KOMENTÁŘ: Evropa vymýšlí, co s druhou vlnou – G.cz
Vyhledávání

KOMENTÁŘ: Evropa vymýšlí, co s druhou vlnou

Zdroj: G.cz

Září je tady a školní rok také. Nový koronavirus se stále nechce vzdát a obchází svět, který se k němu a k situaci, ve které se nyní všichni nacházíme, musí nějak postavit. Přinášíme vám komentář Venduly Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), pro projekt České zájmy v EU, která se zamyslela nad kroky, které podniká v této souvislosti Evropská unie.

redakce G.cz 30.8.2020, 09:12

„Hrozí vypuknutí epidemie s vysokým dopadem a je pravděpodobné další celosvětové šíření viru,“ shodli se v lednu evropští experti. Na zasedání nechyběl ani zástupce Česka. Navzdory tomuto i dalším varováním koronavirus na jaře nachytal celou Evropu v nedbalkách. Země se pak chovaly podobně jako jejich občané, kteří nejprve panicky vykupovali toaletní papír a starali se hlavně o sebe. Velmi brzy ale státy i lidé začali zjišťovat, že o toaletní papír tak úplně nejde a že v sázce je mnohem víc, než jejich vlastní komfort. I proto se záhy vynořila vlna solidarity a zájmu o to, jestli nemají problémy i jejich sousedé a jestli jim můžou nějak pomoci (ať už donesením nákupu nebo mezistátním poskytnutím dodávky zdravotnického materiálu).

Po letním uvolnění se situace začíná znovu zhoršovat a převládá strach z „druhé vlny“ koronaviru. Co v takové případě dělá soused? Preventivně asi zase nakupuje zásoby, ale zároveň mu cuká oko z toho, že by měl být znovu zavřený doma jako v neprostupném bunkru. Situace ale možná nemusí být tak horká, jak se na začátku zdálo - když bude dodržovat hygienická pravidla, může se dál bavit s ostatními.

Domluvte se spolu, žádá státy Komise

Podobně k situaci přistupují evropské státy. Tolik mytizovaný „Brusel“ jim nemůže ohledně zdravotnictví nic nařídit, protože mu tuhle pravomoc státy nikdy nepředaly. Může ale podpořit vzájemnou komunikaci a dobré vztahy. Evropská komise se tak například snaží zabránit jarnímu chaotickému a nekoordinovanému uzavírání hranic ze dne na den. Žádá vlády, aby spolu mluvily a koordinovaly zavádění a kontrolování zákazu cestování. Konečné rozhodnutí je ale na každém státu samotném – a to, kam vede rychlé přijímání jednostranných opatření, si mohli na vlastní kůži vyzkoušet turisté vracející se z Chorvatska přes rakouské hranice. Dvanáctihodinová kolona aut na hraničních přechodech s nudícími se dětmi na zadních sedadlech je opravdu zážitek jen pro otrlé.

Pomoci s omezením šíření nákazy při cestování po EU by měly i trasovací aplikace na vyhledávání kontaktů a pohybu nakažených. V Česku i dalších státech už fungují a Evropská komise se snaží o to, aby lidé mohli aplikaci z jedné země používat co nejdříve po celé EU.

Na vývoji vakcíny pracuje celá Evropa

Do té doby, než budeme mít na covid-19 účinnou vakcínu, se musíme s omezeními nejen při cestování nejspíše smířit. Evropská unie ale podniká kroky pro to, aby to bylo na co nejkratší dobu. Na rozdíl od vakcíny, jejíž schválení a vyvinutí ohlásilo nedávno Rusko, Unie dává důraz nejen na rychlost vývoje, ale i na bezpečnost očkovací látky. Na vakcínu vybrala již 16 miliard euro, které investuje do vývoje hned několika druhů slibných látek, čímž zvyšuje šance, že účinné očkování brzy získáme. Už nyní také uzavřela smlouvy s farmaceutickými skupinami a domluvila stovky milionů dávek vyvíjených vakcín tak, aby k nim měli přístup všichni obyvatelé EU – tedy i my. Pokud budou prokazatelně účinné a bezpečné, budeme si je moci za výhodných podmínek koupit, jakmile budou hotové.

Důležité je ale nejenom očkování proti koronaviru – Komise se také snaží státy popohnat k tomu, aby zajistily dostatek vakcín proti chřipce a proočkovaly jimi co nejvíc lidí. Zmírní se tak nejen zdravotní riziko těch, kteří se koronavirem nakazí, ale také to odlehčí vytíženému zdravotnictví.

Kromě dostatku vakcín státy Unie společně řeší i ostatní zdravotnický materiál a ochranné pomůcky, aby nedocházelo k situacím jako na jaře, kdy v Evropě chyběly. Budují proto například společné zásoby, které budou sloužit jak unijním státům, tak sousedním zemím v nouzi. Zajistit plynulé zásobování rouškami, léky i zdravotnickými prostředky by mělo pomoci i společné zadávání veřejných zakázek, na kterém se státy dohodly.

Peníze až na prvním místě

EU je ale nejsilnější v těch oblastech, kde na to má pravomoci – zejména tedy v ekonomických otázkách. Proto je teď hlavní finálně se dohodnout na společném unijním „rozpočtu“ na příštích sedm let, který obsahuje i 750 miliard euro ve Fondu obnovy určeném na boj s koronavirem a jeho ekonomickými následky. Po několika probdělých nocích se na jeho podobě na červencovém summitu domluvily hlavy unijních států včetně českého premiéra Babiše, návrhy ještě musí schválit Evropský parlament. Europoslance na dohodě mimo jiné dráždí osekané výdaje na zdravotnictví a proto požadují více financí na nový evropský program EU4Health určený přímo na podporu evropských zdravotnických systémů. Měl by pomoci vytvářet rezervy zdravotnického materiálu či vyškolit tým doktorů a sester, který by mohl v případě potřeby zasáhnout kdekoliv v Evropě a pomoci tak jednotlivým státům.

Celkově nyní unijní instituce i Světová zdravotnická organizace hodnotí, že státy EU jsou na podzimní „druhou vlnu“ připraveny a měly by virus zvládnout bez dalších výjimečných stavů. Díky zkušenostem z jara bychom měli být schopni bojovat s nákazou jenom v jejích ohniscích a nezavírat podniky, školy ani hranice.

A co si z toho vezme Evropská unie? Státy ji sice vyzývají, aby vytvořila společný pandemický plán a lépe koordinovala boj proti nákaze, konečné rozhodnutí ale bude zase pouze na nich. Na podzim tedy uvidíme, jestli se jako vyděšený soused znovu zavřou doma a opevní své hranice, nebo jestli se už poučily a budou raději více spolupracovat.

Podobné články

Doporučujeme

Další články