Dlouhých devětatřicet let nosil generál Petr Pavel uniformu a nyní odchází do civilu. Řekněme si na rovinu, že muž, který se těší všeobecnému uznání, obdivu svých kolegů a nejeden Čech by ho rád viděl v pozici prezidenta, je osobností, na kterou můžeme být hrdí. Bude nám chybět, protože s jeho odchodem ze scény mizí výrazná postava, která...
1. Upozorňuje na to, že Rusko je hrozba
Pavlovo oblíbené téma, o kterém hovoří stejně často, jako my o píšeme o stupidních přešlapech SPD. A dobře dělá! Právě on dlouhodobě prohlašuje, že pro Česko je Rusko mnohem větší hrozbou, než terorismus a varuje před následky, které by příklon k rudé hvězdě severovýchodu mohl mít. Vytváří tak rozumný protihlas k populistickým výkřikům některých politiků. A to nejen ve vztahu k česko-ruským vztahům.
2. Rozumně polemizuje s českými politiky
Drzý kluk, který se klidně hádal s profesory, tak na Petra Pavla vzpomínají spolužáci z vysoké vojenské školy. Generálovi to zůstalo i v dospělosti a komentovat veřejně projevy politiků mu nikdy nebylo cizí, ačkoliv ze své profesní pozice se jejich rozhodnutím vždy podřídil. A tak se to má dělat. Pavel se nebojí uklidňovat veřejnost, která se bojí uprchlíků a Islámského státu, ani zkritizovat prezidenta, kterého sepsul zejména za legendární výrok o "vyhubení českých novinářů".
3. Nám dělá dobré jméno v zahraničí
Pavel má diplomatický talent a v zahraničí Česku vždycky dělal jen parádu. V letech 2015–2018 působil jako předseda vojenského výboru NATO, v mládí prošel stážemi na prestižních západních univerzitách. Je ověnčen mnoha medailemi, včetně francouzského vojenského kříže a medaile národní obrany.
4. By měla viset ve třídách nad katedrou
Mimo jiných tváří bychom právě tu Pavlovu rádi viděli viset nad katedrami na základních školách. Tam by totiž měly být osobnosti hodné obdivu. Pavel je velmi vzdělaným mužem, který je proslulý tím, že si na jednáních a přednáškách neustále dělá poznámky. Je ostatně možné, že teď v civilu bude sám jezdit přednášet do zahraničí, případně bude psát knihy. Za nás všechno cajk!
A tady čtěte o první shodě mezi hnutím ANO a Miroslavem Kalouskem.
Podobné články
Martin Miko
Jan StudničkaDoporučujeme
