Škody po globální pandemii COVIDU-19 bude svět sčítat ještě dlouho, stejně tak jako se bude neustále prodlužovat seznam toho, co nám zákeřný vir vzal. Zkusme se ale zamyslet? Daly nám uplynulé měsíce i něco pozitivního?
Co je telemedicína?
Poradit se s kolegy, určit diagnózu, klidně i operovat a zajistit tak pacientům z částí světa, kde je zdravotnictví méně dostupné nebo ne tak kvalitní, rovnocenný přístup k moderním lékařkým postupům. Telemedicína dokazuje, že technologie umějí zachránit životy, a to klidně i online.
Ale to je jen jeden pozitivní efekt. Nabízí zároveň cestu k zelenějšímu zdravotnictví. Pro představu - například v USA vytváří zdravotnický sektor zhruba 8,5 % všech skleníkových plynů. Telemedicína přitom umožňuje potřebu cestování, ať už přímo za pacienty nebo třeba na odborné konference, zásadně snížit.
Pandemie totiž naplno ukázala, jak je kvalita zdravotnictví v jednotlivých zemích, ale i v jejich jednotlivých oblastech, nesrovnatelná. Například v hustě osídlené čínské provincii Che-nan se většina zdrojů zdravotní péče soustřeďuje do velkých měst. Proto už před několika lety zavedli v rámci Národního telemedicínského centra při První přidružené univerzitní nemocnici v Čeng-čou telemedicínský systém. Pokryl celou provincii Che-nan a jako cíl měl poskytnout lidem v odlehlých oblastech špičkové lékařské služby.
Bojovat mohly i menší nemocnice
Potom přišel COVID-19…
A systém dálkové diagnostiky byl potřeba o mnoho víc než v minulosti. Národní telemedicínské centrum se proto propojilo s technologickým gigantem společností Huawei a za pouhopouhé čtyři dny se podařilo dokončit nastavení systému.
Díky tomu bylo celkem 147 nemocnic určených speciálně pro boj s obávaným virem ve 108 okresech a 18 městech propojeno. Systém přiděloval zdroje, diagnostikoval na dálku, sdílel léčebná řešení. Lékaři a postupy se dostaly do odlehlých oblastí. Zájem ze strany menších nemocnice byl obrovský, systém byl využit k diagnostice více než 2 000 případů covidu-19.
„Během epidemie koronaviru jsem vedl videohovory s více než 70 nemocnicemi a prostřednictvím telemedicínského systému jsem diagnostikoval více než 590 pacientů. Bez něj by to nebylo možné,“ říká vedoucí lékař a profesor respiračních a kritických onemocnění První přidružené univerzitní nemocnici v Čeng-čou Zhang Qingxian.
„Menší nemocnice se nyní mohou s COVID-19 vypořádat mnohem lépe. Systém telemedicíny zvyšuje úspěšnost léčby a snižuje úmrtnost kriticky nemocných pacientů, zejména v odlehlých oblastech,“ doplňuje Zhai Yunkai, zástupce ředitele Národního telemedicínského centra.
Jediný lékař na tisíce pacientů
V čínské vesnici Liangzhuang systém vzdálené diagnostiky dobře znají. Za 1 687 vesničanů je zde zodpovědný Chai, jediný místní lékař. Měl velmi omezené léčebné možnosti, když měl podezření na něco závažnějšího, musel nemocné odesílat do okresní nemocnice.
To však pro vesničany znamenalo dlouhé cesty a vysoké náklady.
V roce 2017 začal lékař používat systém dálkového monitorování EKG, odborníci z nemocnic tak v reálném čase určovali diagnózu pacientů. Pro příklad, u padesátileté vesničanky bylo takto zjištěno život ohrožující poškození myokardu…
„Jako vesnický lékař jsem zodpovědný za zdraví všech vesničanů a musím sledovat pokroky v medicíně. Díky školení v oblasti telemedicíny mohu lépe sloužit vesničanům,“ říká Chai.
Z Číny do Afriky
Telemedicína přitom nezachraňuje životy jen v Číně. První přidružená univerzitní nemocnice v Čeng-čou totiž poskytuje pomoc na dálku i v Africe, například v Zambii.
Třeba před pěti lety lékaři dokázali takto pomoci Catherine ze Zambie. Lékaři z tamní Všeobecné nemocnice Levyho Mwanawasy se spojili s kolegy z Číny a společně určili diagnózu a sestavili léčebný plán.
„Konzultace na dálku nás vedla ke změně směru léčby. Operace na dálku s africkými lékaři můžeme sledovat také prostřednictvím přímého přenosu. To jim pomáhá zlepšit jejich diagnostické a léčebné schopnosti,“ popisuje urolog První přidružené univerzitní nemocnice v Čeng-čou Zhang Erwei.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
