Emigrant, šlechtic a málem prezident: Život Karla Schwarzenberga dokazuje, že je jedním z našich nejzajímavějších politiků – G.cz
Vyhledávání

Emigrant, šlechtic a málem prezident: Život Karla Schwarzenberga dokazuje, že je jedním z našich nejzajímavějších politiků

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Karel Schwarzenberg, známý též jako kníže, který dnes slaví 82. narozeniny je jedním z našich nejpozoruhodnějších politiků. Pojďme si k této příležitosti připomenout zajímavý život knížete Karla.

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 10.12.2019, 14:41

Skoro právníkem i lesníkem

Karel Schwarzenberg se narodil 10. prosince 1937, shodou náhod na 19. výročí schválení jednoho z prvních zákonů Československé republiky, který zakazoval užívání šlechtických titulů u nás, kvůli čemu je dnešní oslavenec pouze pomyslným knížetem. Rodák z pražské Bubenče musel spolu se svou rodinou po komunistickém převratu v roce 1948 emigrovat do Rakouska poté, co byl celé jeho rodině zabaven majetek. V cizině se mladý Schwarzenberg pokoušel o studium dvou poměrně nesourodých oborů a sice práv a lesnictví, nicméně ani jednu školu nedokončil. Musel se velice brzo začít starat o rodinná panství, které po sobě v Rakousku a Německu zanechal jeho adoptivní otec a strýc Jindřich, který jej v roce 1962, tři roky před svou smrtí, přijal za svého, čímž se stal členem hlubocko-krumlovské větve rodu. Nicméně, i tak si budoucí politik prošel tradiční aristokratickou výchovou, díky které dodnes ovládá celou řadu jazyků – vedle rodné češtiny a němčiny umí bývalý ministr zahraničí ještě italsky, francouzsky a anglicky.

V roce 1957 poznal Karel Schwarzenberg svou budoucí ženu Theresu, kterou si o 10 let později vzal. Střídavě žil v Západním Německu a v Rakousku – v první jmenované zemi napomohl československému disentu, když spoluzaložil Československé dokumentační středisko, které fungovalo jako archív zakázané exilové literatury. Tuto sbírku následně věnoval Národnímu muzeu, kde je dodnes uložena. V 80. letech se stal předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, kvůli čemuž jednal například s představiteli Sovětského svazu. Během svého pobytu v Rakousku byl členem tamější Lidové strany.

Kancléř i kámoš Franka Zappy

Na podzim 1989 se mohl Schwarzenberg po dlouhých 41 letech konečně vrátit do své rodné země, kde se okamžitě vrhnul do práce – již v červenci 1990 jej Václav Havel jmenoval kancléřem prezidentské kanceláře a z tohoto postu se například setkal s americkým zpěvákem Frankem Zappou, který v Československu na začátku 90. let krátce pobýval. S abdikací Havla na protest proti vyhlášení svrchovanosti Slovenské republiky v červenci 1992 skončilo jeho angažmá na Pražském hradě. V tom samém roce jej Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě poslala jako člena delegace do Náhorního Karabachu, kde probíhala válka mezi Arménii a Ázerbájdžánem. Až do roku 2004 se pak Karel Schwarzenberg věnoval především správě svého rozsáhlého majetku, ale i během této doby nadále působil v celé řadě nadací i organizací.

Do politiky se pokusil poprvé vrátit v senátních volbách z roku 2002, kdy se snažil získat jako nestraník za Unii svobody křeslo senátora za obvod Strakonice, ale souboj prohrál s budoucím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským. O dva roky později již měl větší štěstí, když s výsledkem 58 % hlasů zasedl v Senátu jako zástupce Prahy 6, opět za Unii svobody. Jeho největší chvíle ale přišla v roce 2007, kdy jej Strana zelených nominovala na post ministra zahraničí, což naráželo na odpor prezidenta Václava Klause, který ale přeci jen nakonec ustoupil. Jako šéf diplomacie Topolánkovy vlády se zasadil o uznání Kosova a vzbudil značné pozdvižení, když otevřeně prohlásil, že odmítá být ve vládě Jiřím Čunkem. Po pádu Topolánkovy vlády načas z diplomacie odešel, ale již v 2010 se na svůj post opět vrátil, tentokrát ve vládě Petra Nečase. V roce 2009 s bývalým lidovcem Miroslavem Kalouskem spoluzaložili novou stranu TOP 09, kterou vedl až do roku 2015, kdy se stal jejím čestným předsedou.

V roce 2013 se stal hlavním soupeřem Miloše Zemana v prvních přímých prezidentských volbách, kde mu vyslovila podporu celá řada významných osobností od Miloše Formana až po Zdeňka Svěráka. Souboj o Hrad nakonec Schwarzenberg prohrál, částečně i kvůli některým křivým obviněním o jeho údajné sympatii k nacismu ze strany Zemanových podporovatelů. Od pádu Nečasovy vlády toho samého roku, zastává Schwarzenberg křeslo poslance za svou stranu. I přes svůj vysoký věk se Karel Schwarzenberg nadále věnuje politice. My mu k narozeninám přejeme vše nejlepší a hlavně hodně zdraví, jelikož takových zkušených politiků jako jen pan Kníže u nás moc nemáme.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu