Druhé kolo senátních voleb provázela tragická volební účast. Příkladem nešel ani prezident Miloš Zeman – G.cz
Vyhledávání

Druhé kolo senátních voleb provázela tragická volební účast. Příkladem nešel ani prezident Miloš Zeman

Zdroj: Krokodyl - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16871678

V pátek 9.10. začalo druhé kolo senátních voleb, ve kterých se občané až do dnešních 14 hodin mohli rozhodnout, koho z úspěšných kandidátů z prvního kola podpoří. Senátní volby ovšem dlouhodobě provází silný nezájem ze stran občanů, což pravidelně dokládá nízká volební účast. Ani letošní volby nebyly výjimkou.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 10.10.2020, 15:45

Úspěch opozice

Letošní senátní volby se nesly ve znamení opozičního úspěchu. Po sečtení většiny okrsků jsou vítězem voleb Starostové, kteří ovládli všech jedenáct obvodů, ve kterých jejich kandidáti postoupili do druhého kola. Úspěšné byly volby také pro ODS, která v zvítězila v pěti obvodech. Následují Lidovci, kteří zvítězili ve třech obvodech a nakonec také TOP 09 i hnutí Senátor 21. Oba subjekty ovládly volby ve dvou obvodech.

Na neúspěch narazilo hnutí ANO, což se u senátních voleb předpokládalo. Zvítězilo pouze v Karviné a disponuje tedy pouze jedním křeslem, stejně jako Piráti, kterým se podařilo zvítězit na Kladně. S totálním neúspěchem odchází z voleb ČSSD, která neobhájila jediné z deseti křesel. Vzhledem k velice nízké volební účasti (16,7 %) rozhodovalo o výsledcích často i malé množství hlasů.

V hlavním městě se bojovalo ve třech obvodech, konkrétně na Praze 1, Praze 5 a Praze 9. V centru Prahy suverénně zvítězila s 63,96 % Miroslava Němcová, na Praze 5 s 54,35 % Václav Láska a na Praze 9 porazil Eduarda Stehlíka David Smoljak s 54,85 % hlasů.

Strašákem je nízká volební účast

Volby do Senátu Parlamentu České republiky se dlouhodobě potýkají s velikým nezájmem ze strany občanů, stejně jako například evropské volby. Trendu nízké volební účasti si lze všimnout u voleb jakéhokoli druhu, u těch senátních je ale hodnota podstatně nižší než u ostatních.

Volební účast se totiž pohybovala kolem 16 %, což je sice žalostně nízká hodnota, nicméně není rekordně nejnižší. Například v roce 2016 činila volební účast v druhém kole senátních voleb pouhých 15,38 %. Nutno podotknout, že ačkoli většina politiků z téměř všech politických stran poukazovala na nutnost jít k volbám, apelovala na občany, snaha se minula účinkem.

Příkladem nešel ani prezident Miloš Zeman

Korunu všem snahám nasadil prezident Miloš Zeman, který veřejně prohlásil, že se druhého kola voleb účastnit nehodlá, protože nepostoupil jeho kandidát. A to vše přesto, že ještě poměrně nedávno hovořil o volební povinnosti, která byla standardem za Masarykovy první republiky. Roku 2014 u volební urny prohlásil: „Stejně jako volič má právo si svobodně vybrat, koho chce, tak má i povinnost účastnit se veřejného života. A práva a povinnosti mají být v rovnováze.“ Nelze odhadnout, proč prezident letos „zůstal doma“ a co ho vedlo ke změně názoru na povinnost volit. Připomenout můžeme možná prezidentův výrok o tom, jak „jen idiot nemění své názory“.

Volby 2020 jsou u konce

Volební „dvouvíkend“ mají občané za sebou. Rozhodovali o politickém uspořádání v krajských zastupitelstvech a o složení třetiny Senátu. V následujícím roce nás čekají parlamentní volby, které mají zpravidla volební účast o dost vyšší. Bude se jednat o poměrně důležitý mezník pro další vývoj naší země, hnutí ANO Andreje Babiše bude chtít sebevědomě obhájit první místo a setrvat ve vládě, opoziční strany se pokusí tento záměr favoritovi překazit. O setrvání v Poslanecké sněmovně bude s největší pravděpodobností bojovat hned několik stran, mezi které dle aktuálních volebních průzkumů patří KSČM, TOP 09, KDU-ČSL i STAN, ale také ČSSD a SPD.

Podobné články

Doporučujeme

Další články