1) Zeman odmítne demisi

Premiér Sobotka podává demisi prezidentovi a spolu s ním jako předsedou vlády padá i zbytek ministrů. Podmínkou ale je, že prezident jeho demisi přijme. Ústava tuto povinnost prezidentovi nicméně ukládá jen v případě, že vládě Poslanecká sněmovna odmítne vyslovit důvěru nebo jí v hlasování vysloví nedůvěru, což ale není tento případ.

profimedia-0305164666.jpg

Po Sobotkově demisi nyní záleží na Miloši Zemanovi, jak se k ní jako prezident postaví. Možností má hned několik. (Foto: profimedia.cz)

Sobotkovu demisi, která je jen nekonzultovaným projevem vůle premiéra, tak Zeman vůbec přijmout nemusí, klidně i bez udání důvodů. Odůvodnit pak své rozhodnutí může třeba tím, že nechce podpořit nestabilitu země před podzimními volbami. Pokud by kabinet v důsledku tohoto prezidentova rozhodnutí zůstal v nezměněné podobě, Sobotkova reputace by značně utrpěla, jelikož by byl v očích voličů tím, kdo chtěl utéct z boje a působil by nedůvěryhodně. Rozhádaná koalice by navíc stěží o čemkoliv rozhodla a vláda v demisi by vládla až do vyhlášených voleb.

2) Zeman přijme demisi a pověří někoho ze současné koalice sestavením nové vlády

Jestliže Zeman Sobotkovu demisi přijme, může pověřit prakticky kohokoliv sestavením nové vlády. Po volbách je zvykem, že pověřuje předsedu nejsilnější strany, v případě současné demise by sice mohl pověřit opět Bohuslava Sobotku, nicméně vzhledem k vzájemným antipatiím to není příliš pravděpodobné a ostatně by to ani nedávalo příliš smysl pověřovat sestavování vlády premiéra, který jednoznačně projevil vůli, že už dále být premiérem nechce.

babis-pokladny.jpg

Sestavením nové vlády může Zeman pověřit i Andreje Babiše. Ten by tak do voleb šel jako premiér. (Foto: profimedia.cz)

Zeman by tak mohl pověřit sestavením nové vlády někoho z místopředsedů ČSSD jako nejsilnější koaliční strany, nabízí se ministr vnitra Milan Chovanec nebo ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. S oběma má Zeman mnohem lepší vztahy než se Sobotkou. Pak je zde i možnost, že by Zeman sestavením vlády pověřil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Jisté je, že pokud by v rámci současné koalice měla vzniknout nová vláda, byla by buď bez Sobotky nebo bez Babiše a musela by požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.

3) Zeman přijme demisi a jmenuje úřednickou vládu

Jak již bylo řečeno, po přijetí demise vlády může Zeman pověřit sestavením vlády nové, koho uzná za vhodné. Nemusí to být nikdo z představitelů koalice ani opozice, ale na politické reprezentaci nezávislý člověk, který sestaví vládu úřednickou. V Česku nejde o nic nového a ostatně sám Zeman po demisi vlády Petra Nečase ukázal, že se touto cestou umí vydat, když sestavením vlády pověřil dnešního guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka.

rusn.jpg

Zavzpomíná Zeman na to, jak jmenoval premiérem svého kamaráda Jiřího Rusnoka a jmenuje další nepopulární úřednickou vládu? (Foto: profimedia.cz)

Pokud by Zeman navrhl ustanovení další úřednické vlády, je nespočet možností, kdo by mohl být jejím předsedou a kdo by obsadil jednotlivé ministerské posty. Tak, či onak by úřednický premiér musel požádat o vyslovení důvěry poslance a hrozilo by, že stejně jako Rusnokově vládě ani novému úřednickému kabinetu by nebyla vyslovena důvěra. To hrozí i nové vládě sestavené v rámci současné koalice. Stejně jako u Rusnoka by si s tím ale Zeman nemusel lámat hlavu a mohl by nechat vládu bez vyslovené důvěry v demisi fungovat až do podzimních voleb.

4) Zeman přijme demisi a vyhlásí předčasné volby

Poslední z reálných možností, jak může současná situace po Sobotkově demisi dopadnout, je ta, že sestavením nové vlády nebude pověřen nikdo a dojde na vyhlášení předčasných voleb. Vzhledem k tomu, že k demisi nedošlo v půlce volebního období, ale na jeho samém konci a řádné volby již byly vyhlášeny na 20. a 21. října, není tato možnost příliš pravděpodobná, v podstatě nenabízí žádné výhody oproti předchozím možnostem a navíc by k ní vedla poměrně komplikovaná cesta.

bohuslav-sobotka.jpg

Ať to dopadne jakkoliv, moc možností, které dopadnou příznivě pro Sobotku, není. (Foto: profimedia.cz)

Aby Zeman mohl předčasné volby vyhlásit, musela by si je nejprve odsouhlasit poslanecká sněmovna a to třípětinovou většinou. Je vysoce nepravděpodobné, že když do již vyhlášených voleb zbývá jen necelý půl rok, najde idea předčasných voleb podporu 120 poslanců. Do toho proti předčasným volbám hraje i čas - sněmovna se může rozpustit nejpozději 3 měsíce před koncem volebního období a předčasné volby se konají do 60 dnů od jejich odhlasování poslanci, tudíž by se mohly konat zhruba měsíc před již vyhlášeným termínem, což by bylo ve všech ohledech poněkud zbytečné.

O Sobotkově rozhodnutí podat demisi vlády a jeho možných dopadech více ZDE.