Covid - 19 si dovolenou nevzal. Jak velký je to zabiják a vakcína na dohled? – G.cz
Vyhledávání

Covid - 19 si dovolenou nevzal. Jak velký je to zabiják a vakcína na dohled?

Zdroj: Pixabay.com/Gerd Altmann, Freiburg/Deutschland

Prázdniny jsou v plném proudu. Covid – 19 si ale prázdniny nedal, jak se ukazuje, a to v zásadě celosvětově. V Česku je k dnešnímu dni přes pět tisíc nemocných, aktuálně se uvádí stav 5 046. Vědci také zveřejnili další informace na téma, jak moc je nové onemocnění vlastně smrtící. Zároveň ale v těchto dnech zaznívají i zprávy pozitivnějšího charakteru týkající se účinné vakcíny.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 22.7.2020, 10:52

Korona prázdniny evidentně nemá

Česko se i nadále potýká, stejně jako zbytek světa, s koronavirovou pandemií. Nakažených je u nás nyní vůbec nejvíc od vypuknutí nákazy, která se k nám dostala na začátku března. Nejhorší situace zůstává i nadále v Moravskoslezském kraji, kde také znovu vládnou zostřená bezpečností opatření, a to i přes důrazné protesty tamějších obyvatel. Nové ohnisko se ale objevilo i v Praze, když se ukázalo, že více než 60 lidí se nakazilo na oslavě v jednom pražském klubu. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že u valné většiny nakažených má nemoc lehký průběh – naštěstí. Hospitalizovaných je nyní 148 pacientů, přičemž těžký průběh onemocnění jich má 20. Epidemiolog a vládní zmocněnec Roman Prymula je i nadále přesvědčen, že má Česko situaci pod kontrolou a v rozhovoru pro Blesk Zprávy uvedl, že není problém, že se nákaza dostane mezi zdravé v produktivním věku a zmínil třeba horníky. Obává se ale, že by se onemocnění nestalo mezi lidi z rizikových skupin. I z toho důvodu je prý nutné v lokálních ohniscích veřejnost masivně testovat. Prymula také stále nabádá občany, aby byly obezřetní při cestování. Nákazu si můžou přivézt i z destinací, které jsou aktuálně vnímané jako bezpečné, jako je například Slovensko nebo Polsko. Cestovat rozhodně nedoporučuje do států jako je Egypt nebo Turecko.

Jak moc je covid - 19 smrtící?

V souvislosti s novým typem koronaviru se samozřejmě stále rojí značné množství otázek, na jejichž zodpovězení pracuje nespočet vědeckých týmů na celé Zemi. ČTK dnes zveřejnila zprávu z Londýna o tom, jak moc je nemoc covid – 19 smrtící. Vědci nejprve analyzovali údaje o šíření nákazy na výletních lodích a později průzkumy tisíců lidí v ohniscích covidu-19. Nyní provedli desítky studií, aby vypočítali úmrtnost nakažených s touto chorobou, jak napsal zpravodajský server The Wall Street Journal.

Tento výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že covid-19 zabíjí asi 0,3 až 1,5 procenta nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento. To znamená, že z každých 1000 nakažených lidí pět až deset průměrně zemře. Odhad tak naznačuje, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezónní chřipka, ale není tak smrtící jako ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech. Alespoň to nás trochu uklidňuje. Na druhou stranu ale koronavirus zabíjí více lidí než smrtelnější nemoci, částečně proto, že je nakažlivější. "Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je - a covid-19 je velmi nakažlivý," řekl Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby. "Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z covidu-19 tak nebezpečnou chorobu," dodal.

Virem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 miliónu lidí, z nichž více než 609.000 zemřelo - téměř čtvrtina v USA, jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených. Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je vyšší, než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů covidu-19 se do statistik nedostane, uvádějí vědci. V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že na začátku května na každý potvrzený případ covidu-19 připadlo zhruba deset nepotvrzených.

Jiní vědci zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se vědci stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.

