Hoďte na Vietnam atomovku! Vedle těchto šílenců, co se chtěli dostat do Bílého domu, vypadá Trump jako reklama na duševní zdraví – G.cz
Vyhledávání

Hoďte na Vietnam atomovku! Vedle těchto šílenců, co se chtěli dostat do Bílého domu, vypadá Trump jako reklama na duševní zdraví

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Po nedávném prohlášení Donalda Trumpa, že je ochoten bombardovat kulturní a historické památky v Íránu, se opět vrátila stará otázka, zda je současný americký prezident zcela duševně vyrovnaný. Již v minulosti si ale Američané několikrát skoro zvolili vládce, kteří nebyli tak úplně v pořádku…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 7.1.2020, 12:41

Hoďte na Hanoj atomovku!

Někteří kandidáti na americké prezidenty v minulosti svými názory i postoji vyvolávali častokrát mnohem větší kontroverze než současný obyvatel Bílého domu Donald Trump. Jedním z nejčastěji připomínaných „šílenců“, kteří se skoro stali nejmocnějšími muži světa, patří bývalý alabamský guvernér George Wallace. Pamatujete si na slavnou scénu z filmu Forrest Gump, kdy ústřední hrdina nechápe, proč nechtějí pustit černošské studenty na Alabamskou univerzitu? Tím mužem, který chtěl i přes příkaz prezidenta Johna F. Kennedy zabránit černým vysokoškolákům ve vstupu na vysokou školu nebyl právě nikdo jiný než guvernér Wallace.

Jeden z nejhlasitější podporovatelů rasové segregace se na prezidenta pokusil kandidovat několikrát, původně ještě za Demokratickou stranu – právě demokrati, kteří jsou dnes považováni za stranu podporující práva menšin, byli až do druhé světové války stranou rasistického Jihu a poté, co prezidenti Franklin D. Roosevelt a Harry S. Truman přesunuli stranu spíše k městským voličům, přišli o velkou část svých příznivců z jižních států. George Wallace vyslyšel volání odpůrců práv pro černochy v roce 1968, když se rozhodl kandidovat za rasistickou Americkou nezávislou stranu. Jeho kampaň, která volala po znovuobnovení segregace, se kromě toho zaměřila na hipíky a mladé intelektuály, o kterých tvrdil, že se potřebují okamžitě všichni umýt a vydat do práce namísto demonstrací. Jako viceprezidenta si pak Wallace vybral bývalého generála Curtise LeMaye, který zase prohlašoval, že v případě zvolení vyřeší vietnamskou válku za pár týdnů nasazením jaderných bomb. I když nakonec toto šílené duo prohrálo, jejich výsledek je jedním z nejlepších, kterých kdy kandidát třetí strany v Americe dosáhl.

Dalším opravdovým podivínem, který se málem do Bílého domu dostal,byl pak republikánský kandidát Barry Goldwater ve volbách z roku 1964. Vlivný republikán a ostrý odmítač federálních zákonů zakazujících segregaci byl dokonce opakovaně osočován kampaní prezidenta Lyndona B. Johnsona, která jej vykreslovala jako maniaka ochotného použít jaderné zbraně, což pár let po Kubánské krizi vyvolávalo v nejednom Američanovi záchvaty úzkosti. A Johnson nebyl tak daleko od pravdy – sám Goldwater opakovaně volal po využití atomovek ve Vietnamu, kde prý mohly být použity na odstraňování hustých džunglí namísto chemických posypů. Kromě toho pak tvrdil, že v případě zvolení by zrušil pravidlo, že použití jaderných bomb může přikázat jen prezident, a že by tedy o jejich nasazení rozhodovali sami generálové v poli. Nakonec Goldwater s Johnsonem tvrdě prohrál, i kvůli kontroverznímu Johnsonovu klipu, který končil záběrem na explodující jadernou hlavici.

Černý do svýho domu nepustíme

V roce 1948 se pak na prezidenta pokusil kandidovat guvernér Jižní Karolíny Strom Thurmond a to za tzv. Stranu dixiekratů, jak se označovala separatistická skupinka demokratů, kteří odmítali (v dobách tvrdé segregace), byť jen jeden jediný ústupek vůči černochům. Thurmond tehdy svou kampaň zahájil slovy, že ani kdyby federální vláda nasadila proti podporovatelům segregace armádu, Jižani nikdy nedovolí, aby „negři“ mohli chodit s bílými společně do stejných divadel, bazénů, kostelů a ani domů. I když se očekávalo, že Thurmondova rasistická kandidátka odebere tehdejšímu demokratickému prezidentovi Trumanovi hlasy, nakonec ho podrželi měšťanští voliči ze Severu. I tak ale Thurmond a jeho „dixiekrati“ vyhráli v Alabamě, Louisianě, Mississippi i Jižní Karolíně. Hold Jih se nikdy nevzdává!

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu