Ve společnosti existuje řada předsudků ohledně bohatých a úspěšných osob, kdy panuje představa, že tito jsou díky svým majetkům vytrženi z běžné reality. Do médií nedávno unikl rukopis z deníčku Andreje Babiše, který si svědomitě vede, a kde vyšlo najevo, že den pana Babiše se příliš neliší ode dne běžného občana:
6:00 – Budíček. Vstávání bylo z počátku náročné, ale když jsem si uvědomil, kolik mám prachů, tak jsem s úsměvem vyskočil z postele a vřískal štěstím.
6:30 – Ranní cvičení. Je potřeba pořádně zabrat, abych měl tu muskulaturu. Léto je tu za půl roku, tak abych v plavkách vypadal k nakousnutí.
6:35 – Ranní cvičení je moc náročný. Zaplatil jsem Mílovi (můj kondiční trenér), aby to docvičil za mě. A ať mi dá pořádně do těla. Já si zatím půjdu ještě lehnout.
16144738_10211435390737559_1550945721_n.jpg
Léto je tu už za půl roku. Je třeba dřít a vyrýsovat se do plavek. (Foto: TMBK)
7:00 – Kristova noho. Hezky spím, zdá se mi o dotacích na Agrofert, když tu mě vzbudil telefonát od toho pošuka Stropnickýho. Zase si chce povídat. Ten člověk snad nemá život. Že prý, jestli bude ANO nominovat svého kandidáta na prezidenta. Ten starej lišák si na to dělá zálusk.
7:15 – Stropnickej se vykecává už čtvrt hodiny a dokonce mi takhle z patra přednesl svůj eventuální program do voleb. V pozadí bylo slyšet, jak mu to Žilková diktuje. Je to hroznej srdcař ten kluk. Já nemám čas řešit kraviny. Já musím na golf.
7:30 – Kašlu na Stropnickýho. Šoupnul jsem ho do hlasovky (jak ho znám, tak si toho stejně nevšimne) a jdu na golf.
8:30 – Tak jsem si hezky zahrál. Mám ze sebe radost. Den je pak hnedka lepší. Ten život je beztak super. Nechápu, proč si lidé pořád na něco stěžujou. Kdyby chodili taky na golf, hned by se cítili líp.
9:30 – Mrknu na aktuální žebříček Forbes, jestli jsem mezi pracháčema poposkočil. Podle mě určitě jo.
9:31 – Kdo je to ten Kellner? Jak to, že je v Čechách přede mnou? Vždyť vůbec nezaložil žádnou stranu. Kde jako ty prachy bere? Já na něj pošlu finančák, to se bude divit Kellner jeden Kellnerovskej.
10:00 – Musím jet na koaliční vyjednávání. To je děsnej vopruz tohle. Že já vůbec do tý politiky lezu. Sobotka zase bude dělat bububu, jako že se mě nebojí, a pak ho s klukama ode mě zamkneme na záchodě.
10:30 – Je to, jak jsem říkal. Sobotka hřmí a tváří se důležitě. Freneticky vykřikuje, že on je premiér a že ho budu poslouchat. Úplně mu na pleši tepe žilka, jak to prožívá ten kluk. O přestávce jsme se Stropnickým a Ťokem udělali humor, nakreslili Sobotkovi na plešku fixou lofase, udělali mu z trenek řádný zářez a zamkli ho na dámských záchodech. Vřeštěl jak afektovaný mopsík.
11:00 – Sobotku vysekali ze záchodu hasiči a už se zase schůzuje. Slova se, nevím proč, ujímá Stropnický a představuje svůj volební program na prezidentské volby. Dokonce nechává kolovat petici a sbírá podpisy pro svou kandidaturu. Musíme svolat grémium strany a dohodnout se, jestli Marťase na chvíli někam neuklidíme, protože vypadá přetaženě. Grémium strany jsem já. Strana jsem já.
11:30 – Bělobrádek se mě frackovsky zeptal, jestli jsem už prodal Agrofert a přitom se usmíval. Ten černoprdelník se mi smál přímo do ksichtu. Dal jsem mu lepáka a donutil ho se mi omluvit. Prý střet zájmů. Já vám ukážu střet zájmů. Agrofert převedu na jinou firmu v holdingu a budu mít pokoj.
12:00 – Konec. Konečně. Nevím, o čem se tam diskutovalo, ale zaplatil jsem spoustu odborníků, kteří to vědí za mě. Já taky nemůžu vědět všechno. Vždyť já tady kurva vedu firmu. Já nemám čas na prázdné tlachání. Jo a taky teda vedu stát. Stropnickej se klasicky vetřel se mnou na oběd. Zase bude chtít mluvit o tom svým ujetým programu.
12:30 – Oběd jsem spojil s propagací EET. Tak mi radil Štěpán. Štěpán je můj hlavní markeťák a hlavně PR manažer. Přizval jsem několik reportérů ze spřízněných médií z holdingu a vydal se do U Mladých na nějaké chutné meníčko a taky abych provozního vyzpovídal na kameru.
