1) Obuvnický učeň Emil se chtěl z běhání vymluvit

Emil Zátopek se narodil do chudých poměrů jako sedmé z osmi dětí. Už v šestnácti letech začal pracovat jako učeň v Baťových obuvnických dílnách ve Zlíně. Zde ho náhodou vybral závodní trenér s tím, že chce, aby mladý Emil běžel závod Zlínem. Zátopek se nejprve chtěl z běhání vymluvit, že nemá fyzičku a je moc slabý. Trenér ho ale nesmlouvavě k účasti v závodu prakticky donutil a Emil Zátopek s nulovým tréninkem skončil druhý. Sám přiznával, že jakmile začal běžet, zcela propadl závodu a chtěl jen vyhrát. Tato touha ho pak neopouštěla po zbytek života.

2) Gymnazistka Dana se k oštěpu dostala přes házenou

Na rozdíl od svého nadcházejícího partnera Emila se Dana Zátopková narodila s rodným příjmením Ingrová do o něco lepších poměrů středostavovské rodiny. I ke sportu měla od dětství o poznání vstřícnější vztah. Na gymnáziu v Uherském Hradišti začala s atletikou a v druhé polovině 40. let se věnovala házené, kde se v roce 1949 stala dokonce mistryní Československa. V rámci atletiky chtěla všestranně sportovně nadaná Dana Ingrová zkusit něco nového a tak s vypracovanýma rukama z házené začala s hodem oštěpem. Ještě v témže roce, kdy poprvé vzala oštěp do ruky, se stala ženskou mistryní ČSSR.

3) Emil Zátopek všem vyrazil dech svou technikou

Na Emilu Zátopkovi byla pozoruhodná jeho technika běhu, respektive skutečnost, že víceméně žádnou techniku neměl. Zatímco všichni vrcholní běžci své doby od dětství pilovali techniku samotného běhu a dýchání, Emil Zátopek se prostě jen rozeběhl, běžel, seč mu síly stačily a všechny technické běžce předeběhl. Sportovní znalci se shodovali v tom, že je vlastně zázrak, že s na první pohled tak neúčinně vypadající technikou podává Zátopek výkony, jaké podával. Kvůli jeho často útrpným grimasám při běhu se mu přezdívalo Lokomotiva Emil nebo Emil Hrozný. On sám si byl toho, že při běhu nevypadá nikterak vzhledně, vědom a komentoval to slovy: "To víte, tohle není žádné krasobruslení."

4) Společné narozeniny považovali Zátopkovi za osud

zato.jpg

Nejen narozeniny mohli Dana a Emil Zátopkovi slavit spolu. Společně slavili několik světových rekordů a zlatých medailí. (Foto: Profimedia.cz)

Dana a Emil Zátopkovi se poprvé jako mladí a nadějní atleti setkali na atletických závodech ve Zlíně v roce 1945. Padli si do oka, ale opravdová jiskra mezi nimi přeskočila na jedné z pozdějších schůzek, kde se během hovoru ukázalo, že se oba dva narodili ve stejný den i rok. To považovali za znamení a krátce po návratu z prvních společných olympijských her se v roce 1948 vzali v Uherském Hradišti. Mezi sebou měli idylický a hravý vztah a na veřejnosti si ze sebe rádi dělali legraci. Když Dana Zátopková zvítězila na olympiádě v hodu oštěpem, prohlásil její manžel, že ji k tomu vlastně inspiroval on svými výkony. To mu na tiskové konferenci Dana s úsměvem vrátila se slovy: "Tak si zkus inspirovat nějakou jinou, schválně jestli taky hodí přes 50 metrů."

5) Emil Zátopek jako absolutní rekordman všech disciplín

Stejně jako dnes i v dobách Zátopkovy největší slávy se většinou běžci specializovali na jednu, maximálně dvě disciplíny. S tím si ale Emil Zátopek hlavu nedělal a závodil ve všech myslitelných délkách. V těch rovněž trhal světové rekordy a sám vytvářel nové. Už v roce 1944 pokořil československé rekordy v běhu na 2, 3 a 5 tisíc metrů. Na LOH v Londýně získal zlatou medaili v běhu na 10 km, přičemž takto dlouhou trať běžel teprve podruhé v životě. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 zvítězil v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu, který běžel poprvé. Ve všech disciplínách navíc pokořil světový rekord, což se od té doby nikomu nepodařilo a nejspíše ani nikdy nepodaří. Rekordmanem byl i v běhu na 20, 25 a 30 km stejně jako v hodinovém běhu.

6) Dana Zátopková v hodu oštěpem triumfovala ve stejný den jako její manžel

profimedia-0283198235.jpg

Polibek manželů Zátopkových na LOH v Helsinkách v den, kdy oba získali zlatou medaili. (Foto: Profimedia.cz)

Manželé Zátopkovi se ve stejný den narodili a ve stejný den rovněž slavili svůj největší sportovní úspěch. Onen slavný den se odehrál v roce 1952 na letních olympijských hrách v Helsinkách, kde Emil nejprve rekordně zvítězil v běhu na 5 tisíc metrů a o několik hodin později Dana hodem délky 50,47 m rovněž vyhrála olympijské zlato. Na olympiádě v Římě čtyři roky na to byla sice Dana Zátopková až druhá, nicméně v roce 1958 překonala světový rekord v hodu oštěpem délkou 55,73 m. Celkově byla v hodu oštěpem Dana Zátopková jednou zlatá a jednou stříbrná na olympiádě, držela dvě zlaté medaile mistryně Evropy a 13 mistrovských titulů v rámci Československa.

7) Sportovní hrdina Zátopek se znelíbil komunistickému režimu

Emil Zátopek v roce 1948 vstoupil do KSČ, v roce 1950 dokonce veřejně odsouhlasil odsouzení Milady Horákové k trestu smrti a v 50. letech se stal s krycím jménem Macek tajným spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky. V politice se nicméně nikdy příliš neangažoval až do roku 1968, kdy podpořil liberální a demokratické křídlo strany a odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy. Za to se stal nepřítelem režimu, byl zbaven všech funkcí, přišel o práci a musel se živit jako vrtač studen a žít v maringotce. Dokonce byl komunistickým poslancem Vilémem Novým křivě nařčen z toho, že podněcoval Jana Palacha k sebevraždě, přičemž se s Palachem neznal a nikdy neviděl. Rehabilitován byl Emil Zátopek až po pádu komunismu.

8) Láska až za hrob, i takoví byli Zátopkovi

profimedia-0300415982.jpg

Láskyplný vztah mohli Zátopkovým všichni závidět.

Když Emil Zátopek v roce 2000 zemřel, byla to pro jeho manželku Danu velká rána, s níž se obtížně vyrovnávala. I dnes ve svých 95 letech Dana Zátopková přiznává, že si často připadá, jako by vztah nikdy neskončil a Emil neodešel. Polovina Zátopkova popela je uložena v rožnovském skanzenu, který považoval za svůj rodný kraj, druhou půlku má Dana Zátopková stále doma, jelikož si nedovede připustit, že by byla sama bez manžela a k urně promlouvá a oslovuje ji přezdívkou Ťopečku, jak za života říkala Emilovi. Ač celoživotně vychovávala atletickou mládež, s Emilem nikdy Dana Zátopková neměla žádné vlastní děti. Legendární běžec to komentoval slovy: "Když zrovna my dva nebudeme mít děti, lidstvo nevymře."

A TADY si přečtěte příběh legendárního cyklisty Lance Armstronga.