Když v listopadu loňského roku mělo dojít k „ZÁPASU STOLETÍ“ mezi Karlosem Vémolou a Attilou Véghem, tak se i absolutnímu MMA Neználkovi muselo zdát, že před tímto soubojem neuteče. Rozhovor stíhal rozhovor, prohlášení obou borců a jejich příznivců byla také všude… A ta mela, která se rozjela, když favorizovaný, a také do té doby velmi sebevědomě vystupující, Vémola v oktagonu dostal od svého slovenského soupeře pěkný nářez, a to hned v prvním kole. To bylo teprve něco. Ať se nám to líbí nebo nelíbí, MMA se definitivně etablovalo mezi bojovými sporty a stal se z něj fenomén a také do jisté míry i společenská událost. Mnoho celebrit a rádobycelebrit se nechává vidět při zápasech nebo ve společnosti fighterů. Prima COOL o MMA dokonce natočila pořad. A určitě se jedná o velký byznys.
Proč to vše? A jak to vlastně celé začalo? Koho tento krvavý sport přitahuje? A je pro každého? Na tyto otázky jsme chtěli odpověď nejen z pohledu bojovníka, ale zajímal nás také názor psychologa. Obrátili jsme se proto na Zdeňka Ledvinu, který s MMA spojil svůj život a vlastně i celou svoji kariéru. A je mimo jiné například i mistrem světa v tomto drsném sportu. Z pohledu psychologa se nám posléze pokusí vše osvětlit profesor Radek Ptáček.
Pěkně od začátku
Ale začněme pěkně postupně… Rozhovorem s novodobým gladiátorem Zdeňkem Ledvinou. Pro tohoto sympatického, věčně usměvavého obra je MMA nedílnou součástí života. Sám zkušený bojovník je dnes velkým propagátorem MMA a snaží se bez debat posunout tento sport na co nejvyšší úroveň. Je navíc žijícím důkazem, že ani novodový gladiátor rozhodně nemusí být žádná vymlácená hlava bez rozumu. Naopak - má vysokoškolské vzdělání, přednáší studentům, předává své zkušenosti dál. A co je pro něj opravdu signifikantní pak fakt, že vystupuje přemýšlivě a s rozvahou. Nebylo to jiné ani u našeho rozhovoru, který Géčku dal, a za který mu děkujeme.
Kdo je tedy Zdeněk Ledvina? Kam chcete vy osobně MMA posunout a co vnímáte jako svůj doposud nejvýraznější úspěch?
Zdeněk Ledvina je nejvíce asi milující otec. Jsem ale také zakládající člen MMAA (česká národní autorita pro MMA) a předsedou komise bojových sportů ČAUS (Česká asociace univerzitního sportu). Zastávám i post předsedy výkonného výboru ISV (Institut sportovního vzdělávání - jedná se o sdružení, které rozvíjí vzdělávání, výzkum v některých bojových a malých sportech). Sportovně jsem takový chameleón. Můžu se snad pochlubit nějakými úspěchy s FK Viktorií Žižkov nebo s Vodní záchrannou službou. V MMA jsem bývalý vicemistr Asie a mistr světa.
MMA – tři, pro někoho stále ještě možná tajemná písmena. Jak byste přeložil do češtiny srozumitelně i pro laika název vašeho sportu? Co si máme představit?
Z anglického Mixed Martial Arts - smíšené bojové umění - laicky přeloženo, mix nejlepších technik - úderů, kopů, chvatů z bojových sportů a umění.
Pro koho bylo MMA primárně určené?
Původní myšlenkou MMA turnajů bylo srovnávání a porovnávání, který styl boje, která bojová škola jsou lepší. Tedy turnaje byly určené pro bojovníky napříč bojovými sporty - což bylo atraktivní pro diváky z pohledu toho, zda vyhraje boxer, karatista, zápasník.
Na nezúčastněného můžou zápasníci MMA působit, a teď promiňte, jako lidi "bez mozku." Jak to ale opravdu je? Jakou roli při tomto sportu hraje hlava a psychická odolnost? Co vlastně musí bojovník splňovat, aby uspěl?
Od výše zmíněného - tedy poměřování, kdo je nejlepší bojovník napříč bojovými sporty si MMA prošlo velkým vývojem, a to doslova raketovým ve srovnání s jinými sporty. Doba, kdy MMA nebylo uznáváno jako sport, případně kdy MMA bylo výsadou spíše komunity, která měla problémy se zákonem, je dávno pryč.. V dnešní době je MMA legitimní sport, který usiluje o zařazení mezi olympijské sporty. Zároveň je MMA již i na akademické půdě z pohledu studia a výzkumu.