13:00 – Oběd byl fajn. V guláši jsem měl hovno a v polévce nablito. Číšník mi dal lepáka a plivnul mi do kafe. Takže jako kdekoliv jinde, kam přijdu na oběd. Majitel a provozní se zubil do kamery a vychvaloval si EET, jak mu změnilo život k lepšímu. Nechal jsem ho říci do kamery, že od té doby, co bylo zavedeno povinné EET, již nemá problémy s erekcí. Ze začátku se sice trochu cukal, že prý je EET píčovina a šikana, ale když jsem ho něžně pobídnul tím, že ho zničím a nechám zavřít, úplně pookřál a řekl přesně to, co jsem měl na jazyku. Celá ta politika je hlavně o tom jít do ulic a setkávat se s lidmi.
16145768_10211442367791981_44638548_o.jpg
Lidé ke mně vzhlíží. Jsem jejich hrdina. Já je ochráním před šizuňky. Já udělám to, že se bude všem žít lépe. Mně se bude žít lépe. (Foto: TMBK)
13:30 - Letím svým tryskáčem domů. Štěpán, co mi dělá píárko, ke mně na druhou objednal zase nějaký novináře, abych zase poskytl nějakej ten rozhovor, takže musím někam schovat průkazku agenta StB, aby jí ty slídilové nenašli. To by bylo blbý. I ten návod na ovládnutí světa, co mám na stole pod obrazem sebe sama, jak sedím na trůnu z lebek živnostníků, by bylo záhodno nějak odklonit.
14:00 – Novináři jsou tu. Jde se na věc. Nalepil jsem si úsměv a narychlo upižlal rohy, co mi pořád rostou na hlavě. Podle Štěpána jsou ďábelské rohy pro PR špatné.
15:30 – Konečně ty pisálkové odtáhli. Co to bylo za fušery? Prej jak se mám, jestli mám rád psy, jestli sponzoruju nějakej psí útulek, nebo kdybych byl pes, tak jaká bych byl asi rasa? Proč ke mně Štěpán poslal novináře z časopisu Mladý kynolog? Tomu už asi úplně hráblo. Ty jeho kartičky s připravenýma odpověďma byly k ničemu. Zítra Mladýho kynologa koupím a zruším a bude.
16:00 – Přichází můj učitel českého jazyka. Toho mi zase dohodil Stropnický, že prý mluvím jako kokot s přízvukem a občas tam tlačím i slovenský slovíčka.
16:30 – Učitele českého jazyka jsem vyrazil. Zkoušel na mě vyjmenovaná slova a potom připravil rozbor básničky od Nerudy a chtěl mi zkontrolovat čtenářský deník. Rozbor básničky mi je k hovnu a na čtení mám lidi. Ten Stropnickej, to je ale hroznej přemotivovanej pitomec.
16:35 – Tak mám chvilku pro sebe. Udělám si kafe a mrknu na žebříček Forbes, jestli jsem se posunul.
16:42 – Zase ten Kellner. Jak já ho nesnáším. Řeknu Stropnickýmu a ten mu vyhlásí válku. On to fakt udělá.
17:00 – Volal Zeman. Zase vožralej jak vidle. Chtěl si povídat a jestli prý spolu půjdeme někdy zapařit. Ty vole jít zapařit s Mílou, to je cirhóza jater jak vyšitá. Ten kalí extraligu. Jednou jedinkrát s nim byl Forejt na „jednom“ a jak to dopadlo? Byl tak v prdeli, že si před kamerou drachnil bartoše, šňupal koks, aby přebil ty hektolitry chlastu, a pak byl týden nezvěstný. Ze zdravotních důvodů potom dal výpověď a teď čeká na transplantaci poloviny orgánů.
18:00 – Dám si večeři. Orlí vejce na hniličku nikdy neurazí.
18:10 – Jak jinak. Stropnickej se stavil, že jel „náhodou“ kolem, a zase má stohy nějakých papírů, který chce probrat. Z toho chlapa mě jednou jebne.
20:00 – Stropnickej se pořád nemá k odchodu. Dokonce mi teď pouští prezentaci v Powerpointu. Nějaký průsečíky programů. Já tomu nerozumím. Pořád dokola omílá, že jako prezident má co nabídnout. Ty vole, to bude asi s Marťasem konec přátelství, až se dozví, že v prezidentských volbách podpořím Zemana.
21:00 – Konečně Stropnickej odešel. Řekl jsem mu, že je šikovný a pohladil ho. Byl rád a tetelil se blahem.
22:00 – Podívám se na nějakej film a půjdu spát. Dneska to bylo náročný. Zlatej Agrofert. Zlatej. Tam akorát sedím na ředitelský židličce, půl dne se na ní točím, pak koupím nějaký farmáře a jdu domů.
23:00 – To snad ne. Volal Sobotka, že zase svolává mimořádný zasedání. O co mu jde? Ten chlap se úplně zbláznil.
Příště do toho půjdu s Okamurou. Ten rákosník jeden stejně jako já neví, která bije, poklábosili bysme o byznysu, já bych mu podepsal tu jeho šílenost přímou demokracie, nechal ho veřejně na náměstí zlynčovat pár čmoudů, jakože to jsou islámisti, a to by mu ke štěstí stačilo. Žádný schůzování. Nic. Ten by mi pak šel na ruku. Nikdo by se nevrtal v mých věcech.
A TADY se můžete podívat na deníček dlaždiče.
Podobné články
Bianca Johnsson
Doporučujeme
Martin Miko
