máte otevřeno jen dopoledne. Ve volném čase se chcete věnovat sami sobě, svým dětem, své rodině, koníčkům a odpočinku. Pak se k vám do města nastěhuje vietnamská rodina a otevře si obchod se stejným sortimentem. Ráno začnou prodávat v šest, zavřou o půlnoci. Dny volna nechápou a státní svátky už vůbec ne. Zboží budou mít levnější než vy a dříve nebo později vás zničí. Namítáte, že je to zdravá konkurence? Konkurence to je, ale nezdravá, vytvářená nefér způsobem. Vietnamci mohou mít zboží levnější, protože občas přímo v obchodě bydlí (neplatí tedy za nájem bytu), neplatí zaměstnance (zaměstnávají členy své rodiny), neplatí brigádníky (všimněte si, kolik vietnamských dětí pomáhá rodičům) a mají větší obrat (téměř non stop otevírací doba). migration4media.net Dále stojí za zmínku, že významná část vysokomaržového zboží (značkové oblečení, cigarety) ve vietnamských obchodech je falešná; potvrzuje to i celní správa. Takto získanými penězi pak prodejci mohou dotovat další výrobky. A když jsou padělky odhaleny, hrozí nepoctivcům v Česku maximálně pokuta, ne zrušení živnosti jako v Německu či Rakousku. Proč si myslíte, že vietnamské tržnice a obchody jsou jen jedné straně hranice? Neříkám, že je nutné vietnamské obchody bojkotovat, to je nesmysl. Ale zkusme být víc solidární s obchodníky, kteří chtějí žít podle evropských zvyklostí. Udělejme si víkendové nákupy v sobotu dopoledne a nechme obchodníka a jeho zaměstnance, aby si také užili zasloužené volno. Rozdělení dne na práci a odpočinek je totiž pojetí, které je v Evropě tradiční. Vietnamci odpočinek neznají. Nebo jste snad někdy viděli Vietnamce v divadle, v hospodě s kamarády, v kempu, na hradě či na zámku? Nebo jen tak se svým dětmi na kole, nebo na lodi? Já ne. ceskatelevize.cz Nikdo z nás by asi nechtěl vykonávat svou práci 24 hodin denně, o víkendech, o svátcích. Neobdivujme tedy ty, kteří makají nonstop. Je to nelidské. Oni i jejich děti mají stejně jako my právo na volný čas a odpočinek. My Evropané se domníváme, že člověk pracuje, aby žil. Zdá se, že Vietnamci žijí, aby pracovali. Na druhou stranu někteří lidé ale fenomén večerek vnímají mnohem kladněji. Stačí si přečíst článek o tom, proč milovat vietnamské večerky!