500 tisíc stříbrných

Příběh Karla Čurdy začíná 10. října 1911 ve vesnici Nová Hlína v okrese Jindřichův Hradec, kde se narodil jako nejmladší ze šesti dětí. Ačkoliv vystudoval základní a měšťanskou školu, živil se jako pouhý dělník. Roku 1933 musel nastoupit na povinnou vojenskou službu k 29. pěšímu pluku. Poté, co absolvoval několik poddůstojnických kurzů, rozhodl se, že u armády zůstane déle. Po pěti letech služby byl propuštěn a nastoupil do ozbrojeného sboru ministerstva financí, přesněji do Finanční stráže Československé republiky. Zde dohlížel na střežení státních hranic a prováděl celní službu.

V červnu roku 1939 se Čurda rozhodl pro útěk do Polska, kde strávil dva měsíce. Poté se přesunul do Francie a vstoupil do cizinecké legie. Na válečnou frontu se však vzhledem k rychlé prohře Francie nepodíval a o rok později unikl lodí do Velké Británie, kde byl ihned zařazen k automobilové rotě a zároveň se přihlásil k výcviku na speciální operace. V roce 1942 se stal součástí skupiny Out Distance, což byl krycí název zvláštní parašutistické operace, kterou připravovala exilová československá vláda v Londýně.

Členy této operace byli kromě Čurdy i Ivan Kolařík a Adolf Opálka. 27. března 1942 byli vysazeni v Protektorátu Čechy a Morava, kde však neuspěli, jelikož se Opálka zranil a obklíčený Kolařík spáchal sebevraždu. Čurda s Opálkou se tedy schovávali v Praze. Čurda se poté z důvodu nemoci rozhodl, že se přesune k rodině do své rodné vesnice Nová Hlína, kde se posléze dozvěděl o atentátu na Heydricha a heydrichiádě. Z důvodu psychického nátlaku, který na něj byl vyvinut skrze noviny, ve kterých se denně dočítal o dalších a dalších mrtvých, se rozhodl, že pošle na policejní stanici anonymní udání. To však zůstalo bez odezvy.

16. června 1942 se Čurda rozhodl, že vyrazí do Prahy vyhledat kolegy z odboje, které však v tajném bytě rodiny Svatošových nenalezl. Odešel tedy na gestapo, kde nacistům poskytl tajné a zásadní informace o rodinách, jež pomáhaly českým parašutistům. Tyto informace pomohly k dopadení atentátníků, kteří se skrývali v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Byl to tedy právě Čurda, kdo poslal zbylé výsadkáře na smrt.

GALERIE Vlastizrádce Karel Čurda

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Za udání atentátníků mu byla po částech vyplacena odměna, jež však nebyla tak veliká, jak bylo původně slibováno. Ze slibovaných dvou milionů říšských marek dostal čtvrtinu. Další čtvrtina čekala na jiného zrádce, parašutistu Viliama Gerika, a zbytek z celkové sumy získalo několik dalších menších udavačů. Čurdovi bylo posléze umožněno změnit si jméno na Karl Jerhot. Oženil se s německou ženou a zplodil s ní syna. Gestapo v Praze ho posléze využívalo jako agenta, který se vydával za parašutistu a odbojáře před českými vojáky. Svým jednáním tak zavinil odhalení skupiny Antimony a Františka Pospíšila z tajné skupiny Bivouac. Z důvodu psychických problémů však Čurda propadl alkoholu a pro gestapo se tak stal neužitečným.

Po skončení druhé světové války se Čurda sám přihlásil na policejní stanici. Následně byl zatčen a odsouzen k trestu smrti, na který si však počkal téměř dva roky v pankrácké věznici. 29. dubna 1947 byl oběšen.

A zde si přečtěte 6 zajímavostí ze života Milady Horákové.