O MMA se mluví jako o bojovém trojboji, bojuje se v postoji (box,thaibox, karate techniky) při kontaktu se využívá zápas a poslední rovinou je boj na zemi (brazilské jiu-jitsu, judo, grappling). Bojovník, aby uspěl, by měl ovládat komplexně všechny tyto roviny, zároveň byl měl mít dostatečný fyzický fond. Kolikrát se stane, že má bojovník natrénováno a vlastní hlava mu "sežere" veškerou energii. Projeví se to pak strese v zápase. A co je důležité je to, že je v našich končinách stále hodně často podceňovaná právě ta hlava. Nicméně i to někteří bojovníci a trenéři začínají brát v potaz a pracují se sportovními psychology, či mentálními kouči. Mění se to, a to je dobře. A poslední položka, která je také dost důležitá – štěstí.
A co hlava?
Jakou roli hraje při boji pud sebezáchovy? Dají se popsat pocity, které se v bojovníkovi dějí při vstupu do oktagonu?
Odvážím se tvrdit, že pud sebezáchovy je u bojovníků lehce posunut, zároveň jako práh bolesti. Jiné pocity zažívá začátečník – jde do klece na život a na smrt.. Jiné pocity má profesionál. Určitě je také důležité, o jaký zápas se jedná. Zda je to titulová bitva nebo soupeř je outsider, zda je zápas před dvaceti tisíci diváky. Tech faktorů, které pocity bojovníka ovlivňují je skutečně celá řada.
Vnímáte vůbec bolest?
Vnímáme, i když v průběhu zápasu tak úplně ne. Je velký a zajímavý rozdíl mezi např. MMA zápasníky a fotbalisty, kdy bojovník, i přes tvrdý zásah od soupeře předstírá, že ho to nebolí, a to i pro rozhodčí, aby nepřišel o cenné body. Zatímco fotbalista při sebemenším kontaktu "umírá."
Z koho nebo z jaké sociální skupiny se zápasníci MMA skládají?
Je to jako v jiným sportech. Nyní je škála bojovníků a jejich zázemí pestrá.. Od např. bojovníků, kteří si prošli dětským domovem až po děti z bohatých rodin.
Od kolika let je vlastně vhodné s MMA začít? Neumím si představit po pravdě osmiletého kluka, jak se pere v oktagonu...
S MMA, jako takovým se nedá začít v brzkém věku. Každá raná specializace je spíše ku škodě a obzvlášť v tak tvrdém sportu... Nicméně kategorie v dětském MMA začínají od 8let. Ale zápas se skládá z jednoho kola v postoji a je bez kontaktu na hlavu a jednoho kola na zemi - grappling s omezením - některé techniky jsou zakázané. Zápas v tomto věku končí remízou a s ohledem na psychiku dětí - zápasy probíhají na žíněnce, nebo tatami. Klec je zakázaná.
Proč je podle vašeho názoru z MMA v současnosti takový fenomén? Nemůže se spíš jednat o určitou dávku snobství než o skutečný zájem o tento druh sportu?
MMA přišlo ve správnou dobu. MMA bojovníkům se opravdu říká novodobí gladiátoři. Stačí si otevřít televizi, všude najdete plno negace. Při turnajích se mohou diváci ztotožnit s bojovníky, zakřičet si a vykřičet svoji vlastní nespokojenost. Zároveň je MMA přirozeným vývojem bojových sportů. Říká se „zpátky ke kořenům.“ MMA, respektive jemu podobný sport, byl už ve starověkých olympijských hrát - Pankration. Nicméně pro další setrvání MMA na vzestupné vlně bude rozhodující - zda se MMA dostane na olympiádu..
Máte malého syna. Půjde ve vašich šlépějích?
Synka do ničeho netlačím, tedy nemám potřebu jakékoliv projekce v jeho budoucnosti. Jsou mu 4 roky , chodí na judo, na sportovní hry, kde pracují s atletikou, gymnastikou, plavou, učí se na bruslích a poznávají různé sporty. K tomu chodí na kroužek Šikovné ručičky. Zda bude šikovný malíř, nebo sportovec - to je čistě na něm. Rád ho s sebou beru na přednášky na VŠ, aby pro něj toto prostředí bylo blízké. Nicméně i stran studií, ani zde ho nikam tlačit nebudu.
Tolik slova samotného bojovníka MMA a velkého propagátora tohoto sportu u nás Zdeňka Ledviny, kterému i děkujeme za poskytnutí fotek z jeho Facebooku. Již zítra si na Géčku můžete přečíst pohled psychologa Radka Ptáčka. Ten nám mimo jiné řekl, kdo by na MMA jako na sport měl rovnou zapomenout.