Čím se zabývá lékařský obor nukleární medicína?

Nukleární medicína nám slouží k diagnostice a léčbě pomocí izotopů, podávaných prostřednictvím radiofarmak. Počítáme ji mezi neinvazivní vyšetřovací metody a umožňuje vyšetření v širokém spektru medicínských oborů – od pediatrie přes vnitřní lékařství až po například psychiatrii. Neexistuje orgán či zjištění funkce orgánu, který by nebyl zahrnut v některých metodikách nukleární medicíny.

V čem vyšetření spočívá?

Klientovi je aplikováno velmi malé množství radiofarmaka – radioaktivní látky, které je potřebné k získání kvalitní obrazové informace. Radiační zátěž při metodách v nukleární medicíně je srovnatelná, ale často i menší, než při jiných vyšetření.Radiofarmakum se aplikuje nejčastěji do žíly, výjimečně perorálně, dále se distribuuje podle svého složení. Akumuluje se v různých orgánech a tkáních v závislosti na jejich anatomické nebo funkční struktuře, a protože radiofarmakum vyzařuje gamazáření, lze ho pomocí speciálních kamer detekovat. Výsledkem pak je informace jednak o anatomickém obrazu a o funkci orgánu nebo metabolických pochodech.

Jak dlouho trvá?

Délka pobytu klienta se v diagnostické části pohybuje přibližně v rozpětí několika desítek minut až po několik hodin. Musím však upřesnit, že tato doba závisí na povaze použitého radiofarmaka pro určité konkrétní vyšetření. To znamená, že se tedy nejedná o délku vyšetření, která obvykle nepřesahuje 20 až 60 minut.

Při chomutovském oddělení je k dispozici také terapeutický stacionář nukleární medicíny. Co tento stacionář klientovi nabízí?

Stacionář využívá terapeutických radiofarmak k léčbě kostních metastáz. Terapeutická část je řešena jako denní stacionář se čtyřmi lůžky, TV a sociálním zařízením. Délka pobytu klienta na tomto denním stacionáři je obvykle šest hodin. Ta doba vychází z nařízení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Během ní klientovi aplikujeme terapeutickou látku, což nám pak umožňuje následné celotělové vyšetření se zobrazením metastatických ložisek. Po intravenózním podání terapeutického radiofarmaka velmi rychle dochází k jeho navázání v místě skeletálních metastáz.

Jaké zde máte další možnosti, pokud lze hovořit o jakémsi terapeutickém spektru?

Provádíme tzv. radiační synovektomii, indikovanou u recidivujících kloubních výpotků, nejčastěji kolenních kloubů. Ani v tomto případě není indikace omezena odborností.

Oddělení nukleární medicíny si připravuje vlastní radiofarmaka. Pro tuto speciální činnost – jde vlastně o farmaceutickou výrobu určenou pro spotřebu právě na tomto oddělení, musíte zajistit také jisté specifické podmínky?

Naše přípravna radiofarmak splňuje nepřísnější nároky na přípravu radiofarmak, odpovídá nejnovějším legislativním požadavkům. Radiofarmakum se aplikuje do těla klienta, tedy „in vivo“, a patří do kategorie léčiv. Tudíž musí být připravováno za všech podmínek stanovených Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Příprava proto probíhá v čistých prostorách, za sterilních podmínek, a navíc ve stínění olovem. Některá radiofarmaka se dají dovážet, ale většina se připravuje na oddělení. Přípravna je vybavena jedním laminárním boxem pro přípravu radioaktivních látek jak pro diagnostickou, tak terapeutickou část. K tomuto pracovišti patří i vlastní laboratoře.

Když to shrneme, v čem jsou radiofarmaka oproti jiným lékům jiná?

Léky obsahují radioaktivní část a umožní orgán v těle, o jehož zobrazení nám jde, vidět. Když rozdělíme slovo „radiofarmakum“, tak „radio“ znamená, že vyzařuje gamazáření, a druhá část léku je produkt farmacie. Například, když potřebujeme vyšetřit ledviny, abychom je mohli detekovat, přidáme malé množství radioaktivní látky a ta druhá látka, jednoduše řečeno, si musí umět najít ledviny, tedy obsahuje substanci, která míří právě do tohoto orgánu.

