Před 465 lety se Marie I. Tudorovna stala královnou Anglie a Irska. Byla obávanou panovnicí, která se s nebývalou krutostí snažila prosadit reformu katolické církve. Při tom se ničeho nezdráhala, protestanty nechala bez milosti upalovat na hranicích. Za své brutální činy se dočkala přezdívky Bloody Mary – Krvavá Marie.
1. Kde se vzala přezdívka?
Přezdívku Krvavá Marie si vysloužila oprávněně. S protestantskou opozicí nejednala v rukavičkách a během svého panování jich poslala na smrt stovky. Odpůrce katolické církve nechala většinou upálit, ale ničím neobvyklým nebyl ani jiný způsob vraždy. Rebelů odsouzených na smrt za kacířství byly asi tři stovky. Mnoho dalších protestantů uprchlo do exilu.
2. Příklad z krutého otce?
Kde se v ní však taková krutá zloba a touha po krvi vzala? Dost možná lze použít ono otřepané, že „jablko nepadá daleko od stromu“ a Marie našla vzor ve svém krutém otci. Tím nebyl nikdo jiný než anglický král Jindřich VIII., který toho učinil mnoho historicky zajímavého a reformního, ale jinak to byl tyran. Ke svým manželkám se choval hodně krvelačně.
Měl postupně šest žen, přičemž dvě z nich nechal z vlastního rozhodnutí popravit. Na popravišti například skončila jeho druhá manželka Anna Boleynová, která se dle historiků provinila tím, že nedala anglickému králi syna.
Spekulovalo se také o tom, že Jindřich VIII. měl prsty i ve smrti své první manželky Kateřiny Aragonské, což byla matka Marie I. Tudorovny.
3. Královna usedá na trůn
Po Jindřichovi se dostal na trůn jeho syn Eduard VI., třetí anglický král z rodu Tudorovců. Jenomže tomu v té době bylo 9 let, a tak jej zastupovali regenti. Jinoch měl podlomené zdraví a v patnácti letech zemřel. To se psal 6. červenec 1553.
Následovalo devět dní vlády Jany Greyové, ačkoliv dle nástupnické linie se měla žezla ujmout Marie. Ta se svého práva domáhala a našla dostatečnou podporu. 19. července dorazila do Londýna. Parlamentu nezbylo, než ji prohlásit královnou a Janu odvolat. Vzbouřenci chtěli, aby se na trůn vrátila Jana Greyová. Marie se rozhodla toto nebezpečí jednou provždy odstranit a 12. února 1554 byla Jana Greyová popravena.
Marie byla korunována 1. října 1553.
4. Falešná těhotenství
Když se Marie dostala na anglický trůn bylo jí 37 let. Což není na početí zrovna nejideálnější věk ani v dnešní době, natož v době tehdejší medicíny. Ale Marie potomka potřebovala, protože jinak by se po její smrti k trůnu dostala její protestantsky orientovaná nevlastní sestra Alžběta.
Za svého manžela nakonec zvolila španělského následníka trůnu Filipa. Manželství bylo zpečetěno 25. července 1554 ve Winchesterské katedrále. Překážkou početí tak už nebyl pouze královnin věk, ale také manžel kralující ve Španělsku.
Marie se modlila, ale k neposkvrněnému početí v jejím případě nedošlo. Objevily se u ní dva případy tzv. falešného těhotenství. To opravdové však ani jednou. Její nástupkyní se tak stala Alžběta.
5. Popularita
Krvavá Marie nevládla příliš dlouho. Zprvu byla oblíbená, zvláště pak ze strany katolíků, protestanti ji samozřejmě v lásce neměli. Její popularita se značně zhoršila po svatbě s Filipem. Ten trávil většinu času na kontinentu, ale když potřeboval pomoci ve válce proti Francii, nezdráhal se do Londýna přijet. Svatební smlouva obsahovala ujednání, že Anglie nebude zatažena do žádné španělské války, ale… Marie byla postavena před těžké rozhodnutí. Šťastné manželství to rozhodně nebylo.
6. Smrt
Po necelých čtyřech letech vlády byla královna vysílená. Její organismus byl značně oslabený a Marie si stěžovala na velké bolesti břicha. Lze se domnívat, že trpěla nádorovým onemocněním. Smrt ji dostihla během epidemie chřipky 17. listopadu 1558.
A zde si přečtěte 5 zajímavostí o čtvrté křížové výpravě do Svaté země.
Podobné články
Martin Miko
Kateřina Horáková
Jan StudničkaDoporučujeme
Jan Fiedler
