Kdo si nasadí Svatováclavskou korunu prý do roka zemře. Byl to případ Heydricha? Jsou i jiné "legendy" – G.cz
Vyhledávání

Kdo si nasadí Svatováclavskou korunu prý do roka zemře. Byl to případ Heydricha? Jsou i jiné "legendy"

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

České korunovační klenoty byly a stále jsou symbolem vlády a moci českých králů, dnes pak patří jednoznačně k jedním z nejzásadnějších symbolů naší státnosti. Nic na tom rozhodně nemění ani fakt, že již dávno nejsme monarchií. Proto jsou náležitě střežené a nepatří do rukou a už vůbec ne na hlavu žádnému nenechavci. Věděl to ale i říšský zastupující protektor Reinhard Heydrich, který se osobně s klenoty seznámil 19. listopadu 1941 a údajně všemu „nasadil korunu“ tím, že si tu Svatováclavskou dokonce vyzkoušel?! Což neměl – podle pověsti hříšníka čeká do roka násilná smrt.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 19.11.2020, 09:06

Bylo? Nebylo?

Jak Heydrich dopadl, to nemusíme teď moc připomínat. To, že na něj 27. května 1942 provedli stateční parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík v pražské Libni atentát a způsobili mu tak zranění, kterým 4. června 1942 protektor v Nemocnici Na Bulovce podlehl, všichni víme. Jestli si ale klenot na hlavu opravdu položil, aby se pokochal pohledem, jak mu sluší, to už s jistotou nezjistíme. Co ale víme přesně, a to díky protektorátnímu tisku je, že 19. listopadu 1941 v klenotnici v katedrále sv. Víta na Pražském hradě skutečně byl.

Koneckonců to byl právě Reinhard Heydrich, který tou dobou držel ve svých rukou oněch slavných sedm klíčů od klenotnice. Musel mu je předat tehdejší prezident Emil Hácha. Ke klenotům totiž vede cesta přes sedm zámků a každý ze sedmi klíčů má svého dočasného majitele.

Za klíčníky může Leopold II.

Tato tradice vznikla za vlády císaře Leopolda II., který souhlasil s jejich návratem do Prahy. Klenoty totiž v průběhu dějin tak různě cestovaly. Do Prahy se tenkrát vrátily z Vídně, kde byly uloženy v době třicetileté války, a to z bezpečnostních důvodů. Leopold II. vydal 26. srpna 1790 po jednání s českými stavy souhlasný dekret a klenoty byly tak přivezeny při příležitosti císařovy korunovace českým králem. A přesně tehdy vstoupili do hry již zmiňovaní klíčníci.

Úřad strážců českých korunovačních klenotů ustanovil na žádost stavů Leopold II. dne 25. července 1791. Strážci byli původně dva, jeden ze stavu panského, druhý ze stavu rytířského. Slib skládali zemskému prezidiu a nejvyšší purkrabí jim předal každému jeden ze dvou klíčů. Jelikož byly klenoty uloženy na stejném místě jako Svatováclavský archiv zajišťovaný pěti zámky, došlo ke spojení všech držitelů klíčů. Držitelé klíčů od korunovačních klenotů se v průběhu času měnili podle momentálního politického a správního zřízení. A je tomu tak doteď.

Ta koruna má zvláštní fluidum

Dnes klíče drží prezident, předseda vlády, arcibiskup pražský a primas český, předsedové Senátu a Sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u Sv. Víta a také pražský primátor. Právě prezident Miloš Zeman se v květnu 2013 postaral u korunovačních klenotů o pěkný rozruch. U příležitosti státního svátku měly být klenoty zpřístupněny veřejnosti a klíčníci se tak sešli. Prezident tehdy tak nějak podivně vrávoral, což vyvolalo spekulace, že byl opilý. Koneckonců Miroslava Němcová (dnes senátorka za ODS a tehdejší předsedkyně Sněmovny), která u akce přímo byla, o tom byla přesvědčená a řekla to i do médií. Hrad byl ale zcela jiného názoru – prezidenta prý trápila viróza. Možná ji chytil na ruské ambasádě, kde před tím pobýval na recepci. Hmmm, korunovační klenoty prostě provází samá záhada a legenda.

Není se ale čemu divit. Jedná se opravdu o klenot nedozírné hodnoty, který nechal vytvořit v letech 1345 – 1346 Karel IV. u příležitosti své korunovace českým králem. Jedná se tak o čtvrtou nejstarší korunovační korunu v Evropě. Žezlo, jablko, plášť a další součásti korunovačních klenotů vznikly až později.

Koruna váží 2358,04 gramů, lilie dosahují výšky 19 centimetrů, průměr čelenky je 19 až 21 centimetrů. Je vyrobená ze zlata a zdobí ji drahé kameny jako například smaragdy, safíry, rubíny, ale také perly. Do svatováclavské koruny byl vložen trn z Kristovy koruny, který měl být symbolem jeho utrpení, a proto je na zlaté obroučce křížku vyrytý latinský nápis HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI (Zde je trn z koruny Páně). Podle středověké teorie byli panovníci vyvolení Bohem a korunován tak nemohl být kdekdo. A dost možná z této teorie vznikla ona pověst o kletbě, kterou měl naplnit právě Reinhard Heydrich.

Režisér Jiří Sequens ve svém filmu Atentát z roku 1964 poukázal na skutečnost, že si Heydrich svatováclavskou korunu prý nasadil na hlavu. Nejednalo se však o autentický záběr. Koruna spočinula na hlavě filmového Heydricha a ačkoliv se jedná o umělecky výborně zpracovaný záběr, jako důkaz ho brát nelze. Legendu však podpořil dokonale, to se musí uznat.

Podobné články

Doporučujeme

Další články