Zlatí hoši z Nagana
Byla to neuvěřitelná doba. Rok 1998. Malý stát uprostřed Evropy, který byl tehdy čerstvým členem NATO a zrovna řešil jednání spolu s dalšími žadateli o vstup do Evropské unie, která nám tehdy měla otevřít dveře dokořán, byl vizí a plánů do budoucna. Do toho všeho se ve stejný rok konaly 18. zimní olympijské hry v Japonsku. Součástí byl i hokejový turnaj mužů, který se stal nejsledovanější disciplínou. NHL totiž během OH přerušila soutěž, a tak do Nagana mohli dorazit ti nejlepší hráči světa. Experti i sázkové kanceláře pevně věřili ve výhru Kanady nebo USA a s českým týmem se v podstatě vůbec nepočítalo.
Tehdy podceňovaný tým s neprůstřelným Dominikem Haškem v brance porazil všechny favority turnaje a vybojoval zlatou medaili. Tým Ivana Hlinky dokázal nemožné a lidé v Čechách to prožívali s ním. Neuvěřitelná euforie na druhé straně planety, kde jakýsi malý a chudý stát v srdci Evropy slavil vítězství hokejového turnaje století. Celá ČR byla doslova zaplavená českými vlajkami a hokejovými dresy. Z Haška, Jágra, Růžičky, Šlégra, Hlinky a dalších se stali národní hrdinové. Probíhalo všeobecné nadšení a všichni jeli na stejné vlně. Je jedno, jestli hloupí, chytří, bohatí nebo chudí. Všichni byli nadšeni pro jednu věc. Tohle je to pravé vlastenectví, které spojuje. A to vyplyne vždy a pouze z pozitivních událostí.
Teď si představte, kdyby česká hokejová reprezentace letos znovu zvítězila na zimních olympijských hrách v korejském Pchjongčchangu. Nikdo by alespoň na dva týdny neřešil politiku, referenda, vyznání ani barvu kůže, ale jenom nadšení ze zřejmě nejkrásnějšího sportu na světě.
A zde je 12 věcí, co holky vědí o hokeji.