V seriálu Jana Müllera, který bude na stránkách G.cz vycházet, se také dozvíte, co může každý udělat pro to, aby ho příští finanční krize nezastihla jako tu ovci čekající na porážku. Je toho překvapivě hodně, co se dá udělat, i když nejste žádný milionář.
Zároveň se v seriálu dočtete o dalších fenoménech, které mohou způsobit prudké snížení naší životní úrovně. Nemluvíme tady o globálním oteplování, hrozbě terorismu a dalších stále omílaných hrozbách. Podíváme se na rizika, kterým se vzhledem k jejich závažnosti věnuje pozoruhodně malá pozornost.
Je to třeba hrozba solární bouře, která může způsobit globální výpadek elektrického proudu. Nebo nástup umělé inteligence, které během pár desítek let může připravit o práci velkou část lidí. Nebo málo prozkoumaný vliv elektromagnetického záření, kterému jsme v posledních letech masivně vystaveni.
Dozvíte se, jak se na všechny tyto změny připravit. Jak funguje „ekonomika selského rozumu“. Jak se alespoň částečně „odpojit od systému“. A hlavně, co dělat, abychom se ze všech vymožeností moderní doby úplně nezbláznili.
Poučení z roku 2008
Již jednou byl svět jen kousek od zhasnutí bankomatů. „Cítili jste ten strach a paniku. Nikdo na světě, kdo řídil nějakou firmu, nemohl vědět, zda právě neztrácí schopnost fungovat,“ řekl o krizi v roce 2008 někdejší americký ministr financí Timothy Geitner. Přestože se o tom později v mainstreamových médiích moc nepsalo, v září 2008 řešilo americké ministerstvo financí, že když okamžitě nenaleje do problémových bank několik set miliard dolarů, systém zkolabuje. „Pokud bychom to neudělali, bankomaty by přestaly fungovat,“ řekl šéf týmu amerického ministerstva financí, které připravili záchranný plán pro banky.
Bill Bonner, který vlastní globální poradenskou síť Agora, a předpověděl už pád SSSR, krach na japonské burze i realitní bublinu vedoucí ke krizi v roce 2008, dnes vydává knihy o tom, že bohatí lidé, kteří vědí, která bije, hromadí hotovost. Radí investovat do drahých kovů, nemovitostí mimo města a nezávislého farmaření. Řada dalších expertů radí k velké opatrnosti na přehřátých akciových nebo realitních trzích.
Nemusíte hned běžet do banky a nacpat peníze pod matraci. Ale začněte uvažovat o tom, co byste dělali, kdyby vám bankomat zítra nedal peníze. To nejsou žádné konspirační teorie. Předloni se to stalo v Řecku, kde bankomaty vydávaly jen 60 euro denně. Nebo v roce 2001 v Argentině, kde banky omezily pohyb na účtech klientů celý rok. V největší demokracii světa, v Indii, loni přes noc přestaly platit nejpoužívanější bankovky. Přes všudypřítomné reklamy na všemožné úvěry a plnění snů to možná není moc vidět, ale globální ekonomika roku 2017 je jako náklaďák s hořlavinou, který se řítí po hrbolaté cestě.
TADY najdete svědectví šéfky americké centrální banky, šéfů velkých investičních fondů a politiků, kteří vzpomínají na horké léto 2008. A příště se zaměříme na to, jak poznat když se blíží krize.