„To oni jsou ti horší! My ne, my máme všechny svoje problémy přece vyřešené. Pojďme tedy ukazovat prstem.“ Znáte to odněkud? Že od sebe ne? Patříte tedy nejspíš mezi ty nadějné, kteří se pokrytecky nevymezují vůči všem neřestem ostatních jen proto, aby zakryli svou vlastní nedokonalost v tom samém ohledu. Bohužel se to samé nedá říct o poměrně početné části našich spoluobčanů. Jejich poukazování na negativa okolí je většinou pravděpodobně pouze pokusem o odpoutání pozornosti a vyvěšení vlajky „těch správných“. Každý se snaží působit vzdělaně, stejně jako skoro každý chce být viděn jako někdo, komu záleží na právech zvířat – to přece o člověku vytvoří tak hezký citlivý obrázek. Nikdo neuzná vlastní předsudky, ale zato poukáže na ty, kterými trpí ostatní. O rozporu mezi kritikou činů okolí a nevnímáním těch vlastních ani nemluvě. Pojďme se podívat na 4 hlavní situace, ve kterých by trocha toho sebezpytu neuškodila.  

1. „Ti Američani jsou tak stupidní, zato my jsme centrum evropské vzdělanosti“

Klasický symbol americké stupidity ex-prezident George W. Bush. Jeho prostoduchost je legendární. Je však na tom naše okolí opravdu o tolik líp? (galleryhip.com) Klasický stereotyp. V Evropě a zejména u nás je vžitá představa, že Američané jsou naprosto dementním národem. Jako důkaz jsou nejčastěji používána tvrzení, že průměrný Američan neví, kde leží Česká republika a dokonce (jaký hrozný zločin) si myslí, že jsme stále Československem, nemluvě o tom, že z našich známých osobností znají pouze Jaromíra Jágra, sem tam někdo Miloše Formana a celkem často ví o dobrém českém pivu. Zajímalo by mě, jak velké procento naší populace má povědomí o historii a reáliích například některých drobných asijských nebo jihoamerických států. Nechci nijak obhajovat průměrného amerického burana, ale ve chvíli, kdy nezanedbatelná část české populace, a to mluvím i o vysokoškolsky vzdělaných lidech, postrádá jakýkoliv všeobecný přehled v oblasti kultury (zejména literatury, tedy mezi českou mládeží mrtvé umělecké disciplíny) nebo historie, pak prostě nemůžu brát toto stereotypní osočování vážně. Ať si je česká veřejnost aspoň jistá, kdy proběhly světové války a kdo kterou vyhrál a prohrál, proboha! O „intelektuálech“, kteří si myslí, že Sametová revoluce proběhla v roce 1968 a že to bylo „noo, něco s komunistama“ nebo těch, kteří v životě neslyšeli jména jako Seifert, Hrabal nebo Hašek, už radši ani nemluvím. Dřív, než budeme obviňovat Američany z kulturní nevzdělanosti a tuposti, sáhněme si do svědomí. Je to potřeba.  

2. „V Rusku bují homofobie, zato my jsme tolerantní a otevřený národ“

Ano, Putin je homofobní zrůda, když ale půjdete po ulici v Praze, najdete takových spousty (www.demotix.com) Centrem evropské omezenosti a homofobie je v současné době bezesporu Rusko. Putinovy pogromy na homosexuály jsou samozřejmě jenom jedním projevem naprosto absurdního potlačování lidských práv, které v této zemi probíhají a kdo tvrdí, že to tak není, je tupý sebestředný dobytek. V současné době je však trendem přehlížet zločiny proti lidskosti na všech frontách a v době, kdy si prezident spokojeně pochrochtává nad silnými ekonomickými vazbami s těmito polototalitními zeměmi, národ si není schopen všimnout ničeho jiného než jeho vulgarismů. Paradoxní však je, že i když už se někdo u nás ozve proti ruské legální homofobii, slouží mu to pouze jako omluva pro vlastní zaslepenost. Ruku na srdce, kolik znáte ve svém okolí lidí, kteří se na homosexualitu dívají skrz prsty a takto orientované jedince odsuzují? Průměrný Čech zabředl ve své omezené debilitě kdesi v 19. století a dál už se nedohrabal. Jeho vlastní nejistota ohledně své sexuality (a když ne, tak prostě mozek na úrovni zvířátka) ho nutí dokazovat si mužnost falešnou maskulinitou a celé to obhajovat stokrát omílanými kecy o tradičních rodinných hodnotách. Bla bla bla. Neříkám, že není třeba mluvit o problémech v Rusku, ale jak by to mělo platit u všeho, podívejme se nejdřív do zrcadla. Možná se nám vůbec nebude líbit, co tam uvidíme.  

