Pražský vrch, který se nad Prahou tyčí do výšky 270,4 m.n.m., není jen připomínkou slavné české historie, příjemným vycházkovým parkem a hranicí dvou pražských čtvrtí. Ukrývá totiž tajemství, o kterých často nevědí ani samotní Pražané.
Slavný pražský kopec, na kterém se roku 1420 odehrála bitva, jež zahýbala českou historií, byl údajně pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který tu měl vinici. Po vítězství vojsk vedených Janem Žižkou z Trocnova se mu začalo říkat Žižkov.
Ať už se na žižkovský Vítkov nebo vítkovský Žižkov vypravíte za odpolední bloumavou procházkou nebo z mnohem záslužnějšího důvodu (jako je třeba návštěva Armádního muzea), vězte, že to nejzajímavější budete muset odkrýt postupně.
1. Nešťastný Žižka
Monumentální socha jednookého a zarostlého Jana Žižky sedícího na koni, která symbolicky brání mohutnou budovu památníku, pochází z dílny sochaře Bohumila Kafky. Ten se ale nedožil ani poslední fáze jejího zhotovení, natož slavnostního odhalení. Bohumil Kafka si tuto zakázku na základě velice povedené skici vysoutěžil ve 30. letech nad sochaři Ladislava Šalounem a Janem Mařatkou, kterým věčně nespokojená porota dala přednost před mladšími umělci.
Už z prvního návrhu bylo patrné, jak moc se sochař snažil dosáhnout absolutní reálnosti, dokonalosti a historické věrnosti proslulého vojevůdce. Vzor koně byl dokonce vybírán ze státních hřebčinců, přičemž nejkrásnějším modelem se nakonec stal norický ryzák Theseus z tlumačovského hřebčína, který byl Kafkovi po řadě odborných diskuzí zapůjčen ministerstvem zemědělství. Postavě samotného Žižky pak stálo modelem několik mužů v čele s pražským zápasníkem Jiránkem.
Celé dílo vznikalo v ateliéru na Ořechovce, který byl postaven jen za tímto účelem a Kafka vypracoval mnoho nejrůznějších variant, aby nakonec po mnoha a mnoha konzultacích spolu s řadou odborníků vybral tu, která se nejvíc podobala realitě.
Kafkovi se sice podařilo i v době okupace model v sádře roku 1941 dokončit a připravit pro odlití, ale karlínská slévárna Václava Maška ji do zdárného konce přivedla až po válce roku 1946.
2. Mrtvý neznámý
Ne každý ví, že se přímo pod pomníkem Jana Žižky nachází hrob neznámého vojína a vojenské kolumbárium, tedy místo, kam byly ukládány urny s ostatky padlých vojáků, jež byly na Vítkov přeneseny roku 1949 od Dukly, kde se v roce 1944 odehrála jedna z nejkrvavějších bitev II. světové války. Naposledy sem byly v roce 2006 uloženy ostatky protektorátního ministerského předsedy, generála a hrdiny protinacistického odboje Aloise Eliáše, který byl zatčen, odsouzen a zastřelen na střelnici v Praze-Kobylisích 19. června roku 1942.
3. Tajemné podzemí
Není to jen monumentální socha Jana Žižky, vojenské muzeum nebo kavárna s výhledem na Prahu, která dělá z Vítkova zcela jedinečné místo. Tenhle kopec je doslova prošpikován tunely.
Ve starém železničním tunelu dnes vede cyklostezka, v novém železničním jezdí vlaky z Hlaváku na Libeň a Holešovice, a úplně dole a napříč prochází tunel pro pěší a cyklisty, který z Thámovy ulice propojuje Karlín s žižkovským Tachovským náměstím.
Někteří pražští pamětníci (nebo alespoň Husákovy děti) si možná vzpomenou i na obligátní branná cvičení, kdy si jako žáčci základních škol měli osvojit znalosti a dovednosti týkající se i evakuace do protiatomového krytu. Jeden z nich se nachází právě pod Vítkovem a vchází se do něj z tunelu. Nouzové východy z krytu se pak nachází nahoře na Vítkově a vypadají jako 3 betonové bunkry.
A pokud i vás podzimní počasí láká k procházkám po Praze, TADY máte místa, kam vyrazit za romantikou.
Podobné články
Komerční článek
Doporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
