Francouzské město Le Mans je proslulé především díky automobilovým závodům. Nicméně jedna událost ho provází s podobně silným dojmem. V roce 1933 se zde odehrála dvojnásobná vražda spáchaná s takovou brutálností, že vyvolává negativní emoce dodnes. Vražedkyně Christine a Léa Papinovy se staly tristní součástí historie tohoto regionu na severozápadě Francie.
Šílené vraždící sestry v akci
Dívky, Christine a Léa Papinovy, prožívaly doma v mládí nelehké časy. Jejich otec Gustave často propadal žárlivým výlevům a často obviňoval svou ženu Clémence z nevěry. Ta na tyto obvinění reagovala výhrůžkami sebevraždou. Matčina láska k dcerám byla spíše vzácností. Clémence se totiž neprojevovala jako ideální matka a s přibývajícím časem se její citová vazba k dcerám chladla.
Christine se narodila v roce 1905 a byla vnímána jako černá ovce rodiny. Byla to odvážná a tvrdohlavá mladá žena, která své názory obvykle sdělovala velmi otevřeně a hlavně nahlas. Prvních sedm let svého života strávila u sestry svého otce, ale poté byla umístěna do katolického sirotčince. Původně měla Christine zájem vstoupit do kláštera, ale její matka jí tento nápad vymluvila a sehnala jí práci. Christine se nakonec osamostatnila a prokázala svůj talent jako kuchařka.
O šest let později se narodila Léa, která byla naopak introvertní, tichá a poslušná. Byla méně intelektuálně zdatná než její sestra. Léa strávila část svého mládí žijící u matčina bratra, a když zemřel, byla poslána do sirotčince, kde pokračovala v běžném životě sirotka.
V roce 1926 se sestrám Papinovým otevřely nové možnosti, když získaly zaměstnání v domě rodiny Lancelinů v Le Mans. Rodina se skládala z bývalého právníka Reného, jeho manželky Léonie a jejich dcery Genevieve. Christine se starala o vaření, zatímco Léa se věnovala úklidu domu. Na začátku vše probíhalo bez problémů - obě sestry projevovaly pečlivost ve svých úkolech, ale zároveň se vyhýbaly kontaktu s okolím. Nejraději trávily čas spolu a s nikým jiným se nepřátelily. Pravidelně však navštěvovaly nedělní bohoslužbu. Tu nikdy nevynechaly. Ovšem v roce 1933 se stalo něco nečekaného. Během jednoho týdne se již podruhé pokazila žehlička. Když Christine informovala svou paní domácí o této události, mezi nimi vypukl spor. Opravář tvrdil, že žehlička je v pořádku, což vyvolalo rozhořčení paní Lancelinové. Dříve už děvčata mnohá dostávala pokárání, ať už za nedochucenou omáčku nebo smítko prachu, ale tentokrát byla situace mnohem vyhrocenější než kdy předtím.
Napětí mezi Christine a paní Lancelinovou dosáhlo vrcholu, když Christine náhle „vybouchla“ a zaútočila na Genevieve, která byla svědkem hádky. Vlastními prsty jí vydloubla obě oči. Léa ihned podpořila svou sestru a napadla paní Lancelinovou, která také přišla o zrak. Mezitím Christine seběhla do kuchyně, kde se zmocnila nože a kladiva. Bylo jisté, že matku s dcerou čeká jistá smrt.
Když se pan Lancelin se svým zetěm večer vrátili domů a našli zmasakrovaná těla, ihned zavolali policii. Příchod policie odhalil scénu, která byla naprosto hrůzostrašná - oběti měly mnoho tržných ran, a jejich tváře byly tak pohmožděné, že byly k nepoznání. Celý pokoj byl pokrytý krví, a dokonce od ní byly pocákané i stropy. Zatímco policie prozkoumávala místo činu, Christine a Léa byly nalezeny zamčené ve svém pokoji. Byly nalezeny sedící na posteli, na kterou bylo položeno kladivo s nalepenými kousky vlasů. Některé zprávy naznačovaly, že byly nahé, ačkoli to není zcela jisté. Existuje i teorie, že policie mohla mrtvoly upravit před focením, aby skryla jejich nahotu, protože v té době bylo nepřijatelné zobrazovat nahá těla obětí.
Sestry Papinovy se přiznaly ke všemu a soud vynesl rozsudek během necelé hodiny. Léa, která byla prokazatelně ovlivňována starší sestrou Christine, dostala desetiletý trest odnětí svobody. Christine byla původně odsouzena k trestu smrti, který však byl později změněn na doživotí. Veřejnost se později zamýšlela nad tím, co vedlo dívky k tak brutálnímu činu. Někteří intelektuálové viděli v jejich jednání důsledek třídního boje, což bylo mnohými odmítnuto jako nesmyslné tvrzení. Zdálo se, že rodina se s dívkami zacházela přiměřeně, s výjimkou několika výtek paní domu.
Jeden z psychologů, který vypovídal na soudu, naznačil, že Christine a Léa by mohly být vlastně jednou osobou s tendencí k násilí. Otázka však zůstávala, proč zvolily tak brutální metody, jako bylo vydloubání očí. Další teorie naznačovala, že paní Lancelinová mohla být svědkem intimního vztahu mezi sestrami, což by mohlo být důvodem k útoku, kdy se sestry rozhodly ji připravit o zrak.
Christine trpěla ve vězení bez své sestry Léy a její stav se postupně zhoršoval. Bojovala s depresí a odmítala jíst. Nakonec nešťastné situaci podlehla a zemřela v roce 1937. Léa naopak dokázala lépe zvládat život po propuštění z vězení. Po osmi letech strávených ve vězení se vrátila ke své matce a žila pod novou identitou. Existují rozpory ohledně data její smrti - některé zdroje uvádějí rok 1982. Filmový producent Claude Ventura však tvrdil, že narazil na Léu v roce 2000 v hospici během natáčení dokumentu o životě sester Papinových. Podle jeho slov byla ochrnutá a zemřela v roce 2001.
Zdroje informací:
Historicmysteries.com: Papin Sisters: Shocking Housemaidens’ Crime That Shook France
Podobné články
Doporučujeme
