Ředitele pražské záchranky MUDr. Petra Koloucha, určitě nemůže nikdo podezřívat z toho, že by byl teoretik a o práci v první linii si jen četl doma na gauči. S urgentní medicínou je spojený celý jeho profesní život a jeho první zaměstnání bylo na záchranné službě. Loni byl jako lékař urgentní medicíny – člen aktivních záloh Armády ČR – půl roku součástí mise v Afghánistánu. Jak tento rázných lékař hodnotí současnou situaci, co se změnilo, jestli tedy vůbec něco, a k jakým opatřením museli na záchrance s ohledem koronavirus přistoupit?

Spolehli jsme se na vlastní krizové manažery

Jak je aktuálně pražská záchranná služba vybavená ochrannými pomůckami? Lidé ze záchranky jsou stále skutečně onou "první linií."

Vývoj situace ve světě jsme sledovali a už v průběhu ledna začali ke standardním zásobám dokupovat další ochranné pomůcky, abychom se předzásobili. Měli jsme tak dostatek pomůcek z vlastních zdrojů, abychom v první fázi epidemie zajistili bezpečnost našich zaměstnanců. Pořídili jsme více typů ochranných pomůcek, abychom nebyli závislí pouze na jedné variantě, ale mohli jsme je kombinovat. Například respirátory třídy FFP3 jsme tak mohli nahradit celoobličejovými maskami a polomaskami s filtrem, které vykazují ještě vyšší úroveň bezpečnosti. Ochranné pomůcky nicméně zůstávají vysoce nedostatkovým zbožím a jejich obstarání je stále „boj“.

Kdo vám v jejich zajištění nejvíce pomohl?

Spolehli jsme se na naše vlastní krizové manažery a vyplatilo se nám to. Udělali skutečně až téměř nemožné, aby ochránili své kolegyně a kolegy nejen v terénu. Podařilo se jim, za cenu toho, že z práce téměř nechodili domů. Skvělá byla také spolupráce s některými firmami, které nám dodaly například ochranné štíty a další pomůcky– ochotně a často aniž by za to cokoliv chtěly.

mohlo by vás zajímat

Tuberkulóza je stále jednou z nejzávažnějších infekčních nemocí na světě, připomíná profesorka Martina Vašáková

Museli jste v souvislosti s koronavirovou nákazou výrazně měnit chod záchranné služby?

Princip naší práce zůstává stejný – poskytovat péči pacientům v ohrožení života či zdraví. Oproti běžnému stavu jsme ale museli režim fungování upravit, abychom ještě více zvýšili bezpečnost našich lidí. Podle typu výjezdu (dle vyhodnocení pacientovy anamnézy) používají posádky jeden ze dvou předepsaných stupňů ochrany, které jdou většinou ještě nad rámec doporučovaných pomůcek. Vzhledem k současné situaci, při komunitním šíření onemocnění, musíme každého pacienta považovat za potenciálně infekčního, proto vyjíždí naše posádky ke každému případu v takových ochranných pomůckách, které je plně a dostatečně chrání v případě ošetřování covid pozitivního pacienta. Částečně jsme také izolovali „srdce záchranné služby“, tedy náš dispečink. Ve velmi krátkém čase jsme provoz posílili o tým speciálních činností. Tuto dvoučlennou posádku v celotělových ochranných oblecích vybavených filtroventilační jednotkou vysíláme především k pacientům s potvrzeným onemocněním COVID-19. Někomu jsme mohli připadat až „hyperopatrní“, ale řídíme se tím, že zraněný či nemocný zdravotník nikomu nepomůže. Každý náš člověk má cenu zlata. Tento přístup se vyplatil, kolegyně a kolegové se koronavirem nakazili jen v jednotkách případů.

Méně rvaček

Pozorujete změnu v chování pacientů a volají si vás opravdu jen ti, kteří to skutečně potřebují?

Především na začátku března jsme zaznamenali skutečně výrazný nárůst lidí, kteří volali na linku 155 a chtěli poradit ohledně koronaviru. Nárůst oproti běžnému provozu byl až o 100 procent. V následujících týdnech jsme naopak registrovali mírný pokles tísňových výzev například od chronicky nemocných pacientů. Nyní začala tato volání opět pozvolna narůstat. V souvislosti se zavřenými bary a restauracemi ubylo pacientů s poruchami vědomí po požití alkoholu a také zraněných po potyčkách.

Jak mají pacienti postupovat, aby vám práci nekomplikovali, ale spíše s vámi spolupracovali?

Veřejnosti bychom chtěli především poděkovat. Už dlouho, která se nám, společně s dalšími zdravotníky a členy integrovaného záchranného systému, dostává. Děkujeme také za to, že lidé vyslyšeli naše prosby a po prvotním pochopitelném náporu nasměrovali své obecné dotazy ohledně koronaviru na jiné linky než na „stopadesátpětku“.

Co se týká ulehčení naší spolupráce s pacientem, vše zůstává v podstatě při starém. Nejlépe pacienti či jejich blízcí udělají, když se budou při volání na linku 155 řídit instrukcemi našich zkušených dispečerek a dispečerů. Důležité je odpovídat podle skutečnosti na otázky týkající se anamnézy či případné nařízené karantény, aby podle toho naše posádky na místě postupovaly.

Má záchranná služba připravený krizový plán pro tyto situace, podle kterého následně postupujete?

Ano, máme zpracované krizové plány a metodické postupy pro různé případy mimořádných událostí, včetně epidemií vysoce nakažlivých nemocí. Podle nich se dlouhodobě připravujeme a postupy pro jednotlivé typy událostí nacvičujeme. Zároveň jsme vždy připraveni postupy přizpůsobovat aktuálnímu vývoji událostí, což je i případ koronaviru, kdy jsme rychle upravovali například metodiku pro posádky, pokyny pro dispečink ohledně zjišťování pacientovy anamnézy nebo ohledně používaných ochranných pomůcek.

mohlo by vás zajímat

Lékařka Monika Hilšerová: "Nebojím se o sebe, ale o ty, které bych mohla nakazit"

Je pražská záchranka, resp. její zástupce, členem Ústředního krizového štábu?

Naši zástupci se pravidelně účastní zasedání krizového štábu hl. m. Prahy.

Děkujeme za rozhovor, pane řediteli.

A my doufáme, že se chování lidí zase nezmění a na lékaře a zdravotníky ze záchranky (a nejen z ní) si lidé zase nezačnou vylévat vztek, když není hned po jejich. Snad budeme mít delší paměť a na tuhle dobu koronavirovou jen tak nezapomeneme.