Anna Boleyn: Sňatek s Jindřichem VIII. jí nepřinesl štěstí, ale smrt na popravišti – G.cz
Vyhledávání

Anna Boleyn: Sňatek s Jindřichem VIII. jí nepřinesl štěstí, ale smrt na popravišti

+ DALŠÍ 3 FOTKY + DALŠÍ 4 FOTKY

Svého času patřila tato šlechtična k nejvlivnějším ženám tudorovské Anglie. Anna Boleyn byla druhou z celkem šesti žen anglického krále Jindřicha VIII. K jejich svatbě došlo přesně před 487 lety. Sňatkem s Jindřichem, kterého doslova pobláznila, se mohlo zdát, že dosáhla svého cíle a „žila šťastně až do smrti.“ Opak byl ale pravdou a královna ve finále skončila neslavně - v rukou kata.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 25.1.2020, 09:34

Tudorovec, co se s protivníky nepáral

Jindřich VIII., druhý anglický panovník z rodu Tudorovců, byl významnou postavou anglické historie. I když větší část svého vládnutí strávil surovým potlačováním protestantské reformace, je známější pro politické spory s římskokatolickou církví. Právě tyto jeho rozpory nakonec vedly k odloučení anglické církve, rušení klášterů, propadání jejich majetku a ustanovení anglického panovníka jako nejvyššího představeného církve v Anglii. Proslul ale také tím, že se se svými protivníky moc nepáral a posílal je s velkým gustem na popraviště. Na popravišti skončily také dvě z jeho celkem šesti žen. Jednou z nich byla právě Anna Boleyn, tou druhou nešťastnicí se posléze stala Kateřina Howard. Obě královny kromě jejich shodného konce spojovalo i to, že než se staly Jindřichovými manželkami, byly obě dvorními dámami svých předchůdkyň - Anna Boleyn Jindřichovy první ženy Kateřiny Aragonské a Kateřina Howard královny Anny Klevské.

Milenka ne, královna ano

Je to právě Anna Boleyn, z níž svatba s Jindřichem a následná poprava udělala jednu z klíčových postav politického a náboženského převratu, který byl začátkem anglické reformace. Přitom si původně měla vzít svého irského bratrance Jamese Butlera, 9. hraběte z Ormondu. Plány na svatbu se rozpadly a ona místo toho obdržela místo u dvora jako dvorní dáma královny Kateřiny Aragonské. Pak následovalo její tajné zasnoubení s Jindřichem Percym, které ale zhatil Percyho otec tím, že tento sňatek odmítl podpořit. Anna se tedy vrátila na svůj rodný hrad Hever. Král Jindřich měl nejprve poměr s její sestrou Marií. Posléze se začal dvořit Anně, která jeho svádění odmítala a odmítala zaujmout místo své sestry. Královou milenkou na rozdíl od své sestry být nemínila. Dokázala využít ale Jindřichova poblouznění a začala na něj naléhat, aby si ji vzal. Jindřich VIII. se tak začal dožadovat po papeži Klementu VIII. anulace svého sňatku s Kateřinou Aragonskou. Ten to ale odmítl a vliv katolické církve ztratil v Anglii na síle. 1532 Jindřich ustanovil Annu markýzou z Pembroku.

Jindřich a Anna se oficiálně vzali 25. ledna 1533 po tajné svatbě 14. listopadu 1532. 23. května 1533 nově jmenovaný arcibiskup canterburský Thomas Cranmer, který byl rodinným kaplanem rodu Boleynů, prohlásil manželství Jindřicha a Kateřiny za neplatné a manželství Jindřicha s Annou za platné. Krátce poté se hlavou anglické církve stává panovník a ne papež.

