Děkujeme, odcházíte: Komunisté se poprvé od svého založení nedostali do sněmovny, česká levice skomírá – G.cz
Vyhledávání

Děkujeme, odcházíte: Komunisté se poprvé od svého založení nedostali do sněmovny, česká levice skomírá

Zdroj: reprofoto, https://www.youtube.com/watch?v=Vt7oBKTa9-M

Letošní volby přinesly mnoho překvapení. Jedním z nich je i skutečnost, že se komunisté poprvé od svého založení nedostali do sněmovny. Tradiční levicová politická strana ve volbách nezískala ani čtyři procenta, a poputuje tedy mimo Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, stejně jako sociální demokracie (ČSSD). Jedná se o definitivní konec české levice?

Jan Fiedler
Jan Fiedler 13.10.2021, 15:47

1921

Komunistická strana Československa (KSČ) byla založena 16. května roku 1921, je tomu tedy již více než sto let. Jednalo se o typickou levicovou stranu „revolučního“ komunistického hnutí v Evropě, které bylo postaveno především na myšlenkách Karla Marxe a Friedricha Engelse.

Počínaje vydáním komunistického manifestu 21. února v revolučním roce 1848 začalo „strašidlo komunismu“ opravdu obcházet Evropou a svou roli hraje (po celém světě) dodnes. Na nechvalně proslulou KSČ v porevolučním období volně navázala „transformovaná“ KSČM, která se však nikdy nezvládla zcela vypořádat se svou minulostí, stejně tak se nedokázala distancovat od předlistopadového režimu – zejména pak někteří z viditelných a předních členů strany.

KSČM nepochybně patřila k tradičním stranám, které často tak rád jmenoval dosavadní premiér Andrej Babiš. Zejména pak ale patřila k tradiční české polistopadové levici, spolu s dalším bývalým gigantem české politiky – se sociální demokracií (ČSSD). I ta ale po letošních volbách končí pod pětiprocentní hranicí, a tedy mimo Poslaneckou sněmovnu PČR.

Chabá kampaň a (ne)hustá dvojka

Těžko v tomto bezprostředním povolebním čase soudit, kde se stala chyba a z jakého důvodu se nepodařilo oběma stranám oslovit levicové voliče se silnějším sociálním cítěním. U komunistů to může být jednak nevyrovnáním se s minulostí či chabá a nevýrazná politická kampaň – nebo jednoduše českým voličům po více jak třiceti letech došla trpělivost.

U ČSSD je těch možných důvodů na první pohled více. V první řadě byla sociální demokracie v posledních letech téměř bezprostředně u moci, ačkoli to vlastně v důsledku nebylo poznat a ze svého sociálního programu mnohé neprosadila. Dále může jít o špatně sestavené programové zásady, bizarní a nedostatečnou předvolební kampaň, nevýrazného lídra a v neposlední řadě také o hustou dvojku Stropnického a Maláčové, jejichž videa připomínala spíše snahy z období normalizace a oslav bolševismu než svěží přístup moderní evropské levice, který by byl žádoucí.

Smrt české levice?

ČSSD jednoduše v posledních letech naprosto skomírala, lidově řečeno: „všechno bylo špatně“ – od příšerných politických transparentů a nevkusných stranických polotriček až po více než nedostatečné výkony ve vládě. Pokud se sociální demokracie ještě někdy chce ocitnout zpátky nad pěti procenty, bude muset vložit plné úsilí do kompletní transformace celé strany – od základů až po střechu, a to včetně výměny některých zrezlých dílů (čtěte „neschopných členů“).

Těžko říci, jestli je podobná „naděje na znovuzrození“ reálná i u komunistů. Ti ovšem svůj boj zřejmě prohráli již na počátku 21. století, když se strana přiklonila ke konzervativnímu přístupu v čele s Vojtěchem Filipem. Ten dlouhodobě nikam vést nemohl, namísto snah o opravdovou reformu strany v čele například s Miloslavem Ransdorfem či Jiřím Svobodou. Marta Semelová oslavující a obhajující Klementa Gottwalda jednoduše zřejmě nebyla tím pravým ořechovým, stejně tak hysterická Kateřina Konečná, jež hovořila o KSČM jako o nejdemokratičtější straně v parlamentu. Vystupování některých členů naprosto sebevědomě hraničilo s představením absurdního dramatu, přitom někteří umírněnější členové (Jiří Dolejš) jistě mohli stranu udržet naživu o něco déle.

Nutno podotknout, že po volebním debaklu komunistů po celé zemi započaly bujaré oslavy – pochopitelně ze strany odpůrců komunismu, kterých je v republice vzhledem k volebním výsledkům (konečně) drtivá většina.

Podobné články

Doporučujeme

Další články