1. Einstein propadal z fyziky.

A. E. ve 12 letech, rok 1891. www.alberteinsteinsite.com Pravda je, že Einstein byl premiant. Z fyziky a matematiky neměl pětky, jak se stále dokola mylně omílá, ale dokonce šestky! Neboli nejvyšší a nejlepší možnou známku, které mohl v tehdejším známkovacím systému švýcarských škol dosáhnout.

2. Voda vypouštěná z vany nebo umyvadla se stáčí vždy v jednom směru na severní polokouli a v opačném směru na jižní polokouli.

Prý za to může Coriolisův efekt (viz níže). Pravda je taková, že Coriolisova síla nemá na vodu ve vaně (nebo na toaletě) žádný vliv. Neboť její vliv na tak malý vír, jaký může vypouštěná voda v umyvadle utvořit, je tak nepatrný, že ji přehluší jiné síly. Na směru otáčení vodního víru tudíž nemá vliv Coriolisova síla, ale například tvar a sklon odpadního potrubí, tvar a sklon dna nádoby, z níž voda vytéká, či nastavení trysek od výrobců toalet.

3. Zákon pěti vteřin

5 second rule u nás možná není tak rozšířený jako v anglosaských zemích, nicméně tento mýtus tvrdí, že pokud stihnete zvednout upuštěnou potravinu do pěti vteřin, můžete ji v klidu sníst, protože nestihne být kontaminována. Omyl. Bakterie potravinu ovládnou do dvou vteřin, nemáte tedy šanci zvednout ji ze země včas. Jediný zákon, který se vyplatí dodržovat je: před další konzumací umyjte vše, co vám upadlo a vyhoďte všechno, co upadlo a umýt to nelze.

4. Coca-Cola do druhého dne rozpustí vhozenou minci.

Coca-Cola je opředena hned několika mýty. Žádný z nich není pravdivý. Takže ne, Coca-Cola opravdu nerozpustí minci ani steak a nebyla původně zelená. Zelená byla kdysi lahev Coca-Coly, ale nápoj má stejnou barvu, tedy tmavě hnědou, už od roku 1886, kdy byl poprvé představen. Stalo se tak v americké Atlantě a sklenička dnes tolik oblíbené limonády stála 5 centů.

5. Bez hlavy se nedá žít.

www.miketheheadlesschicken.org Ale dá. Důkazem budiž kohout jménem Mike. Příběh bezhlavého kohouta Mika začal 10. září roku 1945 v americkém Coloradu. Farmář Lloyd Olsen šel zabít kohoutka k obědu. Pan Olsen kohoutkovi usekl hlavu, ta dopadla na zem, ale zvíře přežilo. Farmář nechal kohouta být, domníval se, že do rána umře, a tak zabil jiného kohouta. Když ráno přišel do kurníku, kohoutek žil a zvláštními pohyby se snažil sezobnout zrní. To bez hlavy samozřejmě nešlo. Lloyd Olsen se pokusil Mika krmit uměle. Pomocí kapátka mu vpravoval jídlo přímo do jícnu. Kohoutek měl údajně nejraději směs mléka a zrní.

www.miketheheadlesschicken.org Jak je ale možné, že Mike přežil? Když mu pan Olsen usekl hlavu, minul krční tepnu. Kohout tak nevykrvácel. Slepice mají většinu důležitých funkcí (jako je dýchání, reflexy apod.) uložené v mozkovém kmeni – nejodolnější části mozku. A tu pan Olsen neusekl... Důležité části mozku a jedno ucho tak zůstaly zachovány a Mike tak žil vlastně docela normální život. Dokonce se pokoušel kokrhat – ale to mu příliš nešlo. Vydával spíš bublavé zvuky, jimiž děsil lidi.

www.miketheheadlesschicken.org Mike se stal brzy celebritou po celé Americe. Lloyd Olsen na něm dokázal docela dobře zbohatnout. Vozil kohoutka po poutích a vybíral za možnost spatřit tento div světa velké peníze. V době největší slávy dokázal kohoutek Mike vydělat svému pánovi v přepočtu asi milion korun měsíčně. Reportáže o Mikeovi se objevily i v časopisech Time nebo Life. Hodně Američanů se snažilo Mikeův osud napodobit. Schválně sekali kuřatům, kohoutům a slepicím špatně hlavy. Padaly hlavy stovkám kurů, ale žádný z nich nepřežil více než jeden den. Mike byl fenomén.

