"Kdo neskáče, není Čech" prý bude název nového pořadu ČT z fotbalového prostředí. Webu mediar.cz to prozradila mluvčí ČT Alžběta Plívová. Mělo by jít o žánr docusoap, tedy o hranou komediální fikci. Hloupější název si už veřejnoprávní médium vybrat nemohlo, a to hned z pěti  důvodů:  

1. Hymna lůzy

  Ten pokřik vznikl v červenci 1996, kdy v Praze davy slavily stříbrnou medaili českých fotbalistů na mistrovství Evropy. Co se dělo dál? "Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop!" zvolaly desetitisíce rozdováděných „fanoušků", napodobily Pepka Vyskoče, zmlátily německého turistu a moravského tramvajáka, rozbily výlohy, zdemolovaly pár automobilů a co bylo po ruce," napsal časopis Týden. A s touhle lůzou nás teď chce Česká televize spojovat?  

2. Fašistoidní kolektivismus

Kdo nehajluje, není Němec! Ten pokřik je esencí kolektivismu, na kterém stavěl nacismus, komunismus a další totalitní režimy. Nedává vám totiž na výběr a jinými slovy říká: "Pokud nejsi s námi, jsi proti nám!" Inteligentní člověk přece nebude nablble křepčit jen proto, aby ho ostatní nezavrhli. Připomíná nám to scénu z Čapkovy Bílé nemoci, ve které je doktor Galén ubit rozvášněným davem jen proto, že odmítl s ostatními provolávat slávu válce. Davové emoce se nám z principu hnusí a navíc si myslíme, že je to přesně obráceně. Neskákáním člověk vyjadřuje neochotu nechat se strhnout ke stádnímu chování. Prostě: "Kdo neskáče, není blb."  

3. Nesmyslnost

  Ten pokřik je nesmyslný – kdo neskáče, ten prostě jen neskáče. Když zůstanete oběma nohama stát pevně na zemi, nepřestanete tím být Čechem ani o chlup. Že tohle neví blbý papoušek bychom ještě pochopili, ale že to nevědí v České televizi?  

4. Urážka vozíčkářů

Tento muž neskáče. Nikoliv proto, že je černý, i Čech může být černý, ale proto, že prostě nemůže. Foto: Profimedia.cz V celé řadě oblastí vycházíme vstříc hendikepovaným. Stavíme přechody se zvukovou signalizací pro slepce, budujeme bezbariérové vstupy, v autobusech máme sedačky pro invalidní a staré lidi. A Česká televize teď jinými slovy říká: "Kriplové na vozíčku, vy mezi nás nepatříte!" Když něco podobného řekne holohlavý idiot na Spartě, je to na pováženou. Když to ale prohlásí veřejnoprávní médium, je to tragické, kruté a zlé. Odpovědnost za to nese generální ředitel ČT Petr Dvořák. Až jednou na Kavčích horách spadne ze schodů a zlomí si páteř, stane se z něj snad Mongol, Somálec nebo Bangladéšan?  

5. Nebetyčná hloupost

  V tom pokřiku je absolutní nedostatek humoru a nadsázky. Když máte kamaráda na vozíčku, vyprávíte si s ním drsné vtipy o vozíčkářích právě proto, že to odlehčí situaci. Na tomhle principu stál třeba skvělý časopis Sorry. Jenže tady se nemáte čemu zasmát. Je to prostě jen nebetyčně trapné a hloupé. Asi jako kdybyste tvrdili, že kdo při požáru Světového obchodního centra v září 2001 nevyskočil z okna, nebyl Američan. A za to máme České televizi platit koncesionářské poplatky?  

6. Otevřený rasismus

Dementní pokřik je prostě rasistický pokřik. Uráží všechny jiné národnosti, kteří v Česku žijí a i když mají jinou etnicitu, cítí se jako Češi. Kdyby za české fotbalové mužstvo hráli jenom Cikáni/Romové, také by se na stadionu skandovalo? Slovo Čech je u nás 99 procenty lidí vnímáno z pohledu národnostního, nikoliv zemského. Kdyby bylo totiž vnímáno zemským pohledem, nemluvili bychom o Romech jako přivandrovalcích a třeba o sudetských Němcích jako o Nečeších. Kdyby však Švýcar skandoval "Kdo neskáče, není Švýcar", bylo by to v pořádku, protože tím se myslí jak Němci, tak i Francouzi a Italové švýcarského původu. Avšak pokřik o skákajících Češích je skutečně nacionalistický. Do Čechů jsme sice ještě schopni zakomponovat fotbalisty německého původu (Horst Siegl, Günter Bittengel aj.), ale na fotbalisty černé barvy pleti hučíme jako na opice a vzápětí zase po česku poskakujeme. Dobré je se podívat třeba na německý manšaft: Miroslav Klose, Lukas Podolski, Mesut Özil, Sami Khedira nebo třeba Shkodran Mustafi. Německé mužstvo se totiž skládá z hráčů německého občanství, nikoliv Němců. A dementní nacionalisticko-rasistický pokřik "Kdo neskáče není Čech", nelze při vší vůli brát jako pokřik principu zemského a státního, ale jako pokřik etnický. Kdo tedy neskáče a stojí pevně na zemi, je skutečný Čech. Čech tolerantní, který chápe, že Čechem je i Slovák Babiš a Cikán Desider Čonka.