Úmrtnost se liší - a často výrazně - v závislosti na takových faktorech, jako je věk, pohlaví a zdravotní stav. Přístup ke zdravotní péči a její kvalita také mohou hrát roli.

Poměr úmrtnosti kolem 0,6 procenta je šestkrát vyšší, než 0,1 procento u běžné sezónní chřipky. Nemoci, jako je SARS, MERS či ebola, jsou mnohem smrtelnější - úmrtnost na ně dosahuje zhruba deset až 50 procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí, než na covid-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11.300 lidí.

Vakcína na dohled?

Svět proto svádí nelehký závod s časem v oblasti vývoje účinného léku a také očkovací vakcíny. Právě lepší léčba v budoucnu by mohla úmrtnost snížit, ale přetížený nemocniční systém ji může naopak zvýšit, uvedl Gideon Meyerowitz-Katz, epidemiolog Univerzity ve Wollongongu. Vědecké týmy ve všech koutech světa intenzivně na nové vakcíně pracují. Zdá se, že na dobré cestě jsou například v britském Oxfordu, kdy právě tam vyvíjená oxfordská vakcína ChAdOX1 nCoV-19 proti nemoci covid-19 vyvolala u stovek lidí imunitní reakci, která zajišťuje očkovaným ochranu. Sdělil to v lékařském časopisu Lancet před pár dny ředitel Jennerova institutu při Oxfordské univerzitě Adrian Hill, kde na očkovací látce pracují. Podle vědce se v těle vytvářejí neutralizující protilátky proti proteinu, jímž se koronavirus napojuje na buňky v těle, aby se v nich replikoval. Tyto protilátky jsou důležité pro zablokování šíření infekce. Vakcína navíc vyvolala reakci T-lymfocytů, které pomáhají bojovat s nákazou. Právě tato vakcína je již ve finální třetí testovací fázi, kdy se zkoumá její účinnost proti skupině lidí, kteří dostávají placebo. Testuje se nejen v Británii, ale také například ve velmi zasažené Brazílii.

Do třetí fáze jdou s další vakcínou také v USA. Výzkumu by výrazně pomohli dobrovolníci, kteří by se nechali covidem – 19 nakazit. Skupina výzkumníků včetně 15 laureátů Nobelovy ceny proto vyzvala americký Národní institut zdraví, aby umožnil vystavit dobrovolníky nákaze. Podle vědců by toto celé pomohlo rychleji se ujistit o účinnosti zkoušených látek.

Pod výzvou je podepsaný i zástupce Oxfordské univerzity. „Pokud by pokusy bezpečně a efektivně urychlily vývoj vakcíny, pak by se jednalo o pádný argument proti tomu, že vystavit dobrovolníky koronaviru by bylo neetické,“ stojí v dokumentu. Riziko vážných komplikací po vystavení koronaviru je pro případné dobrovolníky menší než například v případě porodu, tvrdí vědci. A dobrovolníci, kteří chtějí vědě a lidstvu pomoci se opravdu hlásí – je jich již kolem 30 tisíc, a to ze 140 zemí světa.

Výsledky svého bádání na tomto poli oznámilo také Rusko – i ono oznámilo, že vyvinulo vlastní vakcínu proti koronaviru. Podle listu Kommersant všichni dobrovolníci, kteří se jí nechali naočkovat, získali imunitu proti covidu-19 a cítí se „normálně“. Z kliniky, kde se vakcína testovala, propustili první skupinu minulý týden, druhou skupinu v pondělí. První skupina přitom dostala jednu dávku vakcíny, druhá dvě. Rusko je podle Univerzity Johnse Hopkinse čtvrtou nejpostiženější zemí světa z hlediska absolutního poštu potvrzených případů. A bylo to právě Rusko, které před časem nařkly Británie, USA a Kanada, že ruští hackeři napadli badatelské týmy zmíněných zemí. Ve stejném podezření je ze strany Američanů také Čína. Tak uvidíme, kdo bude nakonec první. Už aby to ale bylo, říkáme si.

Podobné články

Doporučujeme

Další články