Reinhard Heydrich zemřel v Nemocnici Na Bulovce. Atentátníkům uřízli nacisté hlavy – G.cz
Vyhledávání

Reinhard Heydrich zemřel v Nemocnici Na Bulovce. Atentátníkům uřízli nacisté hlavy

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Uplynulo několik málo dnů, kdy jsme si připomněli 78 let od atentátu na jednoho z nejvyšších nacistických pohlavárů, SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha. Celá operace je známá pod jménem Anthropoid a na příkaz československé exilové vlády s pomocí domácího odboje ji provedli příslušníci československé armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš. K samotné diverzní akci došlo v pražské Libni a nenáviděný nacista, kterého se na místě zabít nepovedlo, byl převezený do blízké Nemocnice Na Bulovce. A peklo povstalo, chce se říct.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 4.6.2020, 11:42

Reinhard Heydrich byl vnímaný, a plným právem, v našich končinách jako netvor. Je to právě on, kdo má za období druhé světové války na svědomí miliony lidských životů a byl spoluautorem tzv. konečného řešení židovské otázky, které vedlo k likvidaci Židů ve vyhlazovacích táborech. O samotném Anthropoidu a také o říšském protektorovi nyní ale psát nechceme. Tentokrát nás zajímalo to, co se dělo po samotném atentátu. A také jsme trochu zapátrali po místech, které v rámci této největší diverzní akce na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava hrály důležitou roli a vlastně se o nich moc nemluví. A přitom by mělo. Je skoro až paradoxem, že se v celé řadě případů jedná o místa, která máme spojená s pomocí druhým. Přitom v té době sloužily spíše opaku. Stejně tak se často nezmiňují lékaři a zdravotníci, kteří za svou statečnost, kterou tehdy projevili, v plno případech zaplatili cenou nejvyšší – svým životem.

A co bylo dál?

Ostrá zatáčka z někdejší Kirchmayerovy třídy (dnešní Zenklovy ulice) do ulice V Holešovičkách, nebo chcete-li „Heydrichovu zatáčku,“ v souvislosti s výstavbou mimoúrovňové křižovatky Vychovatelna na zlomku 70. a 80. let minulého století vlastně zmizela. Řidiči teď v tomto směru projíždějí přes nový nájezd na magistrálu. Místo, kde k atentátu 27. května 1942 došlo, tak dnes připomíná již jen památník, který se k události váže.

Cílem atentátu samozřejmě bylo Heydricha zabít, což se bohužel Gabčíkovi s Kubišem nepovedlo. Říšský protektor přežil. Hned po útoku byl zraněný Reinhard Heydrich převezen náhodně projíždějící dodávkou firmy Holan, za jejímž volantem seděl František Šitta, na korbě mezi nákladem leštidel do nejbližší Nemocnice Na Bulovce. Sám dokázal dojít do ambulance, kde jej jako první vyšetřil MUDr. Karel Jarolímek a chirurg MUDr. Pavel Slanina, který měl toho dne službu. Poté byl hospitalizován v dnešním pavilonu MUDr. B. Budína, tehdy ovšem v pavilonu č. 5. Heydrich požadoval, aby byli povoláni specialisté z Německa, protože nedůvěřoval českým lékařům. Nakonec byl operován dvojicí německých lékařů – profesorem Walterem Dyckem, přednostou chirurgie na Bulovce (k němuž zpočátku také neměl důvěru, protože byl ze Sudet), a profesorem Josefem Hohlbaumem, přednostou německé univerzitní chirurgické kliniky na Karlově náměstí, kterým ve funkci anesteziologa sekundoval MUDr. Alois Honěk. Na transfuzi krve přímo ze žíly do žíly (dárcem byl příslušník SS) se podílel MUDr. František Mach.

Pavilon byl následně vyklizen a střežen jednotkami SS. Přestože se stav protektora po operaci zlepšil, následně mu stoupla teplota a 4. června 1942 v 9 hodin zde Reinhard Heydrich zemřel. Podle před pár lety objeveného pitevního protokolu skutečně nečistota, kterou do těla vnesla plechová střepina ze sedadla Heydrichova auta, vyvolala sepsi. Chirurgové navíc vyjmuli zraněnému protektorovi roztrženou slezinu.

Kat byl mrtev, hon začal

Smrt Heydricha vyvolala v nacistech touhu po pomstě. Státní tajemník Úřadu říšského protektora K. H. Frank se měl po atentátu nechat slyšet, že ve Vltavě poteče krev. A krev opravdu tekla. Parašutisty a ty, kteří jim v akci pomáhali, čekal děsivý konec. Kostel v Resslově ulici by mohl vyprávět a vlastně také díky památníku, který tam vznikl, tak činí i v současnosti. Důležitou, byť tragickou roli, si v Anthropoidu zahrálo i místo, které je dnes vnímané spíše jako místo radosti, protože tam přichází na svět děti. Dnešní Ústav pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí byl ale během okupace lazaretem SS.

Po boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje sem byli transportováni umírající Josef Bublík a Jan Kubiš. Bublík zemřel při převozu a Kubiš po příjezdu, aniž by nabyli vědomí. Byli odvezeni zpět do Resslovy ulice. Těla všech padlých parašutistů byla pak převezena do německého Ústavu soudního lékařství a kriminalistiky ve Studničkově ulici na Albertově. Dneska je to Ústav patologie 1. LF UK a VFN a Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN nebo také Hlavův ústav.

Ve dnech 23. až 26. června 1942 byla zde profesorem Günterem Franzem Josefem Weyrichem provedena jejich pitva. Do budovy se museli dostavit příbuzní a spolupracovníci parašutistů k identifkaci. Poté byly hlavy odděleny, preparovány a uloženy. Hlavy Jana Kubiše a Josefa Gabčíka ve skleněných nádobách, v případě ostatních parašutistů se jednalo o lebky. Ty byly 20. dubna 1945 odvezeny neznámo kam a dosud se nepodařilo zjistit, kde skončily. Jedna z teorií říká, že vlak, který je převážel do Berlína, byl zničen při leteckém útoku. Další říkají, že skončily v hromadném hrobě, nebo, a asi nejpravděpodobněji, byly spáleny v strašnickém krematoriu. Zbylá těla byla buď hozena do společného hrobu na Ďáblickém hřbitově, nebo dána k dispozici jako materiál pro studium německé lékařské fakulty.

V sídle VZP se dříve tančilo

Dnešní sídlo Všeobecné zdravotní pojišťovny v Orlické ulici v Praze bylo dříve známo jako Palác Flora, jehož součástí byly vinárna, kavárna, hotel a kino. A právě zde 30. května 1942 zhlédli Josef Gabčík a Jan Kubiš s Liběnou a Relou Fafkovými film Posvátná dýka (polohraný dokument o pověrách a lásce domorodců v javánské džungli). Důvodem nebyl samotný film, ale speciálně natočený pětiminutový týdeník, v němž byly předváděny zbraně a věci nalezené na místě útoku, s výzvou, aby se ten, kdo je pozná, obrátil na gestapo. Vedoucí účtárny v Ústředním svazu Masarykovy ligy proti tuberkulóze Petr Fafek, jeho žena Liboslava, dcery Liboslava (20 let) a Rela (21 let) patřili k aktivním odbojářům a pomocníkům parašutistů. Gabčík a Kubiš u nich v bytě v Kolínské ulici 1718/11 přechodně bydleli.

O dceři Liboslavě se mluví jako o vážné známosti Josefa Gabčíka. Obě dívky často dělaly parašutistům doprovod při jejich pochůzkách městem, aby samotní nebyli tak nápadní. Gestapo celou rodinu zatklo 22. června 1942, věznilo na Pankráci a postupně odesílalo do Terezína. Při výsleších nikdo z nich nikoho neprozradil. 22. října byli s ostatními transportováni do Mauthausenu, kde o dva dny později zahynuli na popravišti. V 10.50 Liboslava ml., o dvě minuty později její matka, ve 12.38 Rela a nakonec v 16.02 byl zastřelen Petr Fafek. Možná jste viděli koprodukční film Anthropoid z roku 2016, na kterém se podíleli i čeští tvůrci. Dívka, kterou v něm ztvárnila Aňa Geislerová, představuje právě Liboslavu, i když ve filmu se jmenuje Lenka.

Řádění nacistů neunikla ani celá řada lékařů. Lékaři jako Břetislav Lyčka, Milada Frantová, otec a syn Bondy a celá řada dalších, kteří se na Anthropoidu nějakým způsobem podíleli, byli zatčení, převezení do koncentračních táborů – většinou i s rodinnými příslušníky, kde na ně čekala smrt. Jejich příběhy vám zcela jistě přineseme.

Za poskytnutí materiálu k tomuto článku děkujeme MUDr. Michalovi Sojkovi, který při jeho přípravě čerpal z knih Průvodce Anthropoid Pavla Šmejkala a Jiřího Padevěta a Protektorátem po stopách parašutistů Pavla Šmejkala.

Podobné články

Doporučujeme

Další články