Tak jsem tady zas
Blíží se duben, uběhlo dalších pár týdnů a protože jsme v Česku v roce 2021, znamená to jen jednu jedinou věc. Andrej Babiš půjde znovu žádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Jeho menšinová vláda totiž nemůže nikdy takhle závažnou věc odsouhlasit sama a měsíc za měsícem je hledání podpory obtížnější a obtížnější.
Opoziční strany si kladou podmínky a chtějí po vládě jasné výsledky nebo alespoň vyhlídku jasných výsledků. Jestli jste ale sledovali někdy ANO v akci, je vám jasné, že doopravdy něco zařídit je věc, která Babišově vládní straně moc nejde. Před několika týdny zašla siutace tak daleko, že nouzový stav padl a na jeho prodloužení se museli shodnout opoziční i vládní hejtmané.
Koncept nouzového stavu se také Poslanecká sněmovna pokoušela nahradit pandemickým zákonem. Problémem je, že v neustále se měnící situaci je takový zákon málo flexibilní. Čas nouze tedy trvá, a to minimálně do 28. března. O tom, jestli poslanci odsouhlasí jeho prodloužení o další měsíc, se bude hlasovat v pátek.
Problémy zleva
Právě KSČM sloužila jako páteř vlády ve sněmovně. Ostatně celý kabinet funguje právě s tolerancí od komunistické strany. Na začátku roku si za podporu prodloužení nouzového stavu KSČM kladla podmínky týkající se pandemické situace, jako například posílání dětí do škol, tak i političtější záležitosti. Třeba škrtat výdaje na armádu ve státním rozpočtu.
Nazítří to nicméně vypadá, že komunisté prodloužení nouzového stavu posvětí. Rozhodl o tom dnes před druhou odpolední výkonný výbor strany s tím, že poslanci budou nejspíš jeho rozhodnutí respektovat, přestože se řadě z nich další prodlužování nelíbí.
Role, kterou KSČM sehrála minule, se teď nejspíš ujme zformovaná koalice Pirátů a STANu. Petr Gazdík už se nechal slyšet, že je za něj ve hře prodloužení dvoutýdenní, podle Pirátů se ale musí jednat o návratu prvostupňových dětí do škol. Výsledek zítřejšího hlasování je ale stále nejistý.