Anna byla korunována anglickou královnou 1. června 1533. Manželství ale rozhodně nemůžeme označit jako šťastné. Anna nebyla ochotna přijmout podřízenou roli a Jindřicha rozčilovala její popudlivá a poněkud prudká povaha. Další důvod byl ten, že se král začal obávat, že mu není Anna schopná porodit mužského potomka. 7. září 1533 porodila budoucí slavnou královnu Alžbětu I., která bývá dodnes označovaná za panovnici zlatého věku a doba jejího vládnutí nese její jméno – alžbětinská. Jindřich byl zklamaný že porodila holčičku a doufal, že teď budou následovat chlapci. Bohužel, jeho přání zůstalo nevyslyšeno. 8. ledna 1536 zemřela Kateřina Aragonská. Anna byla v té době opět těhotná. Anna se v té době velmi obávala toho, aby by se jí znovu nenarodil syn. Její život by se ocitl v ohrožení, protože pokud by se jí Jindřich zbavil, mohl by se znovu oženit a nikdo by jeho sňatek nemohl zpochybnit. O něco později byl při turnaji Jindřich zraněn a nějakou dobu se zdálo, že svému zranění podlehne. Když tuto zprávu oznámili Anně, utrpěla šok a potratila (to se jí za doby manželství s Jindřichem stalo celkem třikrát). Později se zjistilo, že Anna potratila syna. Zdá se, že právě tato příhoda byla počátkem konce jejich manželství.

Pád královny

Události posléze vzaly rychlý spád. Anna již nebyla tou mladou a krásnou ženou a její vrtošivý a popudlivý manžel hledal povyražení jinde. Inteligence jí sice zůstala a Jindřich se k ní stále vracel, na druhou stranu ho unavovaly její hysterické výlevy, kdy vyhrožovala jeho milenkám smrtí. Na scéně se navíc v březnu 1536 objevila Jana Seymour, další z řady dvorních dam. Jindřich byl Janiným skrytým půvabem, jemností a skromností okouzlen a ihned se s ní zasnoubil. Anny bylo potřeba se rychle zbavit a král věděl, že kdyby se s ní měl rozvést, dělala by problémy. Proto byla Anna od dubna do května 1536 vyšetřována ze závažných zločinů velezrady. Důkazy proti ní vypáčili z mnoha dvořanů při mučení. 19. května téhož roku skončila Anna Boleyn na popravišti. Spolu s ní byla popravena řada jejích přátel, údajných milenců, a také její bratr. Poslední důkaz úcty ke své ženě prokázal Jindřich jen tím, že pozdržel její popravu o dva dny, než dorazil z Calais (tehdy pod vládou Anglie) francouzský kat s mečem. Nebylo to obvyklé, v té době byli šlechtici v Anglii popravováni sekyrami. Jindřich VIII. věřil, že když Anně v jejím posledním přání vyjde vstříc, tak jej ona na popravišti neprokleje. Jindřich byl totiž velmi pověrčivý, přesto si po celý další život vyčítal, že nedal Annu upálit jako čarodějnici.

Šestiprstá kráska i králova děvka

Historici považují obvinění proti ní, jejichž součástí bylo i cizoložství a incest, za nepřesvědčivé a vykonstruované. Provinit se měla jediným – nedala králi syna. Za doby vlády její dcery Alžběty I. byla uctívána jako mučednice a hrdinka anglické reformace. Podle některých je díky rozvodu Jindřicha VIII. s Kateřinou Aragonskou a vyhlášení odluky anglikánské církve od Říma 5považována za vůbec „nejvlivnější a nejvýznamnější anglickou královnu“. Na druhou stranu ale ve své době Anna nebyla mezi lidem oblíbená a většina ji nazývala „královou děvkou“ či „šestiprstou čarodějnicí“. Měla totiž znetvořený šestý prst, který prý zakrývala dlouhými, rozšířenými rukávy a říkalo se, že pod stužkou s drahým kamenem skrývá na krku ďáblovo znamení. Anna měla mít také po těle mnoho mateřských znamínek, což se v jistých kulturách rovněž považovalo za ďáblovo znamení. Po její popravě Jindřich prohlásil, že ho okouzlila svými čáry. To, že ale byla zřejmě krásná, o tom nebude pochyb. Právě díky své kráse, pohotovosti a inteligenci si Jindřicha získala. Její sňatek a následná poprava byly součástí složitého začátku významných politických a náboženských převratů známých jako anglická reformace, kdy právě ona sama aktivně podpořila náboženskou reformu a vznik anglikánské církve.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu