Masarykova celoživotní inspirace pocházela z Brooklynu

Charlotta Garrigue se narodila 20. listopadu roku 1850 v newyorské čtvrti Brooklyn ve Spojených státech amerických. Pocházela ze zámožné rodiny obchodníka Rudolpha Garrigue, který byl spolumajitelem pojišťovny Germania, a Charlotte rozené Whiting. Rodina se neměla vůbec špatně, o čemž svědčí také to, že měla Charlotta deset sourozenců. Charlotta měla duši filantropa – od mládí se zajímala o umění, zvláště pak o hudbu a literaturu. Proto také odjela v 17 letech studovat hru na klavír do evropského Lipska, kde bydlela v rodině Göringových. V kariéře profesionální klavíristky, o kterou usilovala, však pokračovat nemohla, a to z důvodu přecvičení ruky. Vrátila se tedy zpět do Spojených států, kde hru na klavír alespoň vyučovala a k tomu začala studovat matematiku. Do Evropy, konkrétně k rodině Göringových, se však Charlotta v průběhu času vracela na návštěvy, a právě v domě této rodiny se potkala se svým budoucím manželem Tomášem Masarykem. Tomáš Masaryk v té době u rodiny bydlel po získání doktorátu na vídeňské univerzitě a našel si k Charlotte cestu skrze jejich společný zájem, filosofii.

Charlotta Masaryková bojovala za práva žen

Impuls k žádosti o ruku dostal Masaryk údajně v červenci roku 1877, kdy na společné vyjížďce lodí spadla nedopatřením paní Göringová do vody a začala se topit. Masaryk tehdy zachoval chladnou hlavu a zachránil ji, čímž dodal odvahu pravděpodobně hlavně sám sobě a rozhodl se Charlottu Garrigue požádat o ruku. Sňatek byl uzavřen 15. března roku 1878 v New Yorku, načež se novomanželé odebrali do Vídně, kde se Charlotta začala učit česky. Když se v roce 1881 přestěhovali do Prahy, kde Masaryk získal místo profesora na České univerzitě Karlo-Ferdinandově, Charlotta začala působit v ženských hnutích a šířit feministickou osvětu, tehdy velice potřebnou. Od roku 1882 byla součástí prvního českého ženského spolku „Americký klub dam“, poté se stala také členkou ženské sekce Sokola a spolku Domovina pro záchranu svedených děvčat, který pomáhal ženám, jež v Praze propadly prostituci.

Celoživotní opora prezidenta Osvoboditele

Charlotta byla Masarykovi oporou jak duševní, tak politickou. Svého manžela výrazně podporovala v jakékoli situaci, velice intenzivně například ve sporu o pravosti rukopisů Královedvorského a Zelenohorského, ve kterém se debatovalo o tom, zda se jedná o významné literární památky. Masaryk tehdy silně uvažoval o emigraci do USA, což ale Charlotta nepřipustila. Přestože v roce 1905 vstoupila do české sociální demokracie, souzněla názorově dále s Masarykem a odmítala teorii Karla Marxe o třídní rovnosti a nevyhnutelnosti boje proletariátu a buržoazie. Ačkoli měla dost starostí s učením se češtiny a podporováním manžela v politickém směru, zachovala si stále svou lásku k hudbě a umění. Podporovala svými články například hudbu Bedřicha Smetany.

mohlo by vás zajímat

Masaryk je plný nepřesností: Syn slavného prezidenta nebyl závislý na kokainu ani zavřený na psychiatrii

Děti pokračovaly ve šlépějích rodičů

V roce 1879 porodila Charlotta dceru Alici a rok nato syna Herberta. V roce 1886 přišel na svět druhý syn Jan, v roce 1890 dcera Eleanor, která však zemřela již ve čtyřech měsících a o rok později třetí dcera Olga. Nejstarší z dětí, Alice, se stala významnou veřejnou činitelkou a stejně tak jako její matka Charlotta i ona bojovala za zlepšení postavení žen ve společnosti. Byla také zakladatelkou a první předsedkyní Československého červeného kříže a po zhoršení zdravotního stavu své matky pak vykonávala funkci první dámy. Její mladší sestra Olga byla především oporou svému otci v době jeho pobytu v exilu během první světové války. Pracovala tehdy jako jeho tajemnice a asistentka a také se s ním v roce 1918 do vlasti vrátila. Během života odcestovala z Československa ještě několikrát, žila ve Švýcarsku, Francii i Velké Británii.

Herbert, starší z bratrů, se stal malířem. Umění studoval v Praze, Antverpách i ve Florencii. Dle kritiků byl velmi nadaný, jeho styl byl ovlivněn impresionismem, expresionismem i secesí a ačkoli předčasně zemřel ještě za života obou rodičů, jeho potomci byli jedinými pokračovateli Masarykova rodu. Pravděpodobně nejznámějším z dětí Charlotty a Tomáše Garrigue Masarykových byl syn Jan. Jan Masaryk byl československým diplomatem a politikem. V období druhé světové války i v období poválečném zastával posty ministra národní obrany, ministra financí, a především ministra zahraničí. V únoru roku 1948 odmítl podat demisi spolu s ostatními ministry a o několik dní později za nevyjasněných okolností zemřel následkem pádu z okna.

Za první světové války čelila Charlotta tlaku úřadů

V období první světové války žila Charlotta se třemi dětmi v Praze a stala se kvůli emigraci svého manžela terčem nátlaku. Dcera Alice byla dokonce v říjnu roku 1915 zatčena a osm měsíců vězněna ve Vídni. Po konci války trpěla Charlotta Masaryková depresemi a srdeční slabostí, navíc byla ještě v květnu roku 1918 zbavena svéprávnosti, a to pravděpodobně preventivně, aby se zamezilo jejímu dalšímu pronásledování rakouskými úřady. Po vzniku Československa se významně zasadila o to, aby v první československé ústavě z roku 1920 byla žena ve všech právních oblastech postavena na stejnou úroveň, jako muž.

GALERIE Rodina Masaryků

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Dodnes odpočívá po boku manžela

„Rodina – to byl hrad. Má žena byla v Praze cizí, z počátku nemluvila česky. Byla to žena velmi nadaná, které děkuju za mnohé… Už od počátku měla rovnováhu, které jsem se já musel teprve hodně těžko dobývat. Byla podivuhodně nadaná – matematika, šachy, hudba, literatura. Při tom velmi náboženská, unitářka. Velký vliv na děti. Byla to nejlepší, čím může být žena muži v rodině,“ vzpomínal na svou ženu prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

V roce 1922 se velice zhoršil její zdravotní stav, a tak na následky mozkové mrtvice zemřela 13. května roku 1923 na zámku Lány, kde proběhl i státní pohřeb. Pohřbena byla v tumbě uprostřed lánského obecního hřbitova, což si před svou smrtí přála a vyžádala. Po smrti prezidenta Masaryka v roce 1937 byly její ostatky spolu s ostatky manžela přesunuty do nového náhrobku u zdi starého lánského hřbitova. A tam odpočívá po boku manžela dodnes.