Hnutí ANO mlží

Na otázku týkající se povolební spolupráce odmítl odpovědět například premiér Andrej Babiš, u něhož je zrovna tento dotaz více než klíčový. Andrej Babiš totiž často útočí na koalice a označuje je za „podvod na voliče“. Faktem ovšem je, že u koalic již před volbami volič ví, s kým se jeho preferovaná strana spojuje. Na druhou stranu lze vzpomenout na povolební vyjednávání hnutí ANO po předchozích volbách do Poslanecké sněmovny (2017), kdy Andrej Babiš složil vládu s podporou komunistů, což málokterý volič mohl před vhozením lístku do volební urny tušit.

Andrej Babiš se také nechtěl konkrétně vyjádřit k dotazu, zda by byl schopen vzdát se premiérského křesla. Například ve včerejší debatě řekl, že „hnutí ANO má plno kvalitních kandidátů na premiéra. Počkejte si ale na sobotu večer.“ Mimo jiné nezapomněl v debatách zmiňovat, že na premiéra teď kandiduje on a řečnickými otázkami „kdě je Bartoš?“ se posměšně obracel na Víta Rakušana, který v debatách potenciálních premiérů za Ivana Bartoše z Pirátské strany často zaskakoval. Mimo to Andrej Babiš také deklaroval, že pokud by ANO skončilo v opozici, on sám by skončil s politikou.

mohlo by vás zajímat

Patří ananas na pizzu? Dle Ivana Bartoše ano, Petr Fiala oponuje. Předvolební pranice vrcholí a pizza hawai může rozhodnout volby

Koalice

Ve veřejném prostoru se nejhojněji probíraná potenciální spolupráce týkala právě hnutí ANO a ODS, tedy koalice SPOLU. Všechny subjekty tvořící tuto koalici ovšem avizovaly minimálně to, že pokud bude v čele stát trestně stíhaný Andrej Babiš, pak spolupráci nepřipustí.

Co se týče koalice SPOLU, ta by „nejraději“ utvořila vládní koalici s Piráty a Starosty. „Chceme vládnout s těmi, kteří nechtějí populismus, ale chtějí, aby se řešily věci, na kterých lidem záleží,“ řekl lídr ODS Petr Fiala. Z druhé strany je přístup podobný, i koalice Pirátů a hnutí STAN by si dokázala přestavit společnou vládu s koalicí SPOLU, jediným arbitrem tak bude tedy počet mandátů. Zatím totiž není jisté, zdali obě koalice dají dohromady potřebných 101 křesel.

Vít Rakušan jakožto zástupce koalice Pirátů a Starostů byl v tomto ohledu velmi konkrétní a řekl: „Strany, se kterými po volbách nepůjdeme, jsou ANO, SPD a KSČM.“ Naproti tomu KSČM i SPD budou po volbách jednat s každým. Komunisté by mohli vstoupit do vlády, případně podpořit třeba i jednobarevnou vládu, jak avizoval šéf KSČM Vojtěch Filip. Tomio Okamura z hnutí SPD naopak rázně řekl, že SPD nebude hrát druhé housle – buďto bude ve vládě, nebo bude v opozici.

SPD a KSČM budou jednat se všemi

U hnutí SPD je potenciální podílení se na vládě častým „terčem“ politologů a odborníků na politické dění, neboť z dosavadních vystoupení je více než zřejmý nedostatek kompetentních členů, kteří by se potenciálně mohli dostat k vládním křeslům. Vzpomeňme například na aspiranta na post ministra kultury Miloslava Roznera. SPD je tedy často popisováno jako typické opoziční hnutí, ačkoli samo sebe prezentuje jako hnutí, které chce vládnout a chce prosazovat svůj program.

Hnutí SPD se dle dosavadních průzkumů dostane do Poslanecké sněmovny s jistotou, komunisté ovšem balancují na hranici 5 %. Pokud se oba subjekty do Poslanecké sněmovny po volbách dostanou, budou hrát pravděpodobně důležitou roli v povolebních vyjednáváních.

mohlo by vás zajímat

Andrej Babiš dostal pokutu 250 tisíc za přestupek proti zákonu o střetu zájmů. Hnutí ANO si v průzkumech pohoršilo

Přísaha, TSS a ČSSD

Co se týče hnutí Přísaha, které figuruje nejvýše mezi stranami, jež by se přes pětiprocentní hranici do Poslanecké sněmovny mohly dostat, řekl Robert Šlachta, že nejvzdálenější mu je Pirátská strana. Kvůli knize Zločiny beze zbraní nehodlá Šlachta spolupracovat hned s několika subjekty: „Kauza měla zasáhnout mě. Za ní byli lidé z SPD, KSČM a ANO. Nedovedu si proto představit podporu těchto hnutí.“

Koalice Trikolóra Svobodní Soukromníci má dle šéfky Zuzany Majerové Zahradníkové nejblíže k ODS, ČSSD by si zase dle Jana Hamáčka dokázala představit opětovnou spolupráci s hnutím ANO, ovšem za předpokladu, že by se dařilo prosazovat program.

Většina stran se k otázce povolební spolupráce postavila poměrně jasně. Nebyla by to ovšem politika, kdyby po volbách nemohlo být všechno úplně jinak. Klíčové také bude rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana, konkrétně tedy to, koho pověří sestavením vlády.