„Odejdu z politiky“ je mantra, kterou jsme z úst současného prezidenta slyšeli už mnohokrát. Opakovaně sliboval, že bude na své chalupě na Vysočině objímat stromy. Jenže nám opakovaně lhal.
Tohle je pouták z první strany Lidových novin, odkazující na velký rozhovor uvnitř listu. Miloš Zeman se v něm v únoru 2001 mimo jiné vyjádřil i ke svému plánovanému odchodu z veřejného života do ústraní. Řekl: „Nejsem Jan Ruml, který desetkrát prohlásil, že odejde z politiky, a smrdí v politice dál. Já jsem to prohlásil jednou a zatím jsem všechny své sliby splnil. Splním i tento. To, co jsem si mohl odpracovat, jsem si odpracoval, a tím to končí… součástí manažerských schopností je nejen umění přijít, ale i umění odejít.“
Zeman ale ten slib nesplnil. Odejít neuměl – jeho nabubřelé ego ho nutilo v politice smrdět dál. Ani ne za dva roky (v lednu 2003) už kandidoval na českého prezidenta. Přímá volba občany tehdy ještě neexistovala, takže ho volili poslanci. V souboji s dalšími dvěma kandidáty (Václav Klaus, Jaroslava Moserová) Zeman naprosto propadl. V tajné volbě byl vyřazen už v prvním kole.
Překvapivě nízký počet hlasů naznačoval, že Zemana nevolili ani někteří poslanci jeho mateřské ČSSD a Zeman později mluvil o „sedmadvaceti zrádcích“. Když se ukázalo, že volbu projede, ani nepočkal na zveřejnění oficiálních výsledků. Zhrzeně utekl z Hradu na Vysočinu jako zpráskaný pes. Tady je video:
I tehdy Zeman tvrdil, že se do politiky už nevrátí. V ústraní na chalupě ale žít neuměl. Sžíral se pomstychtivostí a touhou opět stanout v záři reflektorů. Jeho malá dušička obsesivně toužila po zájmu médií, potřásání rukou se světovými politiky a dalších atributech moci. Chtěl úspěch za každou cenu, bez ohledu na to, kým se obklopí a kdo to celé zaplatí. Na podzim 2009 proto jeho příznivci s finanční podporou ruské ropné společnosti založili Stranu Práv Občanů ZEMANOVCI. V listopadu 2010 se Zeman stal jejím čestným předsedou. Výsledek známe: v lednu 2013 a poté v lednu 2018 byl Zeman hloupější částí české populace zvolen prezidentem. Za ruské peníze, zopakujme.
Miloš Zeman se dnes bezesporu opájí pocitem, jak „všem ukázal“. Po svém druhém zvolení prezidentem řekl: „Už nemůžu prohrát.“ Ve skutečnosti ale prohrál už v únoru 2001, kdy v Lidových novinách o svém odchodu z politiky lhal, jako když tiskne. Shrňme, že Zeman je jako smrdutý prd. Vyvětráte ho oknem a vrátí se vám dveřmi Vladislavského sálu.
A TADY si přečtěte o deseti věcech, které se stanou na Zemanově státím pohřbu.