Před 85 lety muselo Československo na základě Mnichovské dohody přenechat pohraniční území Německu. Tehdy se zástupci Itálie, Francie, Velké Británie a Německa společně dohodli na předání takzvaných Sudet Hitlerovi do 10. října 1938. Zástupci ČSR nebyli k jednání přizváni. Hitlerovi se tehdy podařilo rozbít demokratické Československo, což mu otevřelo dveře k ovládnutí celé Evropy.
Cizinci ve vlastní zemi
Součástí Mnichovské dohody bylo přenechání československého pohraničí Německu. Tehdy muselo Československo do 10. října 1938 ustoupit Němcům a „věnovat“ jim Sudety, které se tak staly součástí hitlerovské Třetí říše. Obyvatelé české národnosti, kteří pobývali v Sudetech, měli dvě možnosti. Buď se mohli přihlásit k obnovenému občanství ČSR a přestěhovat se do ní, nebo mohli v pohraničí zůstat, za což je čekala diskriminace v zaměstnání i ve školách či odebírání základních občanských práv. Po předání českého území říšskému komisaři pro sudetoněmeckou oblast Konrádu Henleinovi započalo pronásledování německých antifašistů a Židů, které vyvrcholilo v listopadu 1938 Křišťálovou nocí.
V odtržených Sudetech se Češi náhle stali národnostní menšinou. Zároveň jim byly zrušeny veškeré politické i kulturní spolky, přišli o majetek a český jazyk byl v podstatě zakázán. Čeština už nebyla úředním jazykem, a dokonce se česky nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Němci Čechům zakázali například i pracovat ve státních institucích, rovněž byl zrušen český tisk a v kinech nemohl být promítán žádný český film. Zakázána byla v podstatě veškerá česká kultura od tanečních zábav až po divadelní představení.
Hitlerovi se získání tehdy vyspělého území ČSR velmi zamlouvalo a využil k tomu právě sudetské Němce a jejich stranu, která byla vedena Konrádem Henleinem (SdP). V Sudetech tehdy žilo 3,5 milionu lidí, kteří pracovali a provozovali obrovské množství průmyslu. Součástí Sudet bylo i velmi moderní pohraniční opevnění.
Souběžně navíc vznikla takzvaná Druhá republika, což byl politický systém Československa, který fungoval od 1. října 1938 do 14. března roku 1939. Toto období tedy trvalo pouhých 167 dnů. Do toho všeho ještě prezident Edvard Beneš 5. října 1938 abdikoval a o dva týdny později odletěl do Velké Británie. 28. října se dokonce ani neuskutečnily oficiální oslavy vzniku Československé republiky.
Poté, co se stal Emil Hácha prezidentem, čekalo ho během krátkého období mnoho velkých zvratů. Jednalo se například o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi. 14. března 1939 byl Hácha pozván do Berlína, kde se měl setkat s Adolfem Hitlerem. Musel bohužel počkat do půl druhé ráno, jelikož se německý diktátor díval na film. Po setkání se dozvěděl, že se německá armáda chystá Československo napadnout a dostal na výběr, jestli se ze země stane protektorát, nebo jestli proběhne vojenská invaze. Hácha se s touto nabídkou odmítal smířit. Když mu ve 4 ráno nacistický politik Hermann Göring pohrozil vybombardováním Prahy, utrpěl Hácha infarkt. V kritickém stavu se pak po přivolání lékaře nakonec rozhodl nabídku přijmout. Tímto odpudivým způsobem vznikl Protektorát Čechy a Morava.
A zde si můžete přečíst o nemilosrdném osudu hokejové reprezentace ČSR v 50. letech.
Podobné články
Doporučujeme
