Ačkoliv se tehdy množily hlasy, které tvrdily, že je to veliká chyba, my dnes už víme, že to byl zásah do černého. Pro Českou republiku z toho vychází samá pozitiva. Jaká?

1. Hokej

httpwww.zimbio.com_.jpg

Bez Slováků bychom neměli koho porážet v hokeji (Foto: www.zimbio.com)

Díky tomu, že se Češi a Slováci rozdělili, vznikl pro českou hokejovou reprezentaci soupeř s názvem slovenská hokejová reprezentace. V těchto temných dobách, kdy Češi nejsou na mistrovství světa schopni přejít přes čtvrtfinále a fanoušci jsou z toho otrávení, tu je jeden hokejový tým, který můžeme porazit. Jsou to Slováci. Sice se občas stane, že nás porazí i Slováci, ale většinou jsme to my, kdo po utkání vítězně třímá zaťatou pěst nad hlavou. Koho bychom poráželi, nebýt slovenské hokejové reprezentace? Važme si jich. Buďme za ně rádi.

2. Jazyková bariéra

Jasně, slovenština není zase tak těžká a běžný Čech Slovákům většinou rozumí. Nicméně i tak. Vy byste chtěli sdílet jeden stát s národem, který neumí vyslovovat písmenko „Ř“?

A co ty jejich různý pseudonázvy obyčejných slov? Tak třeba taková lopta. Víte, co to je lopta? To si takhle jdete po ulici a malý Slovák na vás zavolá: „Neviděl jste loptu?“ No a vy, jelikož jste slušný člověk, jako ten blbec hledáte lopatu. Díváte se všude. Hledáte v trávě a nic. Žádná lopata široko daleko. Jenom kopací míč se povaluje kdesi za obrubníkem.

A jak by se vám líbilo jít do lesa na čučoriedky? Ha? To si ty borůvky ani člověk nemůže pořádně vychutnat, když to jsou vlastně čučoriedky.

Buďme rádi, že jsou Slováci s jejich loptou a čučoriedkami za hranicemi a nám sem lezou jenom za prací a za vzděláním. Češi na Slovensko odchází pouze umřít.

3. Máme si na kom honit triko

pinterest.com_.jpg

Tento muž je jako Slovensko. Osud mu nepřál, je v nevýhodě a stejnou práci jako kdokoliv jiný udělá s větší námahou a v delším čase. Ale snaží se. (Foto: pinterest.com)

Jako malá zemička uprostřed Evropy to nemáme lehké. Za sousedy máme skopčáky, kteří jsou daleko před námi. I Rakušani nám v docela dost směrech natrhávají prdel. Pak tu jsou ještě Poláci. Inu, Poláci sice nejsou žádní lumeni, mají tam hladomor a lokální kanibalismus, ale zase jich je hodně a navíc to jsou všechno děsní křesťani. Poláci půjdou do nebíčka. Krčíme se tedy ve stínu těchto tří velikých národů a nikdo nás nebere vážně. Ještě že tu máme Slováky. Ty jsou ještě víc v prdeli než my. Nad Slováky se můžeme povyšovat. Můžeme je šikanovat.

Je to jako, když na základce dostane páťák přes hubu od deváťáka, protože má páťák rovnátka. Německo je ten deváťák a my jsme ten páťák s rovnátkama. Když nás deváťák vymáchá v záchodové míse, pořád tu je ten postižený prvňáček s křivicí, hrbem a cukrovkou, co neumí mluvit a pajdá. Toho můžeme zmlátit zase my, abychom si ulevili. No a ten postižený prvňáček s křivicí, hrbem a cukrovkou, co neumí mluvit a pajdá, to je Slovensko.

4. Levná pracovní síla

Ukrajinci na všechno nestačí a hlavně jsou tu práce, které nechtějí dělat ani Ukrajinci. Ne nadarmo se mezi podnikateli razí heslo: „Když si ukáčko neví rady, přivolej si sousedy. Na co jsou Mongolové krátký, je práce ideální pro Slováky.“

Slováci pracují za hrst halušek a nemají si navíc komu stěžovat. Můžete je brát na hůl. Pokud svému Slovákovi nebudete platit za práci, budete ho nutit pracovat dvacet hodin denně a pravidelně ho mlátit, tak nemůže nic. Může si samozřejmě zajít někam na úřad nebo na policii stěžovat, ale tam uslyší akorát: „Ty vole nauč se česky čobole. Není ti rozumět.“

Kdybychom se tenkrát nerozdělili, Slováci by měli lidská práva a nemohli bychom je vykořisťovat.

A TADY máte 9 osobností, které se zasloužily o Slovenský stát.