Poprava Jane Greyové: Příběh devítidenní královny – G.cz
Vyhledávání

Poprava Jane Greyové: Příběh devítidenní královny

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

O Ladislavu Pohrobkovi, který vládl Českému království pouhé tři roky a zemřel v nedožitých 18 letech a včera by měl narozeniny, jsme vás již informovali. Trůnu si tento mladíček dlouho neužil. Ale za rekordmana ho považovat nemůžeme. Jedna z královen Anglie a Irska vládla ještě mnohonásobně kratší dobu než Ladislav. Řeč je o šlechtičně Lady Jane Greyové, anglické královně žijící v letech 1537 až 1554, která vládla pouhých devět dní, a proto je též známá pod přezdívkou „devítidenní královna“. Lady Jane byla praneteří krále Jindřicha VIII. Tudora a díky své lásce ke knihám prý i jednou z nejchytřejších anglických žen té doby. Zastávala protestantské názory a plynule hovořila několika jazyky, mezi které patřila například také hebrejština, řečtina a latina.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 13.2.2020, 08:23

Královnino mládí a pletichy Johna Dudleyho

Dětství Jane Greyové nepatřilo k těm nejšťastnějším, zpočátku však bylo plné vzdělání a s přihlédnutím ke šlechtickým standardům poměrně normální. Její otec Jindřich Grey a matka Frances Brandonová ji jako jedenáctiletou poslali na výchovu ke Kateřině Parrové, což byla šestá a zároveň poslední žena krále Jinřicha VIII., v té době již vdova. Když se z výchovy vrátila domů, začalo se přemýšlet nad výběrem vhodného manžela a také nad svatbou. S promyšleným plánem přišel regent krále Eduarda VI. John Dudley, vévoda z Nortumberlandu. Jane Greyová se provdala za syna Johna Dudleyho, Lorda Guilforda Dudleyho a vévoda z Nortumberlandu začal uskutečňovat svůj připravený plán. Král Eduard VI. byl v té době již těžce nemocný a vládu po něm měla převzít jedna z jeho sester Marie či Alžběta tak, jak stanovil jejich otec Jindřich VIII. John Dudley tedy vyčerpaného krále na smrtelné loži přesvědčil podepsat listinu, ve které zbavuje nároku na následnictví své sestry, a novým následníkem se dle nástupnických pravidel stává Frances Brandonová, která se vzdává nároku na trůn ve prospěch dcery Jane a jejího manžela Guilforda.

Tudorovci vs. Greyové

Dle zákona o nástupnictví patřil trůn krále Jindřicha nástupnické větvi Tudorovců, tedy Eduardovi, poté Marii a nakonec Alžbětě. Rod Greyů byl nejmladší větví následníků krále a nástupci by se tedy stali pouze v případě, kdyby ani jedno z dětí Jindřicha nemělo mužského potomka. Největší právo na trůn po smrti svého bratra Eduarda VI. měla tedy jeho nejstarší sestra Marie, ovšem to by ji nesměl Eduard pod nátlakem Johna Dudleyho ve své závěti tohoto nároku zbavit. John Dudley se totiž nejvíce obával odklonu dvora od protestantismu, což by mimo jiné vyústilo až ke ztrátě jeho vlivu na vládu země. Eduard VI. umírá 6. července roku 1553 a o čtyři dny později téhož roku je Jane Greyová prohlášena Johnem Dudleym anglickou královnou a její manžel Guilford Dudley se stává vévodou z Clarence.

9 dní vlády a Wyattova rebelie

Tato situace se samozřejmě nelíbila především Marii, která se okamžitě začala politicky angažovat a nárokovat své právo na trůn. Zajistila si mezi šlechtou a urozenstvem dostatečnou podporu k tomu, aby mohla krátce po jmenování královny přijet do Londýna a královnu i s jejími podporovateli, kterých nebylo mnoho, zavřít do londýnského Toweru. Marie byla 19. července korunovaná královnou Marií I. Anglickou, čímž po devíti dnech oficiálně skončila vláda Lady Jane. Původním úmyslem nové královny nebyla poprava své sestřenice, a proto ji nechala i s jejím manželem Guilfordem z pevnosti propustit. Nová katolická královna však ne všem hrála do karet a z tohoto důvodu vypukla v Anglii ke konci ledna roku 1554 vzpoura v čele s Thomasem Wyattem, proto se rebelie začala nazývat jako „Wyattovo povstání“.

Poslední přání Lady Jane

Vzpoura byla po krátké době zažehnána a naznačila královně, že její pozice není tak stabilní, jak si myslela. Jediným východiskem tak bylo odstranit protestantku s nárokem na trůn, tedy Jane Greyovou. Marie vydala rozkaz k popravě Jane, jejího manžela Guilforda, Johna Dudleyho a jeho dalších dvou synů a v neposlední řadě i otce Jane, který se vzpoury přímo účastnil. Matka Lady Jane Frances Brandonová přísahala, že s dcerou ani svým manželem nemá v kontextu vzpoury nic společného a zachránila si tím život, přitom to byla právě ona, která dotlačila svou dceru do sňatku s Dudleym. Vévoda z Nortumberlandu pod představou popravy svých synů konvertoval ke katolicismu a tím zachránil svým synům, s výjimkou Guilforda, život.

Jane Greyová, devítidenní královna, byla popravena v Londýnském Toweru 12. února roku 1554. Jejím posledním přáním bylo pomodlit se za svoji duši. Ten den byl popraven i její manžel Guilford, ovšem místo popravy bylo tentokrát změněno na Beuchamp Tower. Poprava přímo v Toweru byla jakousi poslední pomyslnou poctou odsouzeným a nebyla určena všem. Její otec Jindřich Grey, účastník vzpoury, byl popraven o týden později, čímž byla definitivně eliminována hrozba a Marie I. Tudorovna tak upevnila svou pozici v čele Anglie.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu