1) 8. květen
Osmý květen 1945 je považován za den vítězství spojeneckých sil v Evropě. První kapitulační dokumenty podepsali zástupci Německa již sedmého, nicméně definitivní kapitulace byla podepsána v Berlíně 8. 5. Jako státní svátek se Den vítězství (v angličtině nazývaný V-E Day jako zkratka Victory in Europe, v některých jazycích je známý i jako Den osvobození) slaví ve většině evropských zemí. U příležitosti Dne vítězství se konají vzpomínkové akce, vojenské přehlídky dobové techniky i rekonstrukce posledních bojů na barikádách. Zajímavostí je, že kapitulace v Berlíně náhodou připadla na den 61. narozenin amerického prezidenta Trumana, který nastoupil do úřadu ani ne měsíc předtím, když jeho předchůdce Franklin D. Roosevelt náhle zemřel na mozkovou mrtvici.
2) 9. květen
Pokud byste se zeptali na to, kdy je Den vítězství, v zemích bývalého Sovětského svazu, dostalo by se vám odpovědi, že devátého května. Sověti totiž konec druhé světové války, u nich známé spíše jako velké vlastenecké války, slavili a slaví o den později než Evropané. Důvod je prostý - kapitulace Německa v Berlíně byla podepsána v Berlíně pozdě večer 8. května, nicméně vlivem časového posunu v Moskvě bylo již po půlnoci a vláda sovětskému lidu oznámila radostnou novinu až ráno. Devátého se svátek pod názvem Den osvobození Československa Sovětskou armádou slavil i u nás do roku 1989. Po sametové revoluci se váhalo, zda neslavit již 5. květen, tedy den, kdy vypuklo Pražské povstání, ale nakonec se státní svátek posunul na osmého, jako ve zbytku Evropy. Zajímavostí je, že nedávno došlo k tomuto přesunu z devátého na osmého i v pobaltských zemích a na Ukrajině, očividně na protest proti současné ruské politice.
3) 15. srpen
Když boje v Evropě utichly, na pacifické frontě zuřily ještě tři měsíce dál. Mnoho amerických vojáků, kteří se zúčastnili osvobozování evropských měst, bylo ještě převeleno do Tichomoří, kde se zúčastnili posledních bitevních střetů s japonskými vojenskými silami. Šestého a devátého srpna svrhli Američané atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki a v den dopadu druhé bomby vyhlásil Japonsku válku dosud na pacifické frontě nezúčastněný Sovětský svaz. Zdecimované Japonsko vědělo, že je konec a prohra je nevyhnutelná. Krátce po poledni 15. srpna tokijského času oznámil císař Hirohito rozhlasem, že Japonsko se vzdává a akceptuje podmínky postupimské deklarace z 26. července 1946, v níž bylo Japonsko vyzváno ke kapitulaci pod pohrůžkou totálního zničení v případě odmítnutí. Stejně jako u evropského Dne vítězství i u Dne vítězství nad Japonskem (anglicky V-J Day jako zkratka Victory in Japan) panují spory o datum. Ve Spojených státech totiž v době čtení Hirohitova projevu bylo stále ještě 14. srpna.
4) 2. září
Druhý zářijový den je druhým datem, během kterého si připomínáme vítězství nad Japonskem. Formálně vzato je toto datum správnější než hojněji oslavovaný 15. srpen, kdy například vznikla legendární fotka námořníka líbajícího zdravotní sestřičku na Times Square, když se dozvěděli, že Japonsko kapitulovalo. Až druhého září totiž došlo na palubě americké bitevní lodi USS Missouri zakotvené v Tokijském zálivu k podepsání dokumentů stvrzujících japonskou kapitulaci. Tento den tak znamenal definitivní konec druhé světové války. Zatímco Velká Británie a její bývalá dominia slaví spíše 15. srpna, v USA se oslavy pořádají 2. září. Japonsko pochopitelně neslaví Den vítězství, nicméně na stejný den připadá svátek nazvaný v překladu Den truchlení za padlé ve válce a modlení se za mír.
A TADY si přečtěte o 7 vynálezech, které náhodou ve stejnou dobu vymysleli různí lidé.