Aby snad nedošlo k mýlce: tlustoprdky s přetékajícími špeky se nám také nelíbí. Nelíbí se nám ale ani vychrtlé modelky. A nejsme v tom sami – příliš štíhlé ženy přitahují jen málokoho. S kolegou Pavlem Vondráčkem jsme třináct let dělali pánský časopis Maxim. Při výběru fotek jsme si ověřili, že naprostá většina čtenářů odmítá vyzáblé a vysoké typy žen, které vycházejí na obálkách Cosmopolitanu, Elle, Vogue a dalších ženských časopisů. Na fotkách v Maximu přitom naopak skvěle fungovaly tzv. “jitrnice” – normální ženy s větším zadkem a sem tam i s nějakým špíčkem. Prostě přirozená krása. Přesně tyhle typy dívek taky pravidelně vyhrávaly ve čtenářské soutěži Holka od vedle.
Tato žena nemá na hubnutí čas. V Africe bojuje s ebolou, ne sama se sebou.
Někdo to už konečně musí říct nahlas: ženské časopisy světu škodí víc než virus ebola. Ten k dnešnímu dni zabil asi 1500 lidí, ale ženské časopisy jich už zabily miliony, a žádná karanténa je nezastaví. Nemyslíme pár tisíc dívek, které zemřou na mentální anorexii, myslíme vraždění mnohem většího rozsahu. Logika je jasná: ženy pod vlivem falešné mediální propagandy přehnaně hubnou, tudíž se nám tolik nelíbí, tudíž s nimi tolik nespíme, tudíž se nerodí tolik dětí, kolik by se narodit mohlo.
Jak se plíživé zlo ženských časopisů konkrétně projevuje?
1. Vyhozené peníze
Ženská posedlost štíhlostí je strašně drahá. Diety, posilovny, liposukce, osobní trenéři, masáže, boty na běhání, hodinky ukazující optimální tep na spalování tuku, to všechno stojí obrovské peníze. V posilovně navíc žena potká desítky dalších žen, které hystericky hubnou taky. Nesmyslný mediální program “Hubni, nebo tě muži nebudou chtít!” se jí tím v hlavě jen posílí. Přitom muži chtějí zcela něco jiného.
Každý muž pozná, že tahle "žena" nejméně deset dnů nejedla. Je vyretušovaná a tedy nereálná. Každý muž ví, že když z ní strhne ty plandavé hadry, bude před ním stát chrastítko plné kostí. A to je podvod.
2. Promarněný čas
Filosof Ludwig Wittgenstein (1889 – 1951) prožil mládí v době, kdy ženy ještě nebyly přehnaně hubené.
Mohla by číst filozofické spisy Ludwiga Wittgensteina, mohla by se dívat na filmy Ingmara Bergmana, mohla by studovat dvě stě let staré mapy Afriky a snít, mohla by s vámi sledovat porno… Ne, ona musí šlapat na rotopedu. Samozřejmě, že je dobré, když se žena udržuje v kondici - má to ale dělat pro sebe, ne pro oči mužů, kterým se stejně štíhlostí nezavděčí.
3. Psychická labilita
Když žena nejí, je nervózní jako pes. Její tělo se zoufale dožaduje glukózy a hladově se vrhá na tukové buňky, což člověku leze na mozek (a ženě zvlášť). Hladová žena těká po místnosti, zvyšuje hlas, pláče, hází po vás různými předměty… Pryč od ní! Snaha udržet si kvůli partnerovi hezkou postavu tak často paradoxně vede ke ztrátě partnera.
Tahle žena není štíhlá, tahle žena je sexy. Je psychicky srovnaná, mmj. také proto, že nevypadá jako kluk v pubertě. Ta se mužům líbí. Foto: Pinterest.com
4. Odmítání otěhotnění
Těhotná žena má stále se zvětšující pupek, což je pro řadu žen děsivá představa. Tělo si ve snaze zabezpečit potomka kojením tvoří tukové zásoby, které se později jen obtížně shazují. Porod sám o sobě pak ženě může zničit postavu. Mnohé ženy proto těhotenství odkládají, až je nakonec pozdě. Dokonce některé ženy záměrně podstupují porod císařským řezem, a to jen proto, že se obávají rozestoupení pánve při klasickém porodu. Výsledkem je, že se neustaví správná psychická vazba mezi dítětem a matkou.
I když se jí po porodu zvětší pánev, prsa budou povislejší a na břichu bude mít stryje, líbit se mužům nepřestane.
5. Přehnaná stydlivost
Žena, která nadměrně řeší svou postavu, se sebou většinou není vizuálně spokojená. Hubnutí je totiž hon za ideálem, kterému se oběť mediální psychózy stejně nikdy nevyrovná. Stydí se za své “špeky”, i když ve skutečnosti žádné nemá. Výsledek? Sex s takovou ženou nestojí za nic. Odmítá se před vámi jen tak svléknout a když už k něčemu dojde, musí být zhasnuto. Neužije si to, takže si to neužijete ani vy.
Nestydí se za to, jak vypadá. Takováto žena je pro většinu mužů více sexy, než ty z obálek ženských časopisů.
V pravěku by modelky nepřežily
Zopakujem si to: za to všechno nesou vinu ženské časopisy. Naprostá většina mužů by si o přehnaně štíhlé ženy z jejich obálek neopřela ani kolo. Vzrušují je lehce oplácané “jitrnice”, což je logické už z evolučního hlediska. V jeskyni toho k jídlu moc nebylo a čím hubenější žena byla, tím spíš nepřežila zimu.
Vychrtliny s chlapeckými postavami se líbí jen homosexuálním stylistům a přitepleným artdirectorům, kteří rozhodují o výběru fotek. A také redaktorkám ženských časopisů, které by chtěly být jako ony. Je to uzavřený kruh. To by ani nevadilo, kdyby čtenářkami těchto časopisů byly jen samotné redaktorky. Jenže platí, že je co je psáno (zveřejněno), musí být pravda.
Před sto lety žádné ženské časopisy nevycházely. Ideálem ženské krásy tehdy byly “holky krev a mlíko” s lahodnými oblinami na správných místech.
Poučení? Ženy, neřiďte se tím, co vám kdo v ženských časopisech nakuká. Nemučte se cvičením a dietami a normálně se najezte!