Miroslav Kalousek je prospěšný společnosti zvláště v roli hromosvodu, který dokáže absorbovat a uzemnit jakýkoli problém. Rusko zasáhlo během náletů v Sýrii civilisty? Kalousek jim vychýlil mušku. Karel Gott se lísá k Alexandrovcům? Kalousek by měl sedět! Sparta zase nepostoupila do Ligy mistrů? Frustrace z existence Miroslava Kalouska znemožnila hráčům podat koncentrovaný výkon. Uprchlíci? Islám? Kdo napsal závadné verše Koránu? Většina historiků se shodne, že prorok Mohamed. Čtenáři novinky.cz však mají jiné podezření. Kdo otrávil vodu v Dejvicích? Kalousek to přeci má z Petřin kousek. Agent CIA, NSA, GRU, Mosadu, capo di tutti capi, iluminát, džihádista. Miroslav Kalousek je jednoduše démon, který existuje v prostoru i mimo něj a proto jej nelze nemilovat.

za_vsechno.jpg

(Foto: top09.cz)

1. Kalousek chlastá jako každý z nás a nestydí se za to

Většina politiků se tváří, že se vzdali světského života a žijí asketicky pouze pro službu veřejnosti. Pokud to tak náhodou tak kvůli špatné artikulaci, stabilitě či povadlým rysům nevypadá, může za to viróza, léky proti bolesti, únava, francovka nebo vše a nic neříkající „indispozice“. Kalousek se nikdy netajil tím, že má alkohol rád. Když dával v roce 2013 Radiožurnálu své stanovisko k prominutí dani zaplaveným podnikatelům, byl očividně v podroušeném stavu, ale na rozdíl od většiny svých kolegů bez vytáček přiznal, že na vině byl chlast. I když popravdě možná o trochu víc než dva panáky. Andrej Babiš, který opijí obyčejné lidi koblihami, útočí na Kalouska, že je ve sněmovně pod vlivem, nehledě na to, jestli tomu tak opravdu je, či ne. Na druhou stranu, lepší chodit do práce s lehkou hladinkou pravidelně než střízlivý jen občas. A přiznejme si, kdo si občas nedá během úmorného dne v kanceláři panáka nebo pivo? Například najít nealko v redakci G.cz je asi podobně složité dobrodružství, jako donést prsten moci do Mordoru.

2. Kalousek kleje a mluví sprostě, protože i politici jsou jen lidé

Ústavní činitelé se snaží vytvářet iluzi, že jsou jakési estetické, sofistikované a éterické nadbytosti, jejichž slovník a způsob vyjadřování se dokázal od(s)prostit od „lidových“ výrazů. V diskuzích či rozhovorech si dávají záležet, aby kadence cizích slov, kterým většina diváků nerozumí, byla co nejvyšší. Vše, co lze říci jednoduše, lépe říci složitě. Nakonec má člověk pocit, že pokud si náhodou zajdou na dva Birelly, oslovují svoje kamarády „pane kolego“, manželce doma říkají „má paní“ a když jdou nakoupit do Billy, mučí nebohou pokladnici terminologií Jacquese Derridy.

Když poté unikne na veřejnost nějaký odposlech či video z osobního života, volič je šokován, že politik dokáže metamorfovat do obhroublého dlaždiče. Kalousek je bezesporu profesionál, ale vyjadřuje se srozumitelně. Pokud je však v situaci, kdy nemusí dodržovat ani základní dekorum, které přeci jen práce politika do určité míry vyžaduje, nestydí se za to, že mu je přirozený obyčejný registr a slovům jako hovno, prdel, č*rák, debil či kokot nejen rozumí, ale rád je používá. To je bezesporu sympatické, protože často nelze vhodnější termín najít.

3. S Kalouskem je sranda

Politici se logicky snaží být občas zábavní, aby odlehčili situaci a na chvíli přestali levitovat ve vyšší kastě a vrátili se mezi lid. Těch, kterým to však opravdu jde, je však pomálu. Z tohoto pohledu je třeba zamáčknout slzu, že Miroslav Sládek zmizel v tratolišti dějin, Miloš Zeman míval smysl pro humor, ale dnes už se lze smát pouze jemu a velmi zřídka tomu, co říká. Většina upocených pokusů o vtip politiků končí trapným pokrčením ramen. Kalousek vyniká rychlou reakcí, umí uhodit na správné místo a v poslední době rozhýbává hormonální hladiny obzvláště Andreji Babišovi. Často osciluje na hraně, nicméně do nekorektních fórků ala „es kommt der Tag“ z dílny Mirka Topolánka se nepouští. Zde je jeden příklad za všechny.