Mnohotvářný Konrad Henlein: válečný zločinec, učitel tělocviku i čestný občan Liberce – G.cz
Vyhledávání

Mnohotvářný Konrad Henlein: válečný zločinec, učitel tělocviku i čestný občan Liberce

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Obyvatelé někdejších Sudet bývají čas od času oslovováni „Konráde“. Toto označení vzniklo kvůli rodákovi z Vratislavic nad Nisou v severních Čechách Konradu Henleinovi, jehož politická kariéra nabrala na obrátkách v 30. letech minulého století. Přesně před 85 lety pronesl ve Šluknově svůj slavný projev, a proto si tohoto muže a jeho život dnes připomínáme v 7 důležitých bodech.

Václav Roman
Václav Roman Aktualizováno 22.7.2019, 16:50

1. Kde se vzal Konrad Henlein?

Vratislavice nad Nisou, kde se Konrad do rodiny úředníka narodil, jsou dnes vlastně městkou částí Liberce, jehož je Henlein čestným občanem. Henlein vystudoval obchodní akademii v Jablonci nad Nisou v době, kdy zuřila první světová válka. V roce 1916 vstoupil do armády, do bojů však příliš nezasáhl, neboť byl záhy na italské frontě zajat a v zajetí zůstal až do konce války. Když se vrátil domů, stal se bankovním úředníkem, později pak ale upřednostnil kariéru profesionálního instruktora v tělovýchovném svazu tzv. turnerů. Označení turneři vzniklo z německého „turnen“. V tomto spolku byl kladen důraz na německou národní soudržnost. Henlein působil také jako učitel tělocviku v Aši, kde pak později (v roce 1928) založil turnerskou školu.

2. Vstup do politiky – vznik henleinovců

Jeho aktivity nezůstaly bez povšimnutí. Dostal se do povědomí představitelů Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) a začal získávat první politické kontakty. Politická situace v Sudetech byla do velké míry ovlivněna hospodářskou krizí, která v Československu měla jiný průběh než v Německu. Zkrátka k nám dorazila později a tudíž došlo později k také k procesu oživení. Němci žijící v československém pohraničí na tom byli hůře než ti v Německu. Zde získal Henlein spoustu politických bodů a na začátku října 1933 založil novou politickou organizaci Sudetendeutsche Heimatfront - Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu, které se neformálně říkalo henleinovci.

3. Vznik Sudetendeutsche Partei (SdP)

Nová politická síla se měla snažit maximálně prosazovat německé národní cíle, ale dělat to tak, aby naoko vypadaly její aktivity jako loajální vůči Československu. V roce 1935 se hnutí transformovalo na Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmeckou stranu). Hnutí se totiž podle tehdejších zákonů nemohlo účastnit voleb. Henlein výrazně přispěl k tomu, že se sudetoněmecká otázka stala předmětem mezinárodní diskuze. Henleinova Sudetoněmecká strana získala v parlamentních volbách v roce 1935 nejvíce hlasů, kvůli složité volební matematice však nezískala nejvíce mandátů, a tak ji prezident Tomáš G. Masaryk nepověřil sestavením vlády. Henleinova strana se stala největší německou stranou v Československu. Představitelé Sudetoněmecké strany ve svých názorech a činech postupně přitvrzovali. Snažili se vytvářet protičeské nálady, provokovat a propagandou vytvářet obraz utlačované sudetoněmecké menšiny.

4. Absolutní věrnost Hitlerovi

Na temnou stranu nacismu přestoupil Konrad Henlein otevřeně v roce 1937, kdy se stal plně podporovatelem Adolfa Hitlera, se kterým se toho roku také sešel. Henlein měl připravit půdu pro rozbití Československa. Situace eskalovala v polovině září 1938, kdy se představitelé Sudetoněmecké strany pokusili na několika místech Československa za pomoci zbraní o převrat. Ten však byl potlačen a Henlein a další politici uprchli do Německa. Sudetoněmecká strana byla okamžitě postavena mimo zákon.

5. Henlein se pokouší o převrat

Henlein v Německu nelenil, založil Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, tzv. Freikorps a z pozice velitele vysílal bojovníky do československého pohraničí. V krátkém čase tak došlo k druhému pokusu o převrat. Největšího úspěchu dosáhly Freikorps v okrese Aš, kde Henleinovým bojovníkům vypomáhaly jednotky SS. Okres Aš byl obsazen Němci už týden před Mnichovskou dohodou.

6. Léta válečná

Henlein nebyl z Československa pryč dlouho, na naše území se vrátil po Mnichovské dohodě. Dne 1. října 1938 jej Adolf Hitler jmenoval říšským komisařem pro Sudetoněmecká území, byl vlastně správcem daných oblastí, který byl zodpovědný za zvěrstva zde prováděná.

7. Co dělal Henlein po válce?

Konrad Henlein vydržel v pozici poraženého pouhý den, 10. května 1945 spáchal v zajateckém táboře v Plzni sebevraždu.

A zde si přečtěte o poválečném odsunu německého obyvatelstva ze Sudet. Byla to pomsta, nebo nutnost?

Podobné články

Doporučujeme

Další články