Demise vlády není v Česku nic neobvyklého. Celé volební období vydržela jen vláda Miloše Zemana – G.cz
Vyhledávání

Demise vlády není v Česku nic neobvyklého. Celé volební období vydržela jen vláda Miloše Zemana

Vláda Miloše Zemana vzniklá na základě opoziční smlouvy v roce 1998 je doposud jedinou vládou, která dokázala přežít celé čtyřleté volební období.
Zdroj: ČT

Poté, co premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že podá prezidentu Miloši Zemanovi demisi, jsou Češi v šoku z nečekaného pádu vlády. Za 24 let české samostatnosti si ale mohli na to, že vláda padne předčasně, lidé v Česku zvyknout. Ze dvanácti vládních kabinetů, které se v čele země vystřídaly celé volební období, přežila jen jediná vláda. Čtyři roky dokázal u moci v čele své vlády setrvat jen současný prezident Miloš Zeman a to mezi lety 1998-2002.

Jan Palička
Jan Palička 4.5.2017, 07:44

Posledních 24 hodin je tématem číslo jedna všech českých médií náhlá demise vlády. Tu oznámil premiér Bohuslav Sobotka jako nečekaný krok na tiskové konferenci týkající se vyhodnocení kauz o podezření ministra financí Andreje Babiše z majetkových a daňových podvodů. Češi by ale z předčasného pádu vlády nemuseli být příliš překvapení. Za 24 let existence samostatné České republiky se totiž jedná o něco, na co si mohli všichni dobře zvyknout.

O úrovni české politické kultury bohužel mnohé vypovídá skutečnost, že ze dvanácti vlád, které se od roku 1993 v čele naší země vystřídaly, přečkala celé volební období jen jediná. Tou byla vláda současného prezidenta Miloše Zemana, který stál v jejím čele mezi lety 1998 až 2002. Nutno ale dodat, že bez uzavření opoziční smlouvy s ODS by tato menšinová vláda ČSSD vůbec nevznikla.

Ve své podstatě i úplně první vláda, kterou kdy samostatná Česká republika měla, tedy první vláda Václava Klause, vydržela celé volební období. Do statistiky nicméně ale tak úplně nepatří, jelikož byla zvolena jako národní vláda v rámci Československa a po rozdělení zemí a zániku vlády federální jen plynule přešla do vedení nově vzniklé republiky, stejně jako tomu bylo na Slovensku s vládou Vladimíra Mečiara. Druhá Klausova vláda zvolená v prvních ryze českých parlamentních volbách v roce 1996 už takové štěstí neměla a padla po aféře týkající se financování ODS a odchodu koaličních partnerů koncem roku 1997.

Rok 1998 byl prvním rokem, v němž Česku vládla úřednická vláda, konkrétně vláda tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského. Tu po půl roce vystřídal Zemanův kabinet vládnoucí na základě kontroverzní opoziční smlouvy celé čtyři roky. Po Zemanovi se stal premiérem jeho nástupce na postu předsedy ČSSD Vladimír Špidla, nicméně jeho vláda padla po prohraných volbách do Evropského parlamentu po dvou letech v roce 2004. Ani Stanislav Gross, který se stal v témže roce nejmladším premiérem v historii země, neměl se svou vládou štěstí a neudržel jí ani jeden celý rok. Demisi Gross podal v dubnu kvůli aféře s pochybným financováním svých nemovitostí a zázračným zbohatnutím na burzovních obchodech.

Grosse vystřídal v křesle předsedy vlády Jiří Paroubek, který sice v nadcházejících sněmovních volbách v roce 2006 dosáhl nejlepšího výsledku v historii ČSSD, nicméně ani to nestačilo na sestavení vlády, v jejímž čele stanul předseda vítězné ODS Mirek Topolánek. První Topolánkova vláda nezískala ani důvěru Poslanecké sněmovny a té druhé byla uprostřed českého předsednictví v radě EU v roce 2009 vyslovena nedůvěra, což bylo považováno za mezinárodní ostudu. Česko spravoval druhý úřednický kabinet, tentokrát vedený Janem Fischerem až do voleb v roce 2010, v nichž Paroubkova ČSSD sice zvítězila, ale vládu opět sestavila druhá ODS spolu s TOP09 a novou stranou Věci veřejné.

V čele vlády zvolené v roce 2010, která sama sebe nazývala "vládou rozpočtové odpovědnosti", stanul nový předseda ODS Petr Nečas přezdívaný Pan Čistý. Jak se ale po třech letech ukázalo, Nečas nebyl tak čistý a nechal svou tehdejší milenku Janu Nagyovou špehovat svou manželku Radku, což ho stálo nejen pád vlády, ale i dodnes trvající spor před trestním soudem, kde je spolu s Nagyovou, dnes už Nečasovou, v roli obžalovaného. Po Nečasově demisi prezident Miloš Zeman překvapil jmenováním třetí úřednické vlády, do jejíhož čela jmenoval svého blízkého přítele a dnešního guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. I zbytek ministrů tvořily osoby ze Zemanových nejbližších kruhů, což vedlo k velké nelibosti jak bývalých stran vládnoucí koalice, tak opozice a Rusnokova vláda tak vládla do předčasných voleb v roce 2013 bez vyslovené důvěry.

Volby v roce 2013 vyhrála opět ČSSD vedená Bohuslavem Sobotkou, který uzavřel koalici s druhým nejsilnějším hnutím ANO vedeným Andrejem Babišem a ještě s KDU-ČSL. Spory mezi Sobotkou a Babišem nabíraly na intenzitě, premiér Babiše jakožto ministra financí vyzval k vysvětlení podezřelých daňových operací a původu svého majetku a když to Babiš odmítl udělat, namísto jeho očekávaného odvolání zvolil Sobotka radikální cestu demise celé vlády. Té chybělo do konce volebního období jen půl roku. Nyní je otázkou, jak se k demisi postaví Miloš Zeman jako prezident, může Sobotku nechat dovládnout do již vyhlášených říjnových voleb, ale i tak by konec čtyřletého funkčního období Sobotkovy navždy kalil fakt, že dovládl v demisi.

Jak může Zeman ovlivnit současnou situaci a co může po Sobotkově demisi následovat, se dozvíte ZDE.

Podobné články

Doporučujeme

Další články