10 největších zrádců našeho národa: od práskače Čurdy po mlátičku Ondráčka

Obrázek uživatele vaclav.roman
11.10.2018, 16:10

Ve stoleté historii české státnosti najdeme plno těch, kdo se do učebnic dějepisu nesmazatelně zapsali jako zrádci. Nejvíce se jich objevilo v těžkých časech, když se na úkor jiných snažili zajistit výhody pro sebe nebo své blízké. Popudy ke zradě ale bývají různé...

1. Karel Čurda

Práskač Čurda se stal symbolem zrádcovství a dozajista je naším zrádcem nejznámějším. Přitom stačilo málo a mohl být oslavován jako hrdina. Stačilo, aby nezradil své spolubojovníky a nevydal tak de facto hrdiny Operace Anthropoid do rukou nacistů. Ano, i Čurda byl československý výsadkář. Na začátku války utekl přes Polsko a později Francii do Anglie, kde absolvoval výcvik. Na území Protektorátu byl vysazen 27. března 1942. Od skupiny parašutistů se později oddělil a vydal se ke své rodině, kde se dozvěděl o úspěšném atentátu na Heydricha. Následně vstřebával informace o nacistických zvěrstvech, které provázely hledání strůjců atentátu. Podle všeho neustál psychický tlak a poskytl nacistům informace, které je dovedly až ke kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde se českoslovenští parašutisté ukrývali. Čurda byl za zrádný čin odměněn a gestapo jej dále využívalo jako agenta-provokatéra. Po skončení války byl zatčen, odsouzen k trestu smrti a popraven.

2. Viliam Gerik

Jako vlastizrádce byl popraven i další československý výsadkář Viliam Gerik. Výsadek v noci z 27. na 28. března se vůbec nepodařil. Parašutisté se ocitli jinde, než měli, navíc se jim nepodařilo navázat spojení. Proto se rozhodli rozdělit a Gerik zamířil do Prahy. Ani zde se mu však nedařilo navázat kontakt s odbojem. Gerik byl Slovák a rozhodl se, že se pokusí dostat do své domoviny. Přihlásil se na policejní ředitelství v Praze, ale jeho plán nevyšel. Dostal se do rukou gestapa a při výslechu prozradil několik svých spolubojovníků, mimo jiné svého velitele, který byl později zatčen a popraven.

3. Alois Kříž

Nacisté věděli, že je třeba výborných řečníků k šíření jejich propagandy. Jednoho takového našli v Aloisovi Křížovi, který nastoupil v roce 1941 do rozhlasu. Němci využívali jeho řečnických schopností. Kříž coby hlasatel vystupoval proti exilové vládě i spojencům. Za kolaboraci byl po válce lynčován, zatčen, souzen a nakonec popraven.

4. Emanuel Moravec

Postava Emanuela Moravce je značně rozporuplná. Až do určité doby bychom jej mohli bez obav zmínit v článku 10 největších hrdinů Československa, za časů první republiky odvedl lví díl práce u československých legií v Rusku. Pak ale přišla druhá světová válka a všechno bylo jinak. Moravec byl zastáncem ozbrojeného odporu proti mnichovskému diktátu a obviňoval Beneše ze slabosti. Za to byl poslán do výslužby. Za časů protektorátu se stal horlivým spolupracovníkem nacistů. Po nástupu Reinharda Heydricha na post říšského protektora se Moravec stal ministrem školství, kvůli svým častým výstupům v rozhlase byl záhy symbolem kolaborace a hodně nenáviděným mužem. Dokonce se měl stát obětí atentátu, ten se ovšem nezdařil.

5. Klement Gottwald

Řada lidí nemůže přijít na jméno čtvrtému československému prezidentovi Klementu Gottwaldovi, který se řídil heslem „s komunismem na věčné časy“. Po demisi 12 ministrů v únoru 1948 se mu podařilo převzít otěže a doplnil vládu o kandidáty navržené komunisty. Poté, co později toho roku abdikoval prezident Beneš, byl do funkce zvolen Gottwald. Za dobu výkonu jeho prezidentské funkce vládl Československu v podstatě Sovětský svaz. Došlo ke kolektivizaci zemědělství, ke znárodňování. Na pořadu dne byly i vykonstruované procesy, z nichž vzešlo přes 230 rozsudků smrti.

6. Vasil Biľak

Mezi nejnenáviděnější osobnosti Československa patří Slovák rusínského původu Vasil Biľak, jeden ze signatářů zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy. Do KSČ vstoupil v roce 1945 a stal zaníceným stalinistou a rusofilem. V plném světle se projevil po vpádu okupačních vojsk, kdy se výrazně podílel na potírání dozvuků Pražského jara. Lze jej označit za duchovního otce normalizace, snažil se o to, aby zahraniční politika Československa plně odpovídala sovětské doktríně.

7. Oldřich Švestka

Kolem událostí srpna 1968 lze najít větší množství zrádců, kteří měli velký díl zodpovědnosti na sovětské invazi i následné okupaci. Jedním z nich je další ze signatářů zvacího dopisu, Oldřich Švestka, který byl dlouhodobě šéfredaktorem Rudého práva.

8. Alois Indra

Další ze zrádců temného roku 1968. Alois Indra byl vysoce postaveným komunistou a představitelem sovětsky orientované frakce KSČ. Vůbec se mu nelíbilo sílící reformní hnutí Pražského jara a byl jedním z těch, kdo stál za myšlenkou pozvání okupačních vojsk.

9. Karel Hoffmann

Komunistický politik Karel Hoffman je muž, který nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu, kvůli čemuž nemohlo být odvysíláno provolání Všemu lidu Československé socialistické republiky. Jednalo se o vyjádření ÚV KSČ o tom, že invaze vojsk je porušením mezinárodního práva a že je naše území obsazováno bez jejich vědomí. Hoffman se však chtěl zavděčit protireformnímu křídlu KSČ a nechal vysílání rozhlasu přerušit. Za tento čin byl později odsouzen.

10. Zdeněk Ondráček

Jednoho ze zrádců nalezneme i v současné poslanecké sněmovně. Je jím komunistický politik Zdeněk Ondráček, který byl před revolucí v roce 1989 příslušníkem Veřejné bezpečnosti a mlátil lidi, kteří demonstrovali za svobodu. Současně tehdy také lhal, když veřejně tvrdil, že byli demonstrující ozbrojeni.

A zde se podívejte na 10 temných momentů našeho národa: od smrti tatíčka Masaryka až po rozdělení Československa.


Komentáře