Sotva skončil humbuk kolem voleb do poslanecké sněmovny, začínají se volební kola roztáčet nanovo, tentokrát kvůli lednovým volbám prezidenta. Ve hře jsou kromě kandidátů sbírajících podpisy občanů i ti, kteří se spoléhají spíše na politickou podporu poslanců nebo senátorů. Nejzazším termínem, do kdy je možné podat kandidaturu s potřebným počtem podpisů, tedy buď 50 tisíci podpisy občanů, 10 podpisy senátorů nebo 20 podpisy poslanců, je 7. listopad. Podpisy zákonodárců zatím nasbíral bývalý velvyslanec Pavel Fischer a zbrojař Jiří Hynek. Nově se k nim připojil i předseda strany Rozumní a bývalý producent Petr Hannig.

profimedia-0259630651.jpg

Lídr národovecké strany Rozumní, Petr Hannig, se bude ucházet o post prezidenta. Dostalo se mu podpory od 20 poslanců. (Foto: Profimedia.cz)

Hannig sesbíral potřebnou dvacítku poslaneckých podpisů jak mezi končícími poslanci, tak mezi nově zvolenými zákonodárci. Bývalý producent stojí v čele strany Rozumní, která sdružuje několik protisystémových, silně nacionalistických stran včetně například pozůstatků Úsvitu nebo extremistické Národní demokracie antisemity Adama B. Bartoše. Rozumní sice ve sněmovních volbách obdrželi jen 0,72 % hlasů a Hannigovi se nepodařilo posbírat ani zlomek z potřebných 50 tisíc podpisů, nicméně u vybraných poslanců se mu podpory dostalo, a tak se i on zúčastní prezidentského klání.

profimedia-0353567023.jpg

Tomio Okamura uspěl ve volbách do poslanecké sněmovny. Nyní zvažuje kandidaturu na prezidenta. (Foto: Profimedia.cz)

Po volebním úspěchu hnutí SPD svou kandidaturu na prezidenta zvažuje i lídr hnutí Tomio Okamura. Ten již neúspěšně kandidoval před pěti lety, kdy se mu nepodařilo sesbírat dostatek podpisů občanů a o své současné kandidatuře se před parlamentními volbami vyjadřoval ve smyslu, že se rozhodne podle volebního výsledku a názorů členů jeho hnutí. Nyní má Okamura minimálně tu jistotu, že stát se prezidentským kandidátem pro něj nebude problém, když jen poslanecký klub SPD čítá 22 poslanců včetně jeho samotného. Definitivně se prý Okamura rozhodne poté, co se sejde s Milošem Zemanem.

profimedia-0349227718.jpg

Miloš Zeman je v současnosti favoritem prezidentských voleb. Pokud by ale kandidovali dva kandidáti, kteří s ním mají společné voliče, mohlo by to jeho pozici vážně ohrozit. (Foto: Profimedia.cz)

Kdyby nakonec kandidovali jak Hannig, tak Okamura, bude to představovat problém hlavně pro Miloše Zemana usilujícího o znovuzvolení. Momentální skladba prezidentských kandidátů je pro voliče totiž taková, že na jedné straně názorového spektra stojí Zeman a na straně druhé mají voliči výběr hned z několika kandidátů, kteří razí víceméně stejný program, což přirozeně nahrává do karet Zemanovi. Jestliže ale do voleb přistoupí dva kandidáti, jejichž elektorát je stejně jako ten Zemanův tvořen voliči vymezujícími se proti Evropské unii, uprchlíkům, islámu a vyjadřujícími podporu Rusku, dojde k rozmělnění hlasů i u této voličské skupiny. Boj o prezidentské křeslo tak bude na jednu stranu vyrovnanější, na stranu druhou je to ale nepochybně něco, po čem Miloš Zeman a jeho nejbližší tak úplně netouží.