Pokec s Moimirem o muzice
Moimir Papalescu je elektronické hudební scéně přes 30 let a jak se zdá, tak ve své tvůrčí činnosti vytrvale pokračuje. Podařilo se nám ho však krátce vyzpovídat. Nezapomněli jsme se zeptat na Vanessu ani jeho hudební klub v Pardubicích
Ahoj, v posledních letech jsi mediálně poměrně dost vidět. Jak vlastně probíhaly tvoje začátky? Moc dobře si nedokážu představit, jak se skládala v 80. letech elektronická hudba.
Nebylo to zas tak strašný, i když neexistovala digitální média pro uchovávání dat, takže se ukládalo na velký diskety, ale často i na magnetickou pásku. Už tehdy jsme ale měli počítače, první Atari s první verzí Cubase a předtím ještě hudební computery Yamaha. Ty tuším u nás používali ještě Oceán. Bylo to větší dobrodružství – například při natahování programu před koncertem občas vznikaly chyby, který se daly jen těžko odhalit, takže se nám třeba na jednom festivalu nastavilo tempo konstantně na 160 bpm a my koncert Gun Dreams odehráli za půlhodinku – a zněli jako ultra speed-metalová kapela na speedu.
Předtím, než ses začal věnovat muzice, jsi prý vyráběl semtex. Jak je možný, že kluk s pajďákem vyráběl výbušniny?
Jednoduchý, abych nemusel na 2 roky na vojnu, šel jsem vyrábět výbušniny. A taky tam byly na tu dobu fakt dobrý peníze. Já se tehdy potřeboval odtrhnout od rodičů, takže i v tomto ohledu to bylo ideál. A zas tak nebezpečný to nebylo – velkej výbuch jsem zažil jen jednou – a přežil.
Někde jsem četl, že po revoluci jsi vykonával spoustu zaměstnání. Od novináře přes ředitele rozhlasové stanice až po studiového zvukaře. Co tě nejvíc bavilo?
Člověče, asi všechno mělo něco do sebe – kromě toho jsem taky byl člen svazu včelařů, staral se o 8 včelstev a prodával med a propolis.
Vanessa se letos v lednu rozpadla. Existuje ještě nějaká možnost, že se někdy v budoucnu vrátíte s novou deskou nebo alespoň vzpomínkovou tour?
Tu možnost nevylučuju, ale je velmi nepravděpodobná. Mám totiž spoustu dalších nerealizovaných projektů, který právě kvůli Vanesse šly k ledu, a já je teď chci postupně realizovat.
Všeobecně se o tobě ví, že jsi velkej fanoušek a sběratel zvukový techniky všemožnejch samplerů a midi kláves. Kolik toho vlastně doma máš?
Byly doby, kdy jsem měl víc jak stovku nejrůznějších synťáků, bicích automatů, sekvencerů, modulů. Teď už jsem vše zredukoval na zdravej základ, kterej tvoří ty nejdůležitější nástroje napříč historií, takže namátkou z těch starších třeba MiniMoog, ARP Odyssey, SCI Pro One, Korg MS-20, z těch novějších Teenage Engineering OP-1 nebo Roland V-Synth.
Čím se v současnosti živíš? Proslýchá se, že hudební klub Žlutej pes v Pardubicích díky tobě zažívá „zlatý časy“. Co bys v podzimním programu vyzdvihnul?
Tak zlaté časy, to je hodně nadnesené. Snažíme se to dělat poctivě, aby to bylo programově pestrý, a lidi od nás odcházej spokojený. Žádná velká věda. Pořádáme koncerty a taneční akce napříč hudebními styly. Průběžně doplňujeme program, takže se stačí kouknout na web Žlutýho psa a tam zjistíš aktuální informace. Tuhle sobotu například pořádám Noc u Merkura s DJem Hechem a Falafellas.
Díky za tvůj čas a ať se ti daří.
Tobě taky. Měj se.
A zde je 5 věcí, které jste o 2Pacovi možná nevěděli.