V čem se liší využití dosud běžných metod nukleární medicíny od počítačové pozitronové tomografie – PET?

Všechny metody klasické nukleární medicíny zobrazují většinou jeden orgán, což je rozdíl od pozitronové emisní tomografie. Ta zobrazuje náznakem celé tělo, ale ne jednotlivé orgány, aby ukázala případná nádorová ložiska. Ukazuje nemoc. PET tedy škálu možností vyšetření na oddělení nukleární medicíny dokonale doplňuje.

Základem pro vyšetření celého lidského těla a jeho orgánů je co nejširší škála diagnostické techniky. Máte ji? Co ještě chybí?

Naše oddělení má k dispozici čtyři vyšetřovny, které jsou vybaveny jednou gamakamerou SPECT/CT, dvěma gamakamerami SPECT a jednou planární gamakamerou. Zde je potřeba říct, že Krajská zdravotní má dvě modernizovaná pracoviště nukleární medicíny, která jsou identická včetně přípravny radiofarmak, avšak s jednou výjimkou. Oddělení nukleární medicíny v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem má přístroj pro pozitronovou emisní tomografii, zkráceně PET.

Proč jste si vybral právě tento obor?

Tady v Chomutově jsem začínal v roce 1989 jako internista. Nukleární medicína jako obor tady byla v té době poměrně čerstvě teprve čtyři roky. Pracoviště bylo na svou dobu špičkově vybavené, oddělení mělo velmi progresivního primáře. Mně se tu moc líbilo, byly zde obrovské možnosti k dalšímu vzdělávání a oddělení se v průběhu času modernizovalo, dál vybavovalo. Jako současný primář jsem se snažil, aby dnešní oddělení v Chomutově i v Ústí nad Labem vypadala stejně, což se, myslím, podařilo. Je tady i fantastická spolupráce mezi personálem, děvčata se všechna znají, obě pracoviště jsou schopna si bez problémů vypomáhat. Když se bude tady instalovat nový program, přijedou z Ústí a naopak…

Vaše práce je pro vás evidentně stále velmi silným motorem. Když právě nepracujete, jak relaxujete ve volném čase, co vás baví?

V zimě lyže, v létě kolo. Taky mám rád hudbu, poslouchám jak vážnou, tak moderní. Nejradši mám hudbu Mikea Oldfielda, Vangelise a podobně.

Jaký je váš další pracovní cíl? Co byste si jako primář tohoto špičkového pracoviště přál nejvíc, abyste byl spokojen?

Na začátku jsem řekl, že oddělení jsou v Chomutově i Ústí nad Labem identická, což považuji za naprosto zásadní výhodu pro provoz, například v době dovolených nebo když přijdou výpadky personálu atd., pacient ani nepozná, kde přesně je vyšetřován (usmívá se). Ale v chomutovské nemocnici zatím chybí přístroj PET, aby pracoviště byla opravdu symetrická. Jsem přesvědčený, že i ten do Chomutova získáme. Projekt na instalaci je hotov a přístroj vybrán, přístrojová komise při ministerstvu zdravotnictví s jeho umístěním zde souhlasila, a její rozhodnutí bylo jednoznačně pro. Proto bych přístroj PET zde velmi kvitoval. Už i z toho důvodu, že obě pracoviště jsou součástí komplexních onkologických center a přístroj pro ně tady chybí. Pacienti by tak nemuseli jezdit do Ústí nad Labem. A nejde jen o ty z Chomutova. Jsme spádem i pro další okresy a pacient bydlící například ve Vejprtech to má do Ústí nad Labem a zpátky nějakých 130 kilometrů. Takže doufám, že to klapne…

…a ještě?

Samozřejmě personál, personál a zase personál. Mít ho dostatek, kvalifikovaného a spolehlivého. Ale to je přece přání všech primářů v České republice, ne?