Jindřich VIII. byl jedním z nejvýznamnějších vládců z rodu Tudorovců anglické historie, ovšem ne ve zcela pozitivním smyslu. Je znám především pro svou životní cestu plnou usilovné snahy získat mužského potomka, během které nechal popravit dvě ze svých šesti manželek. Také se významně zasadil o odloučení anglické církve od církve římskokatolické, když toužil po rozvodu se svou první manželkou.
Jindřichova renesanční osobnost
Jindřich VIII. se narodil 28. června roku 1491 jako třetí potomek Jindřicha VII. a Alžběty z Yorku. Od malička žil v tom největším luxusu a pochopitelně mu bylo poskytnuto i to nejlepší a nejkvalitnější vzdělání. Z malého Jindřicha vyrostl vzdělaný a charismatický mládenec, který se měl pro zlepšení vztahů se Španělskem na popud otce oženit s Kateřinou Aragonskou, dcerou Ferdinanda II. Aragonského a Isabely Kastilské. Tento sňatek byl „stvrzen“ bulou, kterou vydal papež Julius II., a právě to se stalo v budoucnosti Jindřichovou největší překážkou v cestě za vysněným mužským potomkem. Jindřich byl renesanční osobností, jeho dvůr byl plný vědeckých a uměleckých inovací. Sám Jindřich údajně vynikal v hudbě i ve sportu, konkrétně ve veslování a lovu. V té době se jednalo o nadějného mladého panovníka, který dokonce poskytoval církvi i velké finanční dary z královské pokladnice.
Kateřina Aragonská ohlásila těhotenství v průběhu srpna roku 1509, tedy pouhé dva měsíce po uzavření sňatku s Jindřichem VIII. Bohužel vzhledem k tehdejším možnostem se často porod nebo celkový devítiměsíční proces těhotenství nezdařil, a tak tomu bylo i u prvního dítěte Jindřicha. Děvčátko, které se mělo stát prvorozeným potomkem, se narodilo předčasně a mrtvé, dokonce ani nedostalo jméno. Další těhotenství bylo ohlášeno již o čtyři měsíce později a novorozeně se tentokrát na svět dostalo živé, ovšem po necelých dvou měsících náhle zemřelo.
Jindřich byl ze situace traumatizovaný, stejně tak jeho žena Kateřina. Ta přišla do jiného stavu znovu až po dvou letech. Očekávalo se narození dalšího dítěte, tentokrát chlapečka, který dostal jméno Jindřich, aby tím bylo stvrzeno jeho nástupnické právo, bohužel ale zemřel krátce po porodu. Jinak tomu nebylo ani u čtvrtého dítěte – opět se jednalo o chlapce, opět dostal jméno Jindřich a opět se narodil mrtvý. Vysněný potomek přišel na svět až 18. února roku 1516, byla to dívka, která jako jediná porod přežila a skutečně se měla k životu. Jednalo se totiž o dívku jménem Marie, která se později stala Marií I. Tudorovnou a získala přídomek Krvavá Marie. Další dítě opět zemřelo krátce po porodu, a tak jediným potomkem Kateřiny a Jindřicha byla právě Marie. Do té bylo vkládáno spoustu očekávání, proto byla zavalena studiem a výchovou. Ve čtyřech letech hrála na spinet a v devíti letech už četla i psala latinsky, následovala francouzština, španělština a řečtina.
Rozvod
Jindřicha ovšem stále neopouštěly obavy, že pokud nebude mít mužského potomka, po jeho smrti vypuknou spory o následnictví anglického trůnu. V té době se v králově okolí objevila Anna Boleyn, ta však odmítla stát se královou milenkou a dožadovala se sňatku. Jindřich myšlence podlehl, a proto se zanedlouho obrátil na Svatý stolec s žádostí o zneplatnění manželství s Kateřinou Aragonskou. Situace však nebyla jednoduchá, v politikou propleteném světě čekala na Jindřicha v cestě za vytouženým rozvodem spousta překážek. Papež byl v té době „zajatcem“ španělského krále Karla V. Habsburského, který usiloval o nezrušení sňatku. Hlava církve tedy Jindřichovo manželství nechtěla anulovat bez řádného prozkoumání jeho platnosti, načež Jindřich začal zpochybňovat její autoritu.
