Život a smrt Ladislava Váchy: Úspěšný olympionik, gymnasta a sokol zemřel náhle po výslechu gestapem – G.cz
Vyhledávání

Život a smrt Ladislava Váchy: Úspěšný olympionik, gymnasta a sokol zemřel náhle po výslechu gestapem

Zdroj: Public domain, Ladislav Vácha

Před 122 lety se v Brně narodil Ladislav Vácha, úspěšný československý gymnasta a olympionik. Medailí získal stejně jako Emil Zátopek, osud ho ale potkal mnohem horší. Místo aby následoval Emila Zátopka na výsluní našich legendárních sportovců, jeho život skončil během druhé světové války. Roku 1943 jej totiž gestapo obvinilo z odbojové činnosti a následně podrobilo výslechům a mučení. Měsíc po propuštění náhle zemřel.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 21.3.2021, 12:30

Medailí měl jako Emil Zátopek

Životní osudy jsou často prapodivně smotané, zohýbané a mohou dopadnout všelijak. Některé šťastně, některé nešťastně. Do té druhé skupiny se naneštěstí řadí i velice úspěšný československý sportovec Ladislav Vácha, jenž byl v období první republiky jedním z nejnadanějších gymnastů. Snad nejlépe tuto záludnou hru osudu, života a smrti popsal britský spisovatel J. R. R. Tolkien, autor legendárního Pána prstenů: „Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“

Jméno Ladislava Váchy, ač byl za první republiky sebeúspěšnější, nepatří k těm nejzvučnějším a nejvěhlasnějším, tak jako tomu je například u Emila Zátopka. „Povaha veselá, samorostlá, ale nikoli lehkomyslná. Je miláčkem sokolského publika. Ale i mezi cvičenci v cizině je hodně oblíben. Je silný, smělý a všestranně nadaný.“ Tak jej popsal sokolský cvičitel František Erben. Současně jde navíc o jednu z nejobsáhlejších zmínek o populárním předválečném gymnastovi. Život Váchy je víceméně opředen tajemstvím. Místo slávy ho v závěru života totiž čekalo mučení a brzká smrt.

Ladislav Vácha, sokol a olympionik

Ladislav Vácha se narodil v Brně roku 1899, snad 21. března. Velice brzy se sportu začal věnovat, a to především prostřednictvím místního oddílu Sokol Brno I. Jeho disciplínami byla bradla, kruhy, šplh, přeskok koně našíř, víceboj a víceboj družstva. Do povědomí veřejnosti se dostal po první světové válce, konkrétně roku 1920, když se umístil na třetím místě na přeborech Československé obce sokolské. Bylo mu tehdy 21 let a nominoval se svým výkonem na VII. olympijské hry v Antverpách.

Tehdy se z olympiády vrátil ještě bez medaile, neboť se závodilo pouze ve víceboji jednotlivců a třech týmových soutěžích. O čtyři roky později však na olympiádě v Paříži ukořistil hned dvě bronzové medaile, na kruzích a ve šplhu. Českoslovenští sokolové na pařížské olympiádě díky své všestrannosti zazářili a medailí získali celkem devět.

Poté, co se vrátil roku 1926 z mistrovství světa v Londýně, octl se pravděpodobně na vrcholu popularity. Všiml si ho dokonce i legendární Tomáš Baťa, který mu obratně nabídl práci ve své továrně ve Zlíně. Populární sportovec měl v Baťových očích přispět k propagaci Zlína i jeho firmy. Váchův sportovní vrchol však teprve následoval. Roku 1928 na olympijských hrách v Amsterdamu získal dokonce tři medaile. Dvě stříbrné a jednu zlatou, čímž se stal historicky druhým československým olympijským vítězem.

Po takovém úspěchu ho ve Zlíně Tomáš Baťa vítězoslavně vítal se slovy: „Vítězi! V daleké cizině, v boji národů na olympijském závodišti vybojoval jste vítězství a obhájil čest naší vlajky před zraky celého světa. Gratuluji vám k vašemu velkému vítězství.“ Ladislav Vácha se zúčastnil ještě světového šampionátu v Lucemburku roku 1930, poté ale ukončil kariéru a začal se věnovat záležitostem ve Zlíně. Stal se náčelníkem sokolské jednoty ve Zlíně a pomáhal s výchovou nejen tamějších mladých gymnastů.

Gestapo a záhadná smrt

S příchodem druhé světové války se však všechny obzory a naděje rázem rozplynuly. Ladislav Vácha se spolu se svými kolegy jako správný sokol bez váhání zapojil do odbojové činnosti. Přeci jen mottem Sokola není pro nic za nic legendární heslo: „V mysli vlast, v paži sílu!“ Gestapu vadilo i to, že cvičil mladé sportovce. Ve všem vidělo odbojovou činnost a stálo Váchovi i jiným československým předním sportovcům neustále za zády. Pomalu se schylovalo k „soudnému“ dni. 25. března roku 1943, kdy byl Vácha gestapem kvůli podezření z účasti v odboji zatčen, již podruhé.

V Brně na Špilberku byl vězněn dlouhé dva měsíce, byl podroben mučení a všemožným metodám výslechů. Údajně mu měla být před propuštěním píchnuta injekce, která mu později rozkládala krev. Vše je ale obestřeno tajemstvím, Váchova složka neexistuje. Byl trénovaný gymnasta s výjimečnou výdrží, na kterou mimo jiné se slovy chvály vzpomínala i atletka Dana Zátopková, ve vězení zlomen? Pokud se potvrdila odbojová činnost, proč jej gestapo propustilo? Nezodpovězených otázek visí nad Váchovým osudem mnoho. Jisté ovšem je, že měsíc po propuštění, 28. června roku 1943, Ladislav Vácha náhle zemřel. Čtyřiačtyřicetiletý trénovaný gymnasta a olympionik, silný po fyzické i duševní stránce. Jako oficiální důvod úmrtí je uváděna mozková příhoda.

Váchův pohřeb se konal pod dohledem gestapa. Mnozí ze sokolů, kteří se snažili k uctění památky dostavit, byli na nádraží gestapem zatčeni. Údajně se jednalo o šest osob, které byly následně odvedeny do vězení. Po válce došlo již k řádnému uctění památky tohoto veleúspěšného sportovce, což bylo zadostiučiněním za v podstatě nepřístupný pohřeb během války. Jak je však známo, ani komunistický režim neměl sokoly kdovíjak v lásce, a tak jméno Ladislava Váchy zčásti upadlo v zapomnění.

Podobné články

Doporučujeme

Další články