Nedá se nic dělat, ale omyly prostě patří k životu. I k historii. Zkrátka a dobře chybami se člověk učí a pokud je rozumný, tak dvakrát na rozpálenou troubu nesáhne. Pokud není sám trouba. Můžeme si stokrát říci, co by kdyby a stejně se nic nestane. Ve stoleté historii naší republiky najdeme plno přešlapů, pojďme se na některé z nich podívat.
1. Opoziční smlouva
Tzv. opoziční smlouva, která byla podepsána v roce 1998 mezi ČSSD a ODS, je spojena se jmény dvou našich pozdějších prezidentů, kteří v té době zastávali funkce předsedů těchto stran. Smlouva měla vytvořit stabilní politické prostředí, ale lidé ji chápali různě. Někteří politologové ji považovali za omyl od samého počátku. Například Jiří Pehe poznamenal, že se jednalo o korumpující mechanismus. Kvůli této dohodě nabyli občané naší země dojmu, že jejich vliv na reálnou politiku je mizivý, že se většina věcí děje prostřednictvím zákulisních dohod. Opoziční smlouva svázala ČSSD se stranou (ODS), proti které byla mířena její akce „čisté ruce“. To je dost velký omyl.
2. Prezident Miloš Zeman
Mezi největší omyly naší historie patří zcela jasně i Miloš Zeman na postu prezidenta. Ke stáru nezmoudřel, naopak. Z prostého lidu vzešel sprostý prezident. Brzy tomu bude sto let, co byl prezidentem tatíček Masaryk, a to byl jiný kalibr. To snad ani nejde srovnávat.
3. Demise12 ministrů
Dne 20. února 1948 rozehráli ministři nekomunistických strach nebezpečnou hru. Popudem bylo odvolání nekomunistických policejních ředitelů a jejich nahrazení komunisty. Demisi podalo 12 ministrů z 26. Jejich hra s ohněm však, jak moc dobře víme, skončila rudým požárem. Vážně nemocný prezident dr. Edvard Beneš jejich demisi o pět dní později přijal.
4. Příklon k Sovětskému svazu
Za omyl největšího kalibru lze označit přiklonění se k sovětskému bloku. Československo se cítilo po událostech v roce 1938 právem zrazeno od západních mocností, avšak bylo chybou později hledat náhradu za tyto spojence směrem na východ. Výsledkem bylo dlouhé období našich dějin v sevření SSSR,
5. Justiční omyly a vraždy
Co nazýváme omylem, bylo tehdejšími současníky kolikrát myšleno vážně a omylem je to jen z našeho úhlu pohledu. Zaměřme se v tomto bodě na justiční vraždy. V bývalém Československu platil v letech 1918 až 1989 trest smrti, na popravišti však nekončili pouze vrazi, nýbrž i osoby režimu nepohodlné. Z 1217 popravených osob jich bylo nejméně 240 nevinných. Mezi nimi Milada Horáková a Heliodor Píka.
6. Důvěřivý Emil Hácha
hach1.jpg
Nátlaku Adolfa Hitlera Hácha nejprve vzdoroval, ale nakonec byl zlomen. (Foto: wikipedia.com)
Emil Hácha byl prezidentem v nejtěžším období našich dějin. V březnu 1939 jednal se špičkami Německé říše v Berlíně, kde byl donucen přistoupit na vznik Protektorátu Čechy a Morava. Český právník a politik žil v domnění, že nacisté dodrží dohody a mezinárodní úmluvy. Ó, jak se krutě mýlil!
7. Republika byla vyhlášena už 14. října 1918 v Písku. Omylem?
Kdyby se naplnila idea organizátorů generální stávky, ke které došlo 14. října 1918, mohli jsme mít oslavy staletého výročí už za sebou. Tehdy však bylo mocnářství o všem dobře informováno a revoltu českým zemí ještě neumožnilo. Že je vše vyzrazeno a řečníci nemají republiku během svých proslovů vyhlašovat, se ovšem nedoneslo do Písku, kde tak byli s vyhlášením Československé republiky o dva týdny napřed než ve zbytku naší země.
8. Odmítnutí Marshallova plánu
Mohli jsme mít prostředky na obnovení válkou zničené infrastruktury, ale řekli jsme ne. Pravda, neměli jsme vůbec žádný manévrovací prostor a to ne za nás řekl soudruh Stalin. Odmítli jsme americkou pomoc, protože si ji Sověti nepřáli a místo, aby bylo líp, bylo hůř.
9. Rozdělení Československa
Rozdělení Československa lze chápat jako omyl z několika důvodů. Především nám kvůli tomu vznikl silný sportovní soupeř, zvláště pro naši fotbalovou a hokejovou reprezentaci. Pro ty je silný soupeř v poslední době každý. Pak je tu druhý pádný důvod. Po rozdělení už prostě nejsme Československo a slavíme tak vznik něčeho, co už neexistuje, ani podle názvu, ani dle původních hranic.
10. Byl omyl vznik Československa?
I když to vypadá, že většina z těch 100 let naší republiky byl omyl, není tomu tak. Objevují se teze, že vyhlášení Československa 28. října 1918 byl omyl, že se neměl tříštit nadnárodní celek Rakouska-Uherska. Jenomže na počátku dvacátého století bylo zřejmé, že budoucnost mají národní státy, bylo tomu tak v západní Evropě i za oceánem. Nebyla to procházka růžovou zahradou, ale s „porodními bolestmi“ bylo třeba počítat. Tak na další stovku!
A zde se podívejte na 10 největších zrádců našeho národa: od práskače Čurdy po mlátičku Ondráčka.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
