Událost je to věru přelomová a tak není divu, že je vše potřeba doladit do detailů, aby vše klaplo. Donald Trump dokonce kvůli schůzce telefonicky hovořil s Kimem, aby společně všechno naplánovali.
Jelikož jsme neúplatné médium plné investigativních novinářů, podařilo se nám získat přepis onoho telefonátu.
Donald: „Haló, tady Donald Trump. Mluvím s Kim Čong-unem?“
Kim: „ U telefonu.“
Donald: „Nazdar, ty vyžranej vepříku. Volám, abychom doladili to naše rande.“
Kim: „Ahoj ty imperialistická píčo s příčeskem. Je dobře, že voláš. Musíme to naplánovat.“
Donald: „Hele, ty vole, kde to spácháme?“
Kim: „Klidně u nás. Přijeď.“
Donald: „To víš, že jo, ty čuníku. Do tý vaší reklamy na bídu nepojedu. Ještě bys mě tam otrávil, ty maniaku. Přijeď ty za mnou. Normálka dáme lajnu v Bílým domě a pak půjdeme někam zakalit.
Kim: „Ani náhodou. Do Ameriky mě nedostaneš. Hned z první byste mě tam sebrali a uklidili přinejlepším do lochu.“
Donald: „To je pravda. Tak kde to dáme? Už mi volal ten Putin, že to můžeme udělat u něj v Moskvě. Že prý to může moderovat.“
Kim: „Jak jako moderovat?“
Donald: „Ty vole, já nevím. Asi by si připravil nějaký kartičky o nás, pokládal otázky nebo bysme točili kolem štěstí. Jelikož by to bylo v Rusku, tak by to bylo spíš kolo neštěstí.“
Kim: (smích) „To je prdel. Jsi vtipnej. Dobrej humor. Škoda, že jsem u nás humor zakázal.“
Donald: „A proč vole?“
Kim: „Protože si lidi dělali prdel z mýho účesu.“
Donald: „A proč? Vždyť je úplně boží. Máš super vlasy.“
Kim: „Ale jdi ty. Ty máš super vlasy.“
Donald: „To ne. Ty.“
Kim: „Ty.“
Donald: „Hele, přivez s sebou kadeřníka. Já vezmu svýho a uděláme si to hezký. Necháme si udělat vlasy a ty by sis mohl nechat udělat třeba melírek.“
Kim: „To zní super,“
Donald: „Myslíš, že má Putin kadeřníka?“
Kim: (smích) „Ty mi dáváš, bejku.“
Donald: „Hele, konec legrácek. Kde to teda spácháme?“
Kim: „Co takhle někde v Číně?“
Donald: „To je špatný. S těma rákosníkama to teď nemám dobrý. Nějaký problémy se clem a podobně. Však to znáš.“
Kim: „No, moc ne, protože kvůli pičusům, jako jsi ty, k nám nikdo nic nedováží, protože embargo, ty vole.
Donald: „A jo, sorry. A jak se vám vůbec žije v tý bídě?“
Kim: „Hele, mně dobře. Lidi si teda stěžujou, že jim umírají příbuzní hlady, ale to vždycky řešíme tak, že je pošleme do pracovního tábora. No, a pak si už nestěžujou.“
Donald: „Rozumím. Hele, tak mě napadlo. Několikrát denně mi volá jeden šílenec. Je to prezident Československa. Pořád mě otravuje, jestli může přijet na návštěvu a tak. Já ho házím hned do hlasovky, ale on by se nám mohl hodit. Pojďme udělat tu schůzku v Československu. Moje bývalka tam odsud pochází. Dřív tam byl komunismus, takže by se ti tam mohlo líbit.
Kim: „To zní dobře. Domluveno. Co si mám vzít na sebe?“
Donald: „Něco hezkého.“
Kim: „No jasně, ale musíme to nějak sladit spolu. Já mám jednu tmavě zelenou vojenskou uniformu a jednu olivovou vojenskou uniformu.“
Donald: „No, to asi moc nesladíme takhle. Co to udělat tematický?“
Kim: „Jak tematický?“
Donald: „No třeba devadesátá léta. Schůzka se ponese ve znamení devadesátých let.“
Kim: „No, já nevím. V devadesátkách jsme tu měli hladomor.“
Donald: „Ach jo. Vy jste hrozná parodie na stát, poslouchej. Tak já nevím. Tak téma bude Divoký západ.“
Kim: „Takže půjdeme za kovboje?“
Donald: „Jasně.“
Kim: „Hele, jestli tam budu jedinej kokot, kterej bude oblečenej jako kovboj, tak na vás vypálím atomovku.“
Donald: „Neboj. Já budu taky jako kovboj.“
Z rozhovoru vyplývá, že se státníci domluvili a že případná třetí světová válka stojí a padá na tom, jestli Donald Trump přijde na schůzku s Kimem oblečený jako kovboj.
No, a tady se můžete podívat na výpisky ze soukromého deníčku Kim Čong-una.