David Livingstone není jen objevitel Viktoriiných vodopádů a jezera Malawi, bojoval také proti otrokářství a šířil evangelium – G.cz
Vyhledávání

David Livingstone není jen objevitel Viktoriiných vodopádů a jezera Malawi, bojoval také proti otrokářství a šířil evangelium

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Před 207 lety se ve Skotsku narodil David Livingstone, opravdová legenda mezi cestovateli. Byl mimo jiné lékařem, misionářem a na svých cestách bojoval proti otroctví. Velice zásadně se podílel na zmapování rozsáhlých oblastí afrického kontinentu. Dnes je znám zejména díky objevení Viktoriiných vodopádů, čímž se nesmazatelně zapsal do historie.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 19.3.2020, 09:18

David Livingstone šířil křesťanství i v Africe

David Livingstone se narodil 19. března roku 1813 ve skotském Blantyre a jelikož byla jeho rodina silně věřící, studoval na Glasgowské univerzitě náboženství, lékařství a řečtinu. Po absolvování školy se odebral do Londýna, kde začal pracovat pro Londýnskou misionářskou společnost. Ačkoli se měl nejprve účastnit misií v Číně, sledem událostí se v roce 1840 vypravil s kolegou Robertem Moffatem přes zastávku v Jižní Americe do Jižní Afriky. S prací misionáře se seznamoval na stanici Kuruman, ležící na území dnešní Botswany. Mimo jiné se zde také setkal s Moffatovou dcerou Marií, se kterou se v roce 1845 oženil. Společně s ní se poté vydal na sever, kde založil misijní stanice Kolobeng a Mabotsa.

Livingstone byl domorodci podceňován

Afrika pro Livingstona znamenala nový svět, nové příležitosti a nový elán do života. Začal velice urputně cestovat, ačkoli od toho byl mnohdy odrazován domorodými obyvateli, kterými byl podceňován. V roce 1849 se mu podařilo přejít poušť Kalahari a během cesty objevit částečně slané jezero Ngami, ležící v deltě řeky Okavango v Botswaně. O dva roky později se vydal na další cestu opět na sever, tentokrát ovšem se svojí ženou a čtyřmi dětmi. Podél řeky Chobe směřovali až k řece Zambezi, naneštěstí Marie onemocněla malárií a musela odcestovat i s dětmi do Anglie. Livingstone tak zůstal v Africe sám, ale i přesto nezapomínal na své misionářské poslání a dál šířil v divokém světě Afriky křesťanské evangelium.

Jako první Evropan přešel Afriku napříč

Velice významnou expedici podnikl v letech 1853 až 1856. Stal se prvním Evropanem, který přešel celou Jižní Afriku ze západu na východ, konkrétně z Luandy v Angole až do Quelimane v Mosambiku. Během této dlouhotrvající expedice se mu podařilo 16. listopadu roku 1855 objevit obrovské vodopády na řece Zambezi, které Livingstone pojmenoval po britské královně Viktorii. Tak se díky tomuto skotskému cestovateli zapsal do map jeden z největších zázraků přírody jako Viktoriiny vodopády. Jedná se o jedny z největších vodopádů na světě, které v roce 1875 prozkoumal také český cestovatel Emil Holub, jenž je také autorem jejich první mapy a samostatné publikace. Jejich šířka je neuvěřitelných 1800 metrů a tekoucí voda, jejíž průměrný průtok je 1400 m3/s, padá do kaňonu z výšky 120 metrů. Když se Livingstone navrátil 9. prosince roku 1856 do Evropy a referoval o svých objevech Královské zeměpisné společnosti, dostalo se mu významného uznání – v roce 1858 ho dokonce přijala královna Viktorie.

Objevil také jezero Malawi

Během pobytu v Anglii sháněl finanční prostředky, aby mohl 10. března roku 1858 znovu odplout do Afriky, tentokrát ve společnosti bratra Charlese a manželky. Livingstone se vydal na další výpravu po řece Zambezi. Se svými společníky se přepravovali pomocí kolesového parníku proti toku řeky. Výprava mimo jiné objevila a prozkoumala 16. září roku 1859 jezero Njasa, dnes známé pod názvem Malawi. Na svých cestách se Livingstone často setkával s různými projevy otrokářství. Několikrát viděl trhy s otroky i lodě převážející zotročené domorodce a snažil se proti těmto jevům ve jménu víry bojovat a otroky osvobozovat.

V Londýně byl prohlášen za nezvěstného

Livingstone často cestoval mezi Anglií, Indií a Afrikou, nejčastěji kvůli získání finančních prostředků pro možnost podniknout další výpravu. V Anglii se většinou příliš neohřál, vydělal svými přednáškami peníze, které ihned využil na cestu do Afriky a pokrytí expedice. Dalším cílem, který si Livingstone stanovil, bylo objevení pramenu řeky Nilu. Na své cestě k pramenu této posvátné řeky objevil jezera Mwera a Tanganika. Jezero Tanganika je nejhlubším (1470 metrů), nejvodnatějším a druhým největším jezerem v Africe. Navíc se Livingstonovi podařilo potvrdit, že jezero Bangweulu je zdrojnicí pro řeku Kongo, čímž tehdy objasnil obrovskou vodnatost této řeky. Další průběh výprav zhoršovalo Livingstonovo zdraví a jelikož o sobě dlouho nepodával žádné zprávy, byl v Londýně prohlášen za nezvěstného, což iniciovalo sira Henryho Mortona Stanleyho k tomu, vydat se Livingstona hledat. Když Stanley v roce 1871 Livingstona nalezl, pronesl slavnou větu: „Doktor Livingstone, jak předpokládám.“

Livingstonovi byl dopřán pravděpodobně nejdelší pohřební pochod

I přes nepříznivé zdraví se Livingstone opět vydal hledat prameny Nilu, konkrétně se vypravil směrem k již známému jezeru Bangweulu. Zcela vysílen ovšem na své cestě 1. května roku 1873 zemřel. Traduje se, že domorodci pohřbili Livingstonovo srdce pod strom, pod kterým naposledy vydechl. Domorodí Afričané se s jeho tělem vydali na pohřební pochod v rozsahu 1500 km a až po pěti letech bylo tělo dovezeno do Anglie, kde bylo ve Westminsterském opatství pohřbeno. Livingstone celý život šířil křesťanské hodnoty, pomáhal otrokům, ale zejména cestoval a objevoval, což shrnuje i jeho nejznámější výrok: „Půjdu kamkoliv, pokud je to dopředu.“

Podobné články

Doporučujeme

Další články