www.miketheheadlesschicken.org I nesmrtelný Mike byl smrtelný. Zemřel v březnu v jednom motelu ve Phoenixu. Pan Olsen zapomněl na turné krmicí a čisticí soupravu a když se Mike o půlnoci začal dusit, neměl jak a čím mu pomoct. Kohoutek žil s hlavou pět a půl měsíce, bez hlavy celých 18 měsíců. Mike ale stejně žije dál. V jeho rodném městečku Fruita se každoročně koná Oslava bezhlavého Mika. Samozřejmě v den, který připomíná výročí stětí jeho hlavy... Bez hlavy přežijí nejen slepice, ale i švábi. Zatímco useknutí hlavy u člověka vede k extrémní ztrátě krve a poklesu krevního tlaku, takže k srdci se nedostane dost kyslíku. Vykrvácíte k smrti. Navíc lidé dýchají pomocí nosu a úst, které jsou na hlavě – a jejich ovládání má na starost mozek, který je také v hlavě. Další příčinou smrti je to, že bez hlavy člověk nemůže přijímat potravu, tudíž by zemřel hlady. A to ani nemluvě o tom, že na hlavě máme všechny smyslové orgány s výjimkou hmatu... Švábi ale nemají krevní tlak podobný lidskému. To znamená, že když jim useknete hlavu, jejich krk se zatáhne a nedojde k žádnému nekontrolovanému krvácení. Bezhlaví švábi neřeší ani problém s dýcháním; kyslík se do jejich těla totiž nedostává ústy nebo nosem, ale průduchy v každé části těla. Přijde-li tedy šváb o průduchy na hlavě, má na těle ještě spoustu dalších. Když nestačí useknout hlavu, co se tedy musí stát, aby se šváb definitivně odebral do neživota? Dokud ho něco nesežere, tak šváb žije. Někam si zaleze a nic nedělá. Ale žije. Většinou ho však v takovém stavu nakazí nějaká bakterie nebo virus – a pak (konečně) zemře.

6. Je to pravda, důkazem je, že si to myslí všichni.

Další fatální omyl. To, že si všichni myslí totéž, je jen důkazem, že nikdo nepřemýšlí.

A ještě si řekneme, co je to Coriolisův efekt. Měli jsme to ve fyzice a samozřejmě jsme to zapomněli.

Zjednodušeně řečeno, každé těleso, které se po povrchu Země pohybuje nějakou rychlostí, je vlivem Coriolisovy síly stáčeno od svého původního směru. Tato síla je kolmá na směr pohybu, míří od něj vpravo a je tečnou ke kouli, která představuje Zemi. Směr této síly se liší v závislosti na směru pohybu tělesa a v závislosti na tom, na jaké polokouli Země se těleso pohybuje: 1. pohybuje-li se těleso na severní polokouli v severojižním směru, je strháváno vlivem Coriolisovy síly vpravo od svého původního pohybu 2. pohybuje-li se těleso na jižní polokouli v severojižním směru, je strháváno vlivem Coriolisovy síly vlevo od svého původního pohybu. Významné a jasně viditelné jsou projevy Coriolisovy síly v meteorologii. Na severní polokouli se otáčejí tlakové níže vždy doleva a tlakové výše doprava, na jižní přesně opačně. Coriolisova síla má vliv i na mořské proudy. Coriolisova síla se uplatňuje i při střelbě na velké vzdálenosti, kdy kulka vypálená z hlavně pušky bude odkláněna od svého původního směru. Střelec s touto silou tedy musí počítat. Na severní polokouli bude mít střela tendenci stáčet se doprava, na jižní polokouli naopak doleva. Na severní (resp. na jižní) polokouli dochází v důsledku existence Coriolisovy síly k většímu opotřebovávání pravých (resp. levých) kolejnic jednosměrných tratí, neboť vlak pohybující se danou rychlostí je na tuto stranu přitahován. Na severní (resp. na jižní) polokouli dochází v důsledku její existence k většímu podemílání pravých (resp. levých) břehů řek. Voda proudící určitou rychlostí je opět k tomuto břehu přitahována.

A TADY se dozvíte, jestli byla dřív slepice, nebo vejce.