Před 77 lety nacisté nemilosrdně popravili biskupa Gorazda, faráře Čikla, kaplana Petřeka a staršího pravoslavného církve Sonnevenda za to, že přechovávali účastníky atentátu na Heidricha. Nejznámnější z nich, Gorazd II., byl v roce 1987 svatořečen. Co o něm víte?
Odvážný kněz
Rodné jméno biskupa Gorazda je Matěj Pavlík, který se narodil v roce 1879 v obci Hrubá Vrbka jakožto prostřední ze tří synů Jana a Anny Pavlíkových. Nejprve navštěvoval katolickou obecnou školu a následně i školu evangelickou. Poté se rozhodl studovat katolický arcibiskupský konvikt v Kroměříži, což je synonymum pro dnešní arcibiskupské gymnázium. Na přelomu 19. a 20. století studoval ještě bohosloveckou fakultu v Olomouci. Po návratu z Kyjeva v roce 1900 se rozhodl hlouběji studovat Cyrila, Metoděje a jejich žáky, a to především Gorazdu, jehož jméno o 21 let později při svěcení v Bělehradě přijal.
Kromě studia náboženství se rovněž věnoval psychologii a psychiatrii a za první světové války vykonával funkci vojenského kuráta. Nejvíce se však během historie zapsal až během hitlerovské okupace za druhé světové války. Na podzim 1938 byla omezena jeho práce pro církevní obec jakožto reakce na Mnichovskou dohodu, na což reagoval zasláním protestního prohlášení všem nejvyšším představitelům východní církve. V prohlášení stálo, že Československo má právo na existenci. Po 15. březnu 1939 vyzýval všechny pravoslavně věřící k tomu, aby drželi při sobě a rovněž se snažil jít příkladem.
Po atentátu na Heydricha 27. května 1942 se pravoslavná církev rozhodla výsadkářům poskytnout azyl v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na Novém městě v Praze. Výsadkáři se ukrývali v kryptě chrámu. Úkryt jim nabídl pravoslavný věřící Jan Sonnevend za souhlasu kaplana Vladimíra Petřka. Ten o této mimořádně nebezpečné situaci uvědomil děkana Václava Čikla i kostelníka Václava Ornesta. Samotný Gorazd se o tomto velmi odvážném činu dozvěděl až v den vyhlazení Lidic, tedy večer 11. června 1942, když mu Sonnevend sdělil, že se v kryptě ukrývá 7 výsadkářů včetně Josefa Valčíka, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.
Rozhodně se nejednalo o příjemnou situaci. Následující den se sešli všichni, kteří o ukrytých parašutistech věděli a řešili, co s nimi bude dál. Gorazd je chtěl převést někam na jiné a bezpečnější místo, avšak následující den musel odjet na čtyřdenní cestu do Berlína, kde se měl zúčastnit intronizace ruského biskupa. Když se z cesty vrátil, parašutisté byli stále v kryptě. Následně se rozhodlo, že budou výsadkáři převezeni 18. června. To se bohužel nestihlo, jelikož byla vyzrazena jejich poloha a zybtek, jak se říká, je historie. Téhož dne byl chrám obklíčen praporem SS Prag a po sedmihodinové bitvě, ve které účinkovalo celkem 800 německých vojáků, to pro statečné Čechoslováky dopadlo tragicky.
Poté byl Gorazd zadržen a vydán úřadům. V rámci soudního líčení se rozhodlo o trestu smrti zastřelením za ukrývání vrahů Heydricha a dalších 5 padákových agentů. Dne 4. září byl Gorazd zastřelen na Kobyliské střelnici společně s Janem Sonnevendem a Václavem Čiklem. O den později byl zastřelen i kaplan Petřek. V září 1987 byl Gorazd v Olomouci svatořečen a v 90. letech se mu posmrtně dostalo mnoha ocenění za zásluhy.
A zde se dozvíte, jaké plány měla Velká Británie v roce 1968.
Podobné články
Doporučujeme