3. „Týrání a vraždění pejsků je strašlivý zločin, ale biftek z krávy je pochoutka“

Prasata, krávy, psi, kočky... není to jedno? Aha, pardon, já zapomněl, že potřebujeme vypadat dobře a citlivě na facebooku. (animalnewyork.com) Ano, velice ožehavé téma. Vždy jednou za čas se v médiích objeví zpráva o tom, jak nějaký chorý mozek týral nebo zavraždil psa či kočku. Na internetu se vzápětí objeví záplava rozhořčených reakcí, nic neřešících peticí a volání po strašlivých odplatách. V pořádku. Člověk, který ublíží zvířeti je bezesporu psychopat a absolutní lidská špína. Na tom se asi shodne leckdo. Co však druhá strana mince? Lidé, kteří hystericky pláčou nad zabitými pejsky a kočičkami, se po splnění své občanské povinnosti na sociální síti odeberou k jídelnímu stolu a často do sebe nacpou flákotu, která opravdu nebyla vytvořená z tofu. Jak přesně tohle funguje? Jedno zvíře je mazlíček, na kterého nesmí nikdo vztáhnout ruku a druhé zvíře je položka, kterou naženeme na jatka, zavraždíme, sníme a necháme shnít v útrobách? Zajímavý dvojí metr. Jen jestli on ten dojemný zájem o chudinky zvířátka nebude spíš jenom populistický tah, kterým se každý druhý snaží zapůsobit na své okolí. Nejčastější argument: „Takhle to prostě je, je to neměnná kulturní tradice“ v tomto případě trochu pokulhává. V některých kulturách je zase tradicí jíst psy, kočky, hady, cvrčky, červy. Nejsem fanatik, abych se snažil někomu říkat, co má a nemá jíst, ale odvážil bych se tvrdit, že ten, kdo si cpe břicho mrtvolami, by neměl mít právo na to hystericky naříkat nad vražděním jiných zvířat. Měl by radši držet hubu a jít se někam najíst.  

4. „Muslimové utlačují ženy, považují je za podřadné tvory, zato my jsme civilizovaní gentlemani“

Počet obětí domácího násilí mezi Čechy roste každým rokem. O obětích psychického týrání statistiky neexistují. Ale jasně, to muslimové jsou ti, na které bychom si zrovna my měli ukazovat prstem. (spanishinsight.blogspot.com) A jsme u toho. Nejaktuálnější hejt mezi českými „bojovníky“ za evropské kulturní tradice. Muslimská invaze! Střezte se těch strašlivých muslimáků, co se nám sem cpou po milionech s bombami v rukou a s úmyslem zavést všude právo šaría! To, že je to kupa nesmyslného přehánění, je samozřejmě rozumnému jedinci jasné. Když už ale dojdou těmto islamofobům veškeré argumenty, vždy přijde chvíle na „Takže ty souhlasíš s útlakem žen v islámu?“ Panebože, nikdo nesouhlasí s útlakem žen kdekoliv. Troufám si odhadnout, že ani většina muslimů. Tvrdit, že každý muslim je vyznavačem radikální odnože, která toleruje nebo přímo vyznává znásilňování a násilí na ženách, je jako tvrdit, že každý Rakušan má doma ve sklepě nachystanou dcerku na trochu toho domácího potěšení nebo že každý japonský podnikatel žijící v Čechách je xenofobní idiot. Nemluvě o tom, že poměrně velká část těchto kritiků islámu o ženách stejně nesmýšlí jako o sobě rovných. Upřímně, kdybychom se podívali do spousty fungujících „tradičně evropských“ domácností, našli bychom zde imbecilního muže-živitele a posluhující manželku. Mládence, který chodí každý den po práci na pivo s kamarády, zatímco jeho dívka musí zůstat doma, protože se s nikým kromě svého milého nesmí bavit. Otevřeně podváděné ženy. Týrané ženy. Ženy v depresích a na pokraji sebevraždy a co hůř – často i ženy, které mají pocit, že tento stav je naprosto v pořádku. Ne, nikdo nikoho nekamenuje a neznásilňuje. Ehm, tedy ano, ale těch pár případů, kdy to udělají muslimové má zřejmě větší váhu než těch pár případů, kdy to udělá nějaký Evropan, nedejbože pak inteligentní, vzdělaný, empatický a tolerantní Čech. Pokrytectví na nejvyšším stupni.   Jak říkám, nepředstírám, že se nic z výše uvedeného skutečně neděje. Americká veřejnost opravdu umí být vysoce stupidní a neznalá světových reálií, homofobní zákony v Rusku jsou velice reálnou a nebezpečnou hrozbou pro lidská práva v civilizované moderní společnosti, týrání a zabíjení jakýchkoliv zvířat je nelidské a utlačování žen, ať už v islámu nebo mimo něj, je trestuhodná odpornost. Nicméně, než se příště v hospodě u piva pustíme do debat na tato témata plných černobílých jednoznačně odsuzujících názorů, zamysleme se nejdřív sami nad sebou a nad tím, jak jsme na tom u nás. Možná pak všichni radši mlčky dopijeme a rozejdeme se domů. Zametat před prahem.   A pokud vás zajímá, proč si například za "romský problém" můžou Češi sami, čtěte ZDE.