Jindřich VIII. se postaral o vypovězení Kateřiny ode dvora a její místo přiřadil své nastávající choti, Anně. V parlamentu bylo předneseno několik návrhů, které vyhlašovaly královu svrchovanost nad církví. Jindřich a Anna se oficiálně vzali v Londýně 25. ledna roku 1533. Následně Thomas Cranmer, arcibiskup canterburský, prohlásil Jindřichovo první manželství za neplatné a nové manželství za legitimní, čímž byl „rozvod“ dokončen. Ve výsledku byla Kateřina zbavena titulu a ze situace vyšla v podstatě dobře, na rozdíl od Anny. Současně parlament odmítl papežovo stanovisko a přijal zákon, který stvrzoval legitimitu nového manželství a v případě, že by některý z občanů prohlásil sňatek za neplatný, byl by obviněn ze zrady a popraven.
Se situací samozřejmě papež nesouhlasil a nově vzniklé manželství prohlásil za neplatné. Papežský legát byl tedy okamžitě vyhoštěn z Anglie a byly přijaty příslušné zákony. Nejvyšší autoritou církve se stal nově král, čímž se anglikánská církev dostala pod kontrolu panovníka. Protestanti, kteří nesouhlasili s královým rozvodem, byli pronásledováni a popravováni.
Sňatek dílem čarodějnic
Jindřich se ovšem dostal z bláta do louže, ani s Annou se mu totiž nedařilo počít mužského potomka. Navíc brzy začal obviňovat Annu z neschopnosti a chystal se ji opustit, zanedlouho tedy prohlásil, že jejich sňatek byl dílem čarodějnic. Do králova hledáčku se navíc dostala další žena, královnina dvorní dáma Jana Seymour. Anna byla obviněna z cizoložství a krvesmilstva, následně uvězněna v Toweru a odsouzena k trestu smrti. Jindřichovo manželství s Annou, po kterém tolik toužil a tolik za něj orodoval u papeže, skončilo 19. května roku 1536, když král nechal své ženě setnout na popravišti hlavu.
Smutek ho nezarmoutil, hned druhý den se totiž zasnoubil s Janou Seymour a o deset dní později se potřetí oženil. Jana královi porodila v roce 1637 syna Eduarda, pozdějšího krále Eduarda VI., ovšem po těžkém porodu zemřela. Svou další ženu, Annu Klevskou, si vzal Jindřich VIII. na základě jejího portrétu. Když ji však spatřil na vlastní oči, shledal ji naprosto nepřitažlivou a manželství se snažil zrušit. Anna Klevská byla inteligentní ženou, a tak se nesnažila králi ve zrušení sňatku odporovat, naopak také prohlásila manželství za nenaplněné. Manželství bylo tedy zrušeno a Anna obdržela za svůj „vyhovující“ přístup darem hrad Hever.
Páté manželství vešlo v platnost 28. července 1540, kdy si Jindřich vzal mladou Kateřinu Howard. Král byl z nové manželky skutečně nadšen, pravděpodobně se i zamiloval. Příkořím byl ovšem fakt, že mladá královna udržovala poměr se svým předchozím neoficiálním snoubencem. Byla tedy obviněna z cizoložství a situace byla řádně prošetřena. Kateřina Howard byla prohlášena vinnou a 13. února roku 1542 popravena. Poslední ženou Jindřicha se stala roku 1543 Kateřina Parr. Jednalo se o rozumnou ženu, která pochopila, jaké postavení přijmout vůči králi, aby neskončila na popravčím špalku. Postarala se, aby se král usmířil s jeho prvními dvěma dcerami Marií a Alžbětou, načež jim vrátil jejich nástupnické právo na anglický trůn – samozřejmě v pořadí až po princi Eduardovi.
180 královských kilogramů na smrtelné posteli
Jindřichova vláda byla obdobím politických poprav. Za jeho vlády bylo údajně popraveno 72 tisíc osob, včetně kriminálníků a králových politických odpůrců. Ze stárnoucího Jindřicha se stal nerudný a silně obtloustlý král, údajně vážil okolo 180 kilogramů. Obezita a s ní spojené choroby nabraly takového rozměru, že muselo krále při usedání a vstávání podpírat několik dvořanů. Jindřich VIII. nakonec zemřel 28. ledna roku 1547 a novým králem se stal jeho syn Eduard VI. Z charismatického vládce s renesanční osobností se stal po šesti manželstvích a dvou popravách vlastních manželek nepříjemný stařec. Dnes se dá jen spekulovat o tom, jak by se Jindřichova vláda vyvinula, kdyby mu hned první žena Kateřina úspěšně porodila zdravého mužského